Roman Karpaš Poradie kníh

Čtvrtý díl unikátní výpravné knižní série o Jizerských horách popisující Jizerky ze všech možných úhlů pohledu.Po třech dílech věnovaných Jizerským horám především z přírodovědného a ochranářského hlediska vychází první z plánovaných svazků zabývajících se historií a kulturou. Naše pohoří a jeho okolí začalo být osídlováno poměrně pozdě až ve 13. století. O to více překvapí, že se mezi prehistorickými archeologickými lokalitami vyskytují Hruškové skály na Vlašském hřbetu mezi Souší a Jizerkou. Neméně zajímavý a podrobně popsaný je neolitický těžební areál v Jistebsku na jižním úbočí Černé studnice. Dlouholeté dohady o tom, jak to vlastně bylo s osídlováním Frýdlantska snad už konečně uvede na pravou míru s velkým nadhledem a znalostí věci zpracovaná příslušná kapitola. Se středověkou kolonizací jsou spojeny také hrady Frýdlant, Grabštejn, Hamrštejn a na polské straně pak Świecie, Gryf, Stara Kamienica a Chojnik, kterým jsou věnovány samostatné medailony. Výpady husitů přes libereckou kotlinu za hranice Čech jsou snad poprvé v regionální literatuře dotaženy také o líčení jejich působení ve slezském podhůří. Pro přechod od středověku k ranému novověku je pro okolí Jizerských hor typické prolínání gotiky a renesance, jak je tomu například u liberecké zámecké kaple s gotickými okny a nádherným renesanční vybavením interiéru. Jiný renesanční skvost představuje redernské mauzoleum ve frýdlantském kostele. Slibný rozvoj nadlouho utlumila třicetiletá válka, i když Albrecht z Valdštejna zpočátku držel námi sledovanou oblast mimo vojenské operace. Další pohromu přinesla zdejším obyvatelům násilná rekatolizace. Lidé houfně odcházeli do přilehlé evangelické Lužice a Slezska a jejich hospodářství pustla. Na dosud lidnatém panství začala být nouze o pracovní sílu, avšak požadavky vrchnosti na poddané se naopak zvyšovaly. Nespokojenost nakonec přerostla v otevřenou rebelii v čele s dolnořasnickým kovářem Ondřejem Stelzigem. Kniha přináší nový od ideologie očištěný pohled nejen na jeho rozporuplnou osobnost ale i na celé dosud velmi stereotypně popisované selské hnutí. Proč nepokoj zachvátil Jizerské hory, zatímco jiná panství v úrodných krajích, kde byla robota mnohem tužší, zůstala v klidu? I na tuto otázku najde čtenář odpověď. Na počátku 18. století se už společnost zotavila z válečných škod a konsolidovala se. Reprezentativní funkci převzalo baroko, které dalo vzniknout dvěma působivým církevním komplexům v Cieplicích Śląských a Hejnicích. Výstavbě hejnického chrámu se podrobně a s novými poznatky věnuje rozsáhlá kapitola. Téměř jedno století bez válek dalo šanci i podnikavým jedincům, kteří se tak vedle šlechty s do té doby prakticky monopolním postavením začínali podílet na hospodářském rozmachu. Ze slezského podhůří Jizerských hor a Krkonoš se stala plátenická oblast evropského významu. Horalé, které jejich skromná políčka nedokázala uživit, rádi přivítali novou možnost obživy. Co mělo zdravé ruce, předlo a tkalo. Látky odtud se exportovaly až do Ameriky. Na opačné straně hor se díky textilní výrobě začal vzmáhat Liberec. Ztráta Slezska zabraného militantním Pruskem v roce 1842 dala zdejším výrobcům šanci nahradit výpadek v zásobování textilem, kterou také beze zbytku využili. Na druhé straně přinesla několik válek, jež se tentokrát nevyhnuly ani našemu kraji. Z té doby pocházejí názvy libereckých ulic Na Bojišti nebo Na Hradbách. Bystré oko odhalí pozůstatky po ženijních pracích a zákopech nejen kolem Lukášova a Vratislavic nad Nisou. Konec 18. století je ovšem poznamenán i dalším střetem. Zbraně tentokrát zkřížil soukenický cech stojící právě na vrcholu svých možností a draví manufakturní podnikatelé narážející na různá cechovní omezení. Vyhrál samozřejmě vývoj směřující v tovární velkovýrobě. O dramatické situace přitom nebyla nouze a čtenář o ně nebude ochuzen. Střet starého s novým názorně ilustruje příklad Janova Dolu, dnes čtvrti Liberce, kde mezi nachýlenými dřevěnými chalupami najednou začaly vyrůstat protoindustriální podniky. Stal se tak jakousi první manufakturní vesnicí. Stále větším továrnám ale Janovodolský potůček nestačil, a tak se přestěhovaly k silnějším tokům schopným roztáčet jejich stále větší a větší vodní kola. Tak vznikly první „průmyslové zóny“ v Josefinině údolí, Kateřinkách a kolem Smědé. Tento trend nedokázaly změnit ani napoleonské války s anglickou blokádou, která zdejší výrobce naopak ještě posílila. V roce 1813 se Napoleon se svými vojsky pohyboval na dohled Jizerských hor mezi Žitavou a Lwówkem Śląským. Poslední kapitola knihy rozebírá v takové šíři poprvé zpracované vojenské operace ve sledovaném kraji i jeho okolí.Právě důraz na širší souvislosti byl jednou z priorit editora i většiny autorů. Takový přístup umožňuje nadhled a správnější posouzení všech historických souvislostí, které do sebe zahleděný regionální přístup obvykle nemá. Běžný čtenář tak bude v nejednom případě překvapen trochu jiným výkladem dějin.Knihu ozvláštňuje více než tisíc reprodukcí historických památek a dobových dokumentů. Nechybí ani pro edici už příznačné letecké pohledy.

