Vilém Mrštík Knihy

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. 28-095-62

Vojna a mier je štvordielna epopeja zobrazujúca ruskú spoločnosť v prvej tretine 19. storočia. Román má tri roviny: historickú, osobnú a filozofickú. Na pozadí obdobia napoleonských vojen a tesne po ňom sa stretávame so skutočnými historickými postavami i postavami čisto literárnymi, ktoré ale odrážajú živé ľudské vzory. Na veľkom priestore, spôsobom pásma, pri striedaní období vojny a mieru sa odohrávajú osudy viac ako 250 postáv, hlavných i epizódnych. Čitateľ sa ocitne v šľachtických salónoch Moskvy, Petrohradu, vidieckych panských sídlach i na bojiskách s veľkolepými opismi bitiek.

Vilémovy cestopisné obrázky z Čech a moravského Slovácka vznikaly z obsáhlých dopisů, posílaných přátelům, jež bývaly po menších upravách otiskovány v časopisech. Vzrušenými slovy zachycuje v nich autor své okouzlení Babiččiným údolím, Sněžkou, Šumavou a jinými krajinami. - Aloisovy nadšené črty z potulek Slovenskem vycházely rovněž nejprve časopisecky. Šalda jim vytkl, že jsou psány s hlediska svátečního turisty, který vidí jen líc věci, přírodní krásy ličí theatrálně a vkládá do duše lidu vlastní osobní nálady: "Nenajdeš v knížce Mrštíkově jedinkého sebe kradmějšího pohledu do společenského, rodinného, školského, církevního života Slovákova." - Svazek je doplněn dvěma kratšími črtami, které vytěžil Alois Mrštík z pobytu v lázních Bohdanči a v Adrii.

Rok na vsi popisuje události ve fiktivní moravské vesničce Habrůvce pravděpodobně od podzimu do léta jednoho roku v posledním desetiletí 19. století.[pozn 1] Autor v díle ukazuje různé zvyky, tradice, obyčeje a zábavy, které se přes rok konají na vsi. Dialogy postav užívají dialektu na pomezí hanáckého a slováckého nářečí. Inspirací byla Aloisovi vesnice Diváky, kde působil jako učitel a správce školy.

Autor patrí k vrcholným predstaviteľom ruskej i svetovej realistickej literatúry. Vo svojich dielach venoval najviac pozornosti mestskému životu a jeho obyvateľom. Jeho "ponížení a urazení" sú zle platení úradníci, vyslúžilci, študenti, rodiny skrývajúce úzkostlivo svoju biedu a často závislosť od úžerníkov.

Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot. Vyprávění se odehrává v cyklu přírodního roku počínajícíhosetbou a vrcholícího sklizní. Kniha, kterou proslavila dramatizace Miroslava Krobota v pražském Národním divadle (1993), vychází v České knižnici ve dvou svazcích.