spol. s r.o. IN-EL Knihy

Jedním z fenoménů současné doby je kvalitní informace. Získat tuto informaci stojí vždy určité úsilí. Odpovídající technická informace a s ní související technická informovanost pro reálný čas – jinými slovy „být v obraze doby“, se nabízí v různých formách. Absolvování odborných seminářů je jednou z možností, další možností jsou informace a jejich následné využití získané z technických časopisů případně katalogů výrobců. Jinou a velmi ceněnou formou využívající teoretické i praktické poznatky, jsou informace obsažené v odborných příručkách s konkrétním tematickým zaměřením a aktuálním obsahem. Toto je i hlavním záměrem této příručky. Cílem je přiblížit projektantům, investorům staveb, elektromontážním společnostem, novým žadatelům o připojení, ale i stávajícím odběratelům elektřiny – zákazníkům, současné požadavky na připojení odběrných elektrických zařízení k rozvodům distribučních soustav, normativní požadavky na elektrické přípojky a zásady jejich provádění . A to zejména z pohledu v době zpracování příručky platných legislativních předpisů a technických norem, případně předpisů k vydání připravovaných. Obsah příručky navazuje na předchozí příručku z roku 2005. Tomu odpovídá i její titul, proti předchozímu vydání mírně upravený v souladu s platným zněním energetického zákona – zákona č. 458/2000 Sb. Základním důvodem jeho poslední novelizace provedené zákonem č. 158/2009 Sb. byly jak nové směrnice a nařízení platná v EU, tak uplatnění zkušeností a poznatků z dosavadního několikaletého uplatňování zákona v praxi, zejména po úplném otevření trhu s elektřinou od počátku ledna 2006. Poslední novela se dotkla i problematiky elektrických přípojek, následně pak v rámci novelizace na zákon navazujících prováděcích vyhlášek i podmínek a postupů při připojení žadatelů k elektrizační soustavě. Novela též upřesňuje práva a povinnosti odběratele elektřiny – zákazníka, jako jednoho z účastníků trhu s elektřinou. V této souvislosti je účelné připomenout, že po otevření trhu s elektřinou se již kategorie zákazníků přestala rozdělovat na oprávněné a chráněné, a proto ztratil význam i pojem konečný zákazník používaný ještě v předchozí příručce. Zákon po poslední úpravě používá již jen pojem zákazník, což se též odráží v titulu i textu příručky. Změny v legislativních předpisech se promítají zejména v úvodních částech příručky. Zde se čtenář seznámí se základními ustanoveními energetického zákona z oblasti elektroenergetiky, s právy a povinnostmi zákazníků z hlediska dodávky elektřiny z distribuční soustavy i s požadavky vyplývajícími z Pravidel provozování distribučních soustav, které se této oblasti dotýkají. První část příručky dále přibližuje nově upravené ustanovení zákona z hlediska zřizování a hrazení nákladů na elektrickou přípojku nízkého napětí v zastavěném území nebo mimo něj. Podmínky a postup při připojování odběrných elektrických zařízení žadatelů – budoucích zákazníků, a náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu žadatele, jsou předmětem druhé části příručky. V této části je též uvedeno upřesnění, jak je posuzována délka elektrické přípojky nízkého napětí a co je rozhodující pro posouzení, kdy se jedná o přípojku v případně mimo zastavěné území. V následujících dvou částech příručky je pojednáno o způsobech připojení zařízení žadatele na zařízení provozovatele distribuční soustavy z pohledu předpisů a technických norem jak ČSN, ale zejména podnikových norem energetiky – PNE, které v řadě případů jako jediné danou problematiku řeší. Jsou zde upřesněny hraničního místa mezi začátkem a koncem přípojky a počátkem odběrného zařízení zákazníka i vývoj změn ochranných pásem elektrických zařízení. Čtenář zde nalezne informace o provedení přípojkových skříní a o jejich jednotném systému typového označování. Následují způsoby vlastního technického provedení a montáže venkovních i kabelových přípojek nízkého napětí. V navazující části je přiblížena problematika rozvodů za přípojkovou skříní z hlediska elektrického zařízení připojovaného objektu v rozsahu přívodního vedení od pojistkové skříně po podružné rozváděče za měřicím zařízením. Součástí je i kapitola obsahující podmínky provozovatelů distribučních soustav pro osazování ochran před přepětím v neměřených částech rozvodů objektů za přípojkovou skříní. V části týkající se měření spotřeby elektrické energie jsou připomenuty základní technické požadavky distributorů elektřiny na umístění a řešení měřicích míst pro osazení fakturačního měření. Jsou uvedeny i názvy standardů vydaných