Jizerka a Smědava patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům Jizerských hor. Zná je prakticky každý, ale o jejich historii a osudech lidí, kteří zde žili, ví jen málokdo. Přitom sama Jizerka už prožila tolik převratných změn. Vystřídali se zde hleda­či drahých kamenů, dřevaři, pak zapomenutou samotu zachvátil sklářský boom, který, jak rychle přišel, tak také odešel, a obyvatele začal opět živit les a nově i turistika. Sotva se samota stala samosprávnou obcí, přišla válka, odsun a následný úpadek. Teprve po změně politických poměrů nastaly lepší časy a v hodině dvanácté se podařilo mnohé zachránit. Jizerka je dnes krásnější a upravenější než kdy jindy. Jasně to dokládá srovnání s reprodukovanými historickými fotografiemi. Je to už ale jiná Jizerka, než jakou znají pamětníci.

Třetí díl projektu, popisujícího Jizerky ze všech možných úhlů pohledu. Navazuje úzce na předchozí díl, který se zaměřil na botaniku, zoologii a pro zdejší chráněnou krajinnou oblast tak typická rašeliniště. Knihu sestavil kolektiv téměř stovky odborníků. Shrnuje vývoj ochrany přírody a zachycuje současný stav všech chráněných lokalit. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Natuře 2000, ptačí oblasti Jizerské hory, územním systémům ekologické stability, ochraně krajinného rázu, památným stromům a významným krajinným prvkům. Z opatření na podporu ohrožených živočichů jmenujme např. vyvěšování budek pro hnízdění dravců, sov a pěvců, transfer obojživelníků a mravenců, ochranu zimovišť netopýrů, revitalizaci toků, stavbu rybích přechodů a také úsilí zachovat příhodné biotopy pro tetřívka.

Kniha je určená ako kľúč pre zberateľov a nadšencov o skameneliny a ich zbieranie. Táto publikácia je vhodná ako aj učebná pomôcka pre stredné a základné školy, ako pomôcka pri vyučovaní daného odboru. V knihe je asi 100 farebných fotografií s popisom lokalít a nálezísk skamenelín na hornej Nitre.

