Dagmar Chvojková Poradie kníh (chronologicky)

Kniha o živote a smrti je zbierkou autobiografických príbehov švédskeho lekára a spisovateľa Axela Muntheho (1857 – 1949), ktorá sa od prvého vydania v roku 1929 stala celosvetovým bestsellerom. Obsahuje rôzne, nie vždy chronologicky usporiadané epizódy z autorovho dobrodružného života. Po prvej návšteve ostrova Capri sa doň zamiluje a túži sa tam presťahovať. Pri kaplnke San Michele uzavrie faustovskú dohodu s tajomným mužom, ktorá má zaručiť splnenie jeho sna. Od tej chvíle podriadi všetky svoje kroky tomuto cieľu, pričom čitateľa prevedie svojou cestou: štúdiom medicíny v Paríži, stavbou vily na Capri, lekárskou praxou v Ríme, a prekonávaním ťažkých skúšok ako epidémia cholery či vojna. Pestré zážitky sú prepletené úvahami o smrti, eutanázii, výskume na zvieratách a postavení žien. Približuje rušné roky vo veľkomeste, kde liečil šľachticov aj bedárov, a pokojný život na milovanom ostrove, ktorého jasné svetlo sa mu napokon stalo osudným. Munthe priznáva, že nie vždy podáva udalosti presne, aby vyzneli pôsobivejšie, a niektoré časti vynecháva, pričom sa občas dostáva do ríše fantázie. Dielo ponúka svedectvo o jeho zaujímavých životných peripetiách a o aspektoch vtedajšej spoločnosti. Prekladateľka: Lenka Cinková.

Druhý diel norského románu zo 14. storočia zachytáva osudy zemanské dcéry, ktorá sa z lásky vzbúrila proti dobovým konvenciám. Kristínin život sa zásadne zmenil po svadbe s krásnym, ale nezodpovedným Erlendom Nikolaussønom. Z dievčaťa, ktoré vyrástlo v pokojných podmienkach harmonickej rodiny v zapadnutom horskom údolí, sa stala Kristina – paní na panském dvorci pri Nidarosu, centre duchovného a mocenského života. Napriek tomu nie je šťastná. Trýzní sa výčitkami za to, ako sa zachovala pri svojom zápase o Erlenda voči tým, ktorí ju najviac milujú. Hoci svojou pílou čoskoro premení zanedbané Husaby na kvetúce hospodárstvo a vrátí Erlendovmu rodovému sídlu jeho česť, a hoci porodí Erlendovi sedem synov a získa si úctu a láskyplné odpustenie rodičov, nedokáže zabudnúť na príkošie, ktoré jej spôsobil. Medzi nimi často dochádza k nezhodám a odcudzeniu, no kedykoľvek ich osud rozdelí alebo hrozí nešťastie, obaja cítia, že patria k sebe neoddeliteľne.

Kristina je zrelou ženou, ktorá pevne vládne statku a celej rodine, pretože neodpovedný a ješitný Erlend trávi väčšinu času na love a zábavách. Kristinin bývalý snúbenec a Erlendov sok Šimon, ktorý kedysi dobrovoľne ustúpil ich láske, si vezme Kristininu mladšiu sestru a v najťažších chvíľach sa ukáže ako verný a obetavý priateľ. Spolu so svojimi priateľmi zachránia Erlenda pred katastrofou. Osudy hrdinov sa naplňujú. Tretí diel norské ságy zo 14. storočia líči ďalšie osudy zemanskej dcéry, ktorá sa z lásky vzbúri proti dobovým konvenciám.

Barabáš je zločinec. Místo něj lidé ukřižovali Krista. Málokdy se podaří nalézt spisovateli tak dramatického a románově vděčného hrdinu. Na symbolické a přitom tak drsně realistické postavě starověkého Barabáše, lupiče a vraha odsouzeného k smrti ukřižováním a v poslední chvíli propuštěného plně uplatňuje Pär Lagerkvist své mistrovství.

Autobiografický román známeho švédskeho spisovateľa, ktorý bol synom kupca a bývalej slúžky. Opisuje svoje ťažké detstvo, zážitky bitiek nadávok, krívd a ústrkov, ťažko sa presadzuje aj neskôr ako začínajúci spisovateľ. Cenné dielo pre pochopenie Strindbergovej zložitej osobnosti a doby, v ktorej vyrastal.

Cesta po Jižní Americe Autor, nositel Leninovy ceny za upevnění míru, evokuje ve svých cestopisných črtách atmosféru velkoměst a venkovské krajiny deseti zemí Jižní Ameriky. Všímá si sociální struktury obyvatelstva, života dělníků naftových a rudných dolů, osudu Indiánů a stručněnačrtává historii jednotlivých států. Poutavě seznamuje i s díly jihoamerických spisovatelů, sochařů a malířů, s nimiž měl možnost jako znalec umění a spisovatel se setkat.

Norský badatel Thor Heyerdahl byl zoolog, který krátce pobýval na ostrově Fatuhiva, kde ho zaujalo studium kultury polynéských praobyvatelů. Shodné etnografické prvky u ostrovanů a obyvatelů tichomořského pobřeží Jižní Ameriky ho přivedly k názoru, že praobyvatelé Tichomoří připluli do Polynésie z Jižní Ameriky. Na základě této myšlenky vypracoval migrační teorii o původu praobyvatelů Polynésie. Ve vědeckém světě však s touto teorií neuspěl. Prakticky se ji snažil dokázat tím, že v roce 1947 podnikl zdařilou plavbu z Jižní Ameriky do Polynésie. A právě o tom vypraví tato kniha. O životu pěti lidí na palubě balzového voru, jejich poznatcích a splynutí s přírodou, mořem a mořskými živočichy. A nakonec i o setkání s Polynésany.

Román z prostředí švédského venkova líčí průběh stávky, která vypukne na statku. Majitel povolá z města řadu stávkokazů, z čehož vyplyne boj mezi domácími příslušníky statku a stávkokazy. Hlavním hrdinou je mladý podruh, který ze žárlivosti zabije jednoho stávkokaze a je pak po léta vězněn. V celém příběhu - až na jeho tragické rozuzlení - a zejména v hlavní postavě je mnoho autobiografického. Autor prožil jako syn podruhů dětství a mládí v prostředí vesnické chudiny a poznal dopodrobna její život.