regionálními distributory obsahující technické podmínky pro připojení měřicích zařízení u zákazníků. Dále, na základě jejich porovnání, i výčet konstatovaných rozdílů, které nelze při přípravě měřicího místa na území konkrétního distributora opomíjet. V úvodu závěrečné části příručka obsahuje přehled základních smluvních vztahů přicházejících v úvahu při připojování zařízení žadatele – budoucího zákazníka k distribuční soustavě. Je zde připomenuta nezbytnost a účel provádění revizí přípojek a navazujícího odběrného zařízení. V samostatné kapitole této části je rozvedena informace pro zákazníka, směrovaná na předpisy související s kvalitou dodávek elektřiny a služeb v elektroenergetice. Informace je podrobným přehledem garantovaných standardů, při jejichž nedodržení se poskytuje zákazníkovi náhrada ve výši stanovené legislativním předpisem. Příručka je určena široké odborné veřejnosti, od projektantů elektrických zařízení, investorů a pracovníků montážních firem, přes revizní techniky, až po provozovatele distribučních soustav a ostatní provozovatele elektrických zařízení. Mohou ji využít budoucí i stávající zákazníci, ale též studenti elektrotechnických oborů, mistři odborného výcviku odborných učilišť i učitelé středních a vyšších stupňů škol. Skutečnost, že příručka vychází z legislativních předpisů energetiky, z požadavků Pravidel provozování distribučních soustav, a že obsahuje i řadu ustanovení a odkazů na podnikové normy energetiky – technické předpisy řadě elektrotechniků méně známé, je jejím přínosem zejména pro ty, kterých se problematika příručky profesně dotýká.

Vnější a vnitřní ochrana před bleskem – Tato příručka je odezvou na informační boom související s nástupem řady ČSN EN 62305 do praxe. Ve snaze udělat vše co NEJ jsme zahlceni informacemi do takových podrobností, že se z lesa stal prales, v němž jsme se dokonale ztratili. Příručka prochází návrhem hromosvodu od střechy po zem a návrhem vnitřního systému ochrany před přepětím. Předkládá pravidla z norem srozumitelnějším způsobem. Je to komentář podaný způsobem, který by měl elektrotechnikovi osvětlit mnohá úskalí normy, doplněný praktickými informacemi důležitými pro návrh a montáž. Pro úspěšný návrh hromosvodu a ochran před přepětím je důležité pochopit logiku celého systému. Nelze vymyslet žádný univerzální postup, podle kterého by se dal celý systém navrhnout. Systém ochrany nebude nikdy navrhovat počítač, který bychom nakrmili odpověďmi na spoustu otázek. Každý dobrý systém bude navržen člověkem, který ví, co je jeho cílem, ví, jak věci fungují a dokáže si představit, co se při úderu blesku děje. Norma pro realizaci každé části systému ochrany nabízí několik variant. Žádná z nich není univerzálně platná pro každou situaci. Každá cesta má svá pro a proti. Jen člověk s jasným cílem, který navíc chápe, proč jsou věci, jak jsou, dokáže vymyslet něco, co bude fungovat, co bude mít smysl, nebude to dražší než je třeba a nestane se to hlavní ozdobou stavby. Příručka je rozdělena na dvě části. První část pojednává o blesku a dějích na jeho cestě do země. Dále také o výpočtu rizika, ale hlavně o vnějším LPS neboli o jímačích, svodech, uzemnění a pospojování. Vše z norem ČSN EN 62305-1 až 3. Druhá část se zabývá ČSN EN 62305-4 a doplňuje mnoho praktických informací souvisejících s instalací vnitřního systému, hlavně svodičů přepětí. Praxe začíná v odpovědích na základní otázky: Co a kde mám dát? Čím to připojím? Kde a jaké budou pojistky? Jak daleko, vysoko nebo hluboko mají být umístěna všechna zařízení a jejich části? Čím mohu upevnit to či ono? To jsou základy. Bylo by samozřejmě pěkné, kdybyste dokázali popsat tvar vlny impulzů blesku a věděli, kolik voltů je mezi mrakem a zemí a všelijak naopak a podobně, ale chybou by bylo, kdybyste přitom nevěděli, jaký vodič použít tady nebo tam. Volty ať si jsou tam, kde jim to příroda dovolí, jen ať se k tomu dokážeme správně postavit. A o tom je celá tato příručka. Příručka předpokládá, že čtenář má základní znalosti jak teoretické elektrotechniky, tak i příslušných norem. Jejím účelem totiž není opisovat text norem, ale podat vysvětlení jejich ustanovení a doplnit je dalšími informacemi, které autor pokládá za důležité. Kniha je určena projektantům, montérům i provozovatelům (včetně revizních techniků) vnějších i vnitřních ochran před bleskem. Je též vhodná jako základní literatura pro vzdělávání elektrotechniků na odborných středních i vysokých školách i pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám a přezkoušení jejich odborné způsobilosti.