Druhý díl unikátní výpravné trilogie o Jizerských horách, popisuje Jizerky ze všech možných úhlů pohledu. Tuto knihu sestavil kolektiv více než 60 odborníků a týká se především živé přírody. Shrnuje přírodovědné bádání od historie po současnost, zvláštní kapitoly jsou věnovány mechům, lišejníkům, houbám, vyšším rostlinám, dále všem živočišným druhům od mikroorganismů až po velké savce. Ochraně přírody, lesnictví a myslivosti bude věnován 3. díl. Pohoří je pojato komplexně včetně polské části. Kromě odborných informací, z nichž některé jsou publikovány vůbec poprvé, jako např. o houbách, zde je i mnoho kapitol, které jistě osloví i ty čtenáře, pro něž nejsou botanika a zoologie hlavním předmětem zájmu. Namátkou jmenujme pověsti o kouzelné moci rostlin, legendy o rašeliništích, vývoj botanické a zoologické zahrady, kapitolu o jedovatých rostlinách nebo o historii unikátních schaffgottschovských sbírek – to vše ve více než dvou stovkách kapitol. Milovníky Jizerských hor jistě potěší, objevy několika druhů rostlin a živočichů, které nebyly dosud v ČR zaznamenány, a dokonce i pár druhů s celoevropským významem. Chybět nemohou ani velké reprodukce oblíbených leteckých snímků.

Tak jste ještě Jizerské hory asi neviděli! Nová kniha je složena z leteckých snímků celého pohoří včetně polské části, podhůři i okolních měst. Netradiční pohled odhaluje krásu kraje, která vynikne zejména v panoramatických snímcích. Součástí knihy je totiž 16 panoramat skoro metr dlouhých a mnoho dalších menších. Nejdůležitějším fenoménům, jako např. žule, skalám, bučinám, rašeliništím, rozhlednám a přehradám jsou věnovány samostatné kapitoly. V úvodu je i krátká studie o historii letectví v našem kraji. Text přibližuje různé, někdy i nově publikované zajímavosti a je laděn tak, aby byl přístupný i cizincům. Je totiž v plném rozsahu přeložen do angličtiny. Kniha je tak skutečně exkluzivním a hodnotným dárkem nejen pro milovníky Jizerských hor ale i pro návštěvníky z ciziny a může náš kraj dobře reprezentovat i v zahraničí.

Unikátní barevné diapozitivy Miloslava Nevrlého z nejznámějších a nejkrásnějších míst české i polské části Jizerských hor nás přenesou do doby na rozhraní padesátých a šedesátých let, doby hlubokých a zdravých lesů, kdy se člověk ještě mohl hodiny toulat o samotě mezi skalami a srázy. Zachyceno je i mnoho již neexistujících pomníčků a loveckých chat. Zasvěcené a čtivé průvodní slovo předního znalce celého pohoří přináší mnoho dosud nepublikovaných podrobností, zajímavostí a osobních vzpomínek, které ocení nejen zasvěcení milovníci Jizerek. Na konci je připojen medailon Miloslava Nevrlého od jeho přítele spisovatele Miloše Zapletala, který představuje autora v netradičním pohledu.

Zcela ojedinělá celobarevná publikace na téměř šesti stech stranách detailně popisuje Jizerské hory ze všech možných úhlů pohledu. Pro mimořádnost rozsahu bylo dílo rozděleno do tří svazků. První se zaměřuje na neživou přírodu, druhý se bude věnovat živé přírodě a třetí zahrne společenské jevy od historie po kulturu. Pohoří je zpracováno komplexně včetně polské části, což představuje pro mnohé ctitele hor novum. Po více než sedmileté práci vychází první díl, na němž se podílelo více než 70 autorů, a který shrnuje historii správního dělení, dění kolem státní hranice, mapování oblasti, geologii, využití nerostného bohatství, mineralogii, sledování počasí a vodní toky. Na konci je připojen dosud nejrozsáhlejší česko-německo-polský slovník historických jmen obcí, toků, skal a dalších terénních tvarů. Kromě odborných informací, z nichž některé jsou publikovány poprvé, kniha obsahuje také příběhy, které osloví i širší publikum. Namátkou se zde objevují příběhy středověkého kutače cínu, osudy černostudničních kameníků, dramatické situace na státní hranici a dosud nevydané podrobnosti z historie hory Jizery a osady Mýtiny.