Jaroslav Hašek Poradie kníh

Jaroslav Hašek präsentiert in 50 Kurzgeschichten beißenden Humor, um gesellschaftliche Missstände wie Krieg, Bürokratie und Korruption zu kritisieren. Um Zensur zu umgehen, entfremdete er teilweise seine Erzählungen, die reich an satirischem Stoff sind.

Tři příběhy klasiků české literatury, Rudolfa Medka, Boženy Němcové a Jaroslava Haška, nás zavedou do různých životních situací jejich doby. Nejhodnější děvče z Groenendaelu Lyrická povídka vypráví o následcích zločinu, který byl spáchán bez rozmyslu mladým vojákem v době války. V té osudné chvíli o tom příliš nepřemýšlel, ale jeho svědomí mu tu krutou událost, kdy lehkomyslně ublížil malému děvčátku, stále připomíná. Z děvčátka vyrostla krásná mladá žena, ale následkem toho děsivého zážitku zůstává uzavřená před okolním světem… Kytice růží Pan Kalina byl náruživým kuřákem. Měl zvláštní libůstku přidávat k tabáku lístky suchých růží, které dostávala jeho dcera od svých nápadníků. Nápadníci se postupně měnili, až se objevil ten poslední… V zámku a podzámčí Povídka zobrazuje rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Na zámku se žije v přepychu, v podzámčí lidé umírají v bídě. Hraběnka si více cení života svého psíka než svých poddaných. Teprve když sama těžce onemocní, je ochotná zajímat se o osudy obyčejných vesničanů…

Twórca Szwejka i jego praskie perypetie Przez pół wieku należała do legendy biograficznej Haška. Sam wiekopomny fakt „założenia” nowej partii, która wzięła udział w rozpisanych właśnie wyborach uzupełniających, wystawiając samodzielnego kandydata (Haška oczywiście), miał miejsce w roku 1911. Ale osnuta wokół niego „historia”, znana przez długie lata jedynie z literackiej plotki i anegdoty oraz z tu i ówdzie drukowanych fragmentów, została po raz pierwszy wydana w formie książkowej dopiero w 1963 roku. Wbrew tytułowi sugerującemu „naukowy” charakter dzieła i niezależnie od uczonego wstępu, parodiującego naukowe wprowadzenie do problemu, książka jest właściwie cyklem opowiadań z życia praskiej bohemy początku XX wieku. Jak niemal cała nowelistyka Haška mają one w znacznej mierze charakter autobiograficzny, opisują prawdziwe zdarzenia i prawdziwe osoby. Hašek nie stosuje tu kamuflażu ani formuły o przypadkowym podobieństwie sytuacji i osób. Wprost przeciwnie — z ostentacją podkreśla, że pisze wprost z życia.

Zcela nové souborné vydání povídek předního českého humoristy Jaroslava Haška, které vyjde při příležitosti výročí sto čtyřicet let od jeho narození a sto let od jeho smrti.Antologie obsahuje třicet šest nejvýznamnějších Haškových povídek seřazených chronologicky podle jejich data publikace. Ačkoliv se jedná jen o pouhý zlomek autorova povídkového díla, tento výběr čtenáři představí satirikova stěžejní témata: výsměch byrokracii a úřední (často policejní či vojenské) mašinerii či kritika autority církevní i státní.Všem známý autor Osudů dobrého vojáka Švejka se tak znovu vrací s připomínkou, jak skvělé příběhy byl schopen psát.

In der Fortsetzung von Schwejk begleitet der Protagonist seinen Leutnant Lukasch an die Front. Nach einem misslungenen Zugtrip und einem Fußmarsch voller Abenteuer landet Schwejk in Putim, wird für einen Spion gehalten und erlebt weitere chaotische Situationen, darunter eine Schlägerei in Bruck an der Leitha.

Das Werk schildert die absurden Erlebnisse von Josef Schwejk, einem mutigen Tschechen im Ersten Weltkrieg, der die Absurdität des Krieges verkörpert. Schwejk, naiv und manchmal gerissen, macht das Militär lächerlich, ohne es direkt zu kritisieren. Seine optimistische Haltung steht im Kontrast zur Resignation der Menschen um ihn herum.