Dimenzování a jištění el. zař.- tab. a přík.-3.vyd – Správně a přitom optimálně dimenzovat a jistit elektrická zařízení není snadné. Vždy je totiž nutné sladit celou řadu požadavků. Přitom dva základní, tj. zajištění bezpečnosti provozovaného zařízení a zároveň celkovou hospodárnost jeho provedení, jsou z principu protichůdné. Vždy jde o to, aby zařízení a přívodní vedení ani za těch nejnepříznivějších provozních, a dokonce ani poruchových podmínek, neohrožovalo své okolí. Na druhé straně nás finanční možnosti nutí k tomu, aby celé zařízení nebylo předimenzované, zbytečně nákladné ani prostorově náročné. Elektrotechnické předpisy určují otázku bezpečnosti elektrického zařízení. Zařízení se nesmí při přetížení nadměrně zahřívat, úbytky napětí na přívodu nesmějí za žádných provozních podmínek přesahovat dovolenou mez, ochrana automatickým odpojením od zdroje musí v případě poruchy reagovat v dostatečně krátkém čase. Zdá se, že pokud zařízení a přívod k němu budou dostatečně dimenzovány, bude těmto požadavkům vyhověno. Nicméně ani u předimenzovaného zařízení nemusí být vždy jistota, že toto zařízení z hlediska bezpečnosti vyhoví. V tomto případě totiž mohou při poruše vznikat nadměrně velké zkratové proudy. Právě možným zkratovým proudům musí zařízení, a to každá jeho součást, vyhovět. Chybná volba zařízení z tohoto hlediska může vážně ohrozit nejen jeho bezpečnost, ale i bezpečnost okolí. Rovněž není možné, aby při poruše způsobené jednou částí zařízení bylo celé zařízení, celý objekt vyřazen z provozu. Aby se vyhovělo tomuto požadavku, je zapotřebí jisticí prvky přiřadit k jednotlivým částem zařízení vhodným způsobem. Požadavkům, které jsou na tomto místě naznačeny, lze vyhovět správnou volbou zařízení, vedení a jisticích prvků. Těch je v současné době k dispozici poměrně široký sortiment. Každý typ má trochu jinou charakteristiku a hodí se k jinému účelu. V části I si příručka vzala za úkol ukázat, na čem spočívají zásady jištění. V prvé řadě zde byl podrobně specifikovaný záměr vydavatele, dále pak se autor střetával s přáními představitelů elektrotechnické veřejnosti. Vydavatelský záměr byl plně respektován, vyslechnutá přání byla brána v úvahu jen v rámci vydavatelského záměru. V části II příručka obsahuje nové tabulky, z nichž se dá velice rychle a jednoduše zjistit, jak který vodič za jakých podmínek jistit. Zjednodušení volby jisticích prvků oproti předchozím publikacím obdobného zaměření bylo umožněno tím, že do praxe jsou již zavedeny jisticí prvky odpovídající novým normám. Ty pro většinu případů dobře respektují oteplovací charakteristiky jištěných vedení. Při volbě jiných jisticích prvků (jističů a pojistek starších typů, jisticích relé apod.) je nutno postupovat tak, jak je vysvětleno v části I. Tabulky jsou uvedeny výkladem a vysvětlením zásad, z nichž se při jištění elektrických vedení a zařízení vychází. Čtenář zde nalezne návod, jak v jednotlivých případech postupovat. V tomto třetím vydání jsou zohledněny požadavky nových technických norem, a to zejména pokud se týká dimenzování vedení (ČSN 33 2000-5-52), jištění vodičů (ČSN 33 2000-4-43), ochrany před úrazem elektrickým proudem automatickým odpojením a požadavků na pospojování (ČSN 33 2000-4-41 a ČSN 33 2000-5-54), ochran obvodů u strojních zařízení (ČSN EN 60204-1) a v celé publikaci je upravena terminologie podle pravidel, jak jsou v současné době normalizována (viz především ČSN IEC 60050-826). Upravena a doplněna je kapitola o charakteristikách jisticích prvků, protože se stále ještě užívají přístroje s dříve uplatňovanými charakteristikami. Někteří zahraniční investoři přístroje se speciálními charakteristikami nadále vyžadují a existují určité nejasnosti z hlediska kritických bodů jejich charakteristik (nastavení zkratové spouště apod.). Text celé knihy je aktualizován podle nových technických norem, které byly vydány od roku 2008. Přílohy jsou doplněny aktualizovanými praktickými pomůckami pro elektrotechniky, které se týkají tématu příručky, zatížitelností hliníkových a měděných přípojnic a informacemi o evropském značení vodičů a kabelů nn. Příručka je určena širokému spektru elektrotechniků, od projektantů až po provozní elektrikáře.

