Alena Martínková Knihy

Státní opera Praha vydává k nedožitým osmdesátinám dirigenta Bohumila Gregora knihu Aleny Martínkové s názvem Bohumil Gregor – Chtěl jsem sloužit divadlu. Publikace není odbornou monografickou studií, ale čtivou vzpomínkovou knihou, která se zrodila z autorčiných rozhovorů s touto výjimečnou uměleckou osobností. Od dětství a hudebních začátků popisuje umělcovu cestu až k nastudování poslední opery (Mertova La Roulette) ve Státní opeře Praha. Vyjadřuje nejen umělcovo celoživotní krédo, ale ukazuje i konkrétní postupy při studování a realizaci jednotlivých operních děl. Speciální kapitola je věnována práci na operách Leoše Janáčka, který byl jeho hudebnímu naturelu nejbližší. Kniha je doplněna vzpomínkami mnoha umělců, kteří s Bohumilem Gregorem spolupracovali (např. Dalibor Jedlička, Daniela Šounová-Brouková, Jana Jonášová, Hana Jonášová, Eva Děpoltová, Jiří Nekvasil ad.) a obsahuje bohatý, mnohdy doposud nepublikovaný fotografický materiál. Dirigent Bohumil Gregor (1926–2005) byl jedním z největších operních dirigentů druhé poloviny 20. století. Stal se výraznou osobností opery Národního divadla, působil v Královské opeře ve Stockholmu, ve Státní opeře v Hamburku a od roku 1986 byl hlavním hostujícím dirigentem Nizozemské opery v Amsterodamu. Hostoval pravidelně ve velkých amerických a evropských operních centrech (San Francisco, Washington, Philadelphia, Berlín, Kolín nad Rýnem, Curych, Ženeva aj.). Českou hudbu – především Janáčka, ale také Smetanu, Dvořáka a Martinů prezentoval na četných evropských festivalech. V letech 1999–2002 zastával funkci hudebního ředitele Státní opery Praha. Nastudoval zde světovou premiéru opery Bubu z Montparnassu Emila Františka Buriana, následovaly opery Polský žid Karla Weise a Hamlet Ambroise Thomase. Připravoval hudební nastudování opery La Roulette Zdenka Merty (světová premiéra 17. 3. 2005), na jejíž partituře s autorem dlouhou dobu úzce spolupracoval. Mistr Bohumil Gregor zemřel 4. 11. 2005 ve věku 79 let.

Publikací o hudebním skladateli Zdeňku Lukášovi (1928–2007) chce autorka přiblížit hudbymilovné veřejnosti tohoto významného českého skladatele. Jejím cílem bylo vystihnout a popsat osobnost Zdeňka Lukáše a způsob jeho práce, a to především na základě rozhovorů, které si v letech 2002 – 2006 autorka zaznamenávala na diktafon. Součástí publikace je úplný katalog Lukášových skladeb a CD s výběrem jeho nejznámějších děl.Zdeněk Lukáš byl skladatelem výjimečným. Interpreti jeho skladby rádi hrají a posluchači rádi poslouchají. Proto také velké množství jeho skladeb vzniklo na objednávku. V úctyhodném počtu 354 opusů jsou velká díla symfonická (z toho sedm symfonií), oratorní a kantátová, dvě opery, dále skladby koncertantní téměř pro všechny nástroje, množství skladeb vokálních a sborových, skladby komorní pro nejrůznější obsazení i skladby pro velký dechový orchestr. Kromě toho existuje téměř tisíc úprav lidových písní.

Knížka vzpomínek se dvěma CD zavádí čtenáře do plzeňského rozhlasu 60. a 70. let minulého století, do doby jeho slavné éry a výjimečného postavení mezi regionálními rozhlasovými stanicemi. Titul knížky je odvozen z názvu pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci, který se pro svoji oblibu vysílal z Plzně od roku 1958 nepřetržitých čtyřicet let. V oživených vzpomínkách vybraných osobností může čtenář nahlédnout do zákulisí rozhlasu a přiblížit si dobu, ve které tvořily. Podmínky, které ke své práci tehdy měly, si dnes už neumíme ani představit. Součástí publikace jsou 2 CD – jedno s lidovými písničkami z pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci a druhé s výběrem skladeb z tvorby skladatelů, kteří zde v té době působili: Zdeněk Lukáš, Jaroslav Krček, Jan Málek, Jiří Teml a Jan Slimáček.