Diese frühen Texte Jaroslav Hašeks in der Übersetzung der vortrefflichen Grete Reiner waren lange unbekannt. Hier werden sie den Lesern geboten, die mehr über den Autor des braven Soldaten Schwejk erfahren wollen. Wichtig ist vor allem die Erzählung "Kommandant der Stadt Bugulma", ohne die Hašeks berühmter Roman nicht zu verstehen ist, meinte Karel Kosík. Der Band wird ergänzt durch Berichte von František Langer und Josef Lada, Freunden Hašeks, und zwei Essays zu seinem Werk, einem von Karel Kosík und einem von Hans Dieter Zimmermann zu den Antipoden Kafka und Hašek.

Dobrý vojak Švejk je jedna z najznámejších a najobľúbenejších postáv nielen českej, ale i svetovej literatúry. Svedčí o tom spolu s početnými vydaniami doma a v zahraničí tiež skutočnosť, že sa z diela stala v pravom slova zmysle klasika, ktorá sa neustále číta a cituje. Tentoraz v slovenskom preklade Zuzany Zgurišky, ktorá kopaničiarskym dialektom zachovala pôvodný švejkovský humor. „Máloktorý autor toľko prispel k veci mieru, o ktorom sa stále hovorí všetkými jazykmi, do ktorých preložili Švejka, ba dokonca aj tými jazykmi, do ktorých ho ešte nepreložili. Málokto dokázal odhaliť idiotstvo vojny a profesionálneho vojenstva s takým vtipom ako Hašek. Švejkov konský rozum, common sense, stojí sám, zdanlivo sám, proti mašine vojny, ktorej hnacou silou bola, je a bude Blbosť. Zdanlivo sám, pretože Švejk sme my čitatelia. My ľudia, do ktorých sa strieľa. Švejk hovorí za nás. Ak je Švejk typicky česká povaha, potom v tom všetkom, v čom je naša povaha typicky ľudská. Že sa hneď tak nepoondieme, keď ide do tuhého, že si v čase potreby urobíme jaternice aj pre suseda, že chceme žiť bez toho, aby na nás ziapal ktokoľvek, komu sa zachce, že nechceme vojnu, že nechceme zabíjať, že nechceme byť zabití, že chceme byť živí bez strachu. Ja vám niečo poviem: keby Hašek nebol býval umrel, tak by sa Švejk vrátil z vojny, zišiel by sa s tým naivným šovinistom Vodičkom U Kalicha a potom by bol býval vzal metlu a pomohol nám upratať mestá a dedinky, robil by rovnaké jaternice, hovoril by, čo by si myslel a hovoril by pravdu, pretože to bol výnimočný, veselý, chytrý a obyčajný človek a robil by si srandu zo všetkého, čo za to na tomto svete stojí. A ja by som rád vedel, kto by sa mu opovážil to zakázať. A ešte niečo. Keby bol Hašek živý, zašiel by som za ním, dal by som mu fľašku niečoho dobrého a kytičku prvosienok a potom by som povedal: Pán Hašek, kedykoľvek čítam vášho Švejka, som trochu pyšný na to, že som váš krajan. Tak som vám za tento vzácny pocit prišiel poďakovať.“

Soubor Křížem krážem Evropou anebo Jak vznikl Švejk zahrnuje nejlepší cestopisné črty a fejetony mladého tuláka, jež málem upadly v zapomenutí. Jak vznikl Švejk je objevem literárního historika Radko Pytlíka, jenž věnoval celý svůj život objevování Haškova díla. Před lety upoutal pozornost veřejnosti (i cenzury) knihou Toulavé house (1970). Ve studii Křížem krážem Evropou podává přehled toulek Evropou, v eseji Zabráněná sebevražda objasňuje záhadný pokus o sebevraždu a poprvé objevuje vznikl Švejka v kabaretu Strany mírného pokroku v roce 1911! Nové objevy dokreslují humor Haškových dobrodružství ve Skelivce, v Samařš a v Bugulmě, jež křtily vznik Osudů dobrého vojáka Švejka.