Náplň této příručky během let, kdy se uplatňovala jako podklad pro školení vedoucích elektrotechniků, se prokázala jako odpovídající svému poslání, a proto její základní struktura zůstala zachována. Během devíti let, které uplynuly od jejího prvého vydání, však došlo k podstatným změnám v legislativě i technických normách týkajících se náplně práce a výkonu funkce vedoucích elektrotechniků. Tyto změny jsou do příručky promítnuty, takže ta je zcela na úrovni současného stavu příslušných pracovně právních a technických předpisů. Navazuje na „Příručku pro zkoušky elektrotechniků – požadavky na základní odbornou způsobilost“. Podává základní přehled požadavků technicko organizačního a právního charakteru potřebných k získání odborné způsobilosti vedoucího elektrotechnika (v současné době dle § 7 a 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb. v platném znění). U problematiky podrobně zpracované v již vydaných nebo připravovaných příručkách je uvedena pouze stručná informace. Úvodní část se věnuje právní odpovědnosti vedoucího elektrotechnika a zahrnuje oblasti vyplývající ze zákoníku práce, např. práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, problematiku týkající se prevence bezpečnostních rizik, odpovědnosti za údržbu, kontroly a revize elektrických zařízení atd. Další část se věnuje státnímu odbornému dozoru a odborné způsobilosti v elektrotechnice. Pojednává o definicích vyhrazených a určených elektrických zařízení, kompetencích, právech a povinnostech pracovníků orgánů státní správy, nejčastějších nedostatcích při školeních, zkouškách a přezkušování odborné způsobilosti pracovníků. V další části je pojednáno o povinnostech a odpovědnosti vedoucích elektrotechniků při montáži a zejména provozu (tj. při údržbě, opravách a revizích) elektrických zařízení v souvislosti s dodávkami těchto prací a služeb. Zmíněny jsou důležité pasáže obchodního zákoníku týkající se dodavatelsko odběratelských vztahů (smlouva o dílo). Navazuje kapitola pojednávající o dokumentaci elektrických zařízení, kde je zdůrazněn její význam pro provoz, údržbu a revize elektrických zařízení. Revizím se věnuje samostatná kapitola. V nezbytné míře je uvedena problematika související s energetickým zákonem, zejména pak s elektrickými přípojkami. Otázky ekologie a ochrany životního prostředí související s elektrickými zařízeními pojednává další část příručky. Je vysvětleno, co je „elektrotechnický odpad“, jak s ním nakládat, jaká opatření je třeba činit atd. Měření při údržbě, opravách a revizích je jednou z nejdůležitějších činností, která ovlivňuje jak bezpečnost, tak i spolehlivost elektrických zařízení. Z tohoto pohledu je podstatné, aby výsledky měření byly objektivní. Proto se jedna z kapitol věnuje metrologii. Samotným měřením při údržbě a revizích elektrických zařízení je věnována další rozsáhlá kapitola. Příručka pojednává i o povinnostech organizací souvisejících s pracovními úrazy (evidence, hlášení apod.). Příručka obsahuje standard všeobecných požadavků na odbornou způsobilost vedoucích elektrotechniků. Pro jednotlivé druhy a napětí elektrických zařízení však budou potřebné další studijní materiály – příručky již vydané nebo k vydání připravované. Tato příručka by měla být nejen základní pomůckou pro přípravu vedoucích elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti, ale i užitečným dílem pro jejich každodenní praxi.

Druhé doplněné vydání této příručky vychází ze zkušeností, které přineslo první vydání z roku 1997, kdy se mnozí elektrotechnici teprve seznamovali se souvislostmi, které musíme brát v úvahu při používání proudových chráničů. Stejně jako v prvním vydání, i tady se neobejdeme bez popisu typů a jejich vlastností, abychom získali co nejúplnější znalosti, které jsou uvedeny v předmětových normách. Tyto normy, určené především výrobcům a pro potřeby zkušebne, nejsou běžně dostupné, a proto si zaslouží více prostoru. Bez znalosti vlastností proudového chrániče totiž není možné kvalifikovaně posoudit vhodnost použití příslušného typu. Cílem druhého vydání je nabídnout co nejúplnější přehled způsobů použití proudových chráničů v nových i starších instalacích, případně řešení sporných případů, které s sebou praxe přináší. Jako podklady budou použity materiály publikované v zahraničí, které obsahují otázky a odpovědi na témata, která jsou aktuální i u nás. Hlavní důraz je kladen na srozumitelnost a vysvětlení souvislostí s jednotlivými články elektrotechnických předpisů. Publikace je určena všem elektrotechnikům, a to jak v provozech, tak projektantům a revizním technikům. Jako vhodný zdroj informací dobře poslouží i studentům a učitelům elektrotechnických škol. schovat popis