Ernst Jünger Knihy

Ernst Jünger (1895-1998) je významným nemeckým autorom, ktorý bol veteránom 1. svetovej vojny a veľkým odporcom nacizmu, kvôli čomu prišiel o miesto v armáde a mal zakázané písať. Esej O bolesti vyšla prvýkrát v roku 1934. Život bez bolesti neexistuje, ale uvažovanie o nej nie je populárne. Bolesť prezrádza hodnotu človeka. Keď sa priblížime k momentu vrcholnej bolesti človeka a vidíme ako ju zvláda, získavame prístup k zdrojom jeho moci a k tajomstvu, ktoré sa skrýva za jeho prevahou. Prezraď mi svoj postoj k bolesti a ja ti poviem, kto si! Esej Mier bola vydaná až v roku 1945, aj keď jej náčrt vznikal ešte v zime 1941. Teda v tomto čase sa 2.svetová vojna zmenila drastickým spôsobom a dielo bolo počas tohto obdobia schovávané. Autor ju venoval svojmu synovi, ktorý bol väznený a padol vo vojne. Vojna bola podľa Jüngera prvým kolektívnym dielom ľudstva a mier musí byť druhým. Od architektov mieru závisí, či bude naše domovy ovládať dobrý duch. Mier by mal prinášať ďalšie prospešné a veľkorysé dielo. Dobré zrno nesmie vyjsť nazmar. Treba pochopiť skutočný význam úsilia a obety. Vojne vyhovuje strach, preto potrebujeme odvahu a duchovnú silu oslobodiť srdce od nenávisti a rozkladu, ktorý nenávisť prináša.

Novela Ernsta Jüngera Sturm (1923) patrí k prozaickým dielam o prvej svetovej vojne a v mnohom čerpá z autorovej vlastnej skúsenosti na západnom fronte. Pôvodne vychádzala na pokračovanie v istých hanoverských novinách a až po druhej svetovej vojne ju autor opäť objavil a zaradil do svojich Zobraných diel. Súčasný nemecký filozof Karl Heinz Bohrer, ktorý toto dielo považuje za jeden z najlepších príkladov „estetiky hrôzy“, o Jüngerovej próze napísal: „Sturm je kniha mimoriadnej literárnej kvality a nepochybne jedno z najlepších literárnych svedectiev o prvej svetovej vojne. Prevyšuje takmer celú vojnovú literatúru dvadsiatych rokov, lebo štylisticky, motívmi a historickou tematikou predstavuje rozhodujúci obrat v dekadentnej literatúre.“

Román je oslavou strateného raja i alegóriou hrôz uplynulého storočia. Toto štylisticky majstrovské dielo s istým nádychom staromódnosti je však zároveň Jüngerovou kľúčovou knihou s akríbiou a stoicizmom, zobrazujúcou ľudské dilemy zoči-voči fašistickej diktatúre.

Svou studii "Dělník: Hegemonie a figura" vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.

Ernst Jünger's The Forest Passage explores the possibility of resistance: how the independent thinker can withstand and oppose the power of the omnipresent state. No matter how extensive the technologies of surveillance become, the forest can shelter the rebel, and the rebel can strike back against tyranny. Jünger's manifesto is a defense of freedom against the pressure to conform to political manipulation and artificial consensus. A response to the European experience under Nazism, Fascism, and Communism, The Forest Passage has lessons equally relevant for today, wherever an imposed uniformity threatens to stifle liberty.

Aladinův problém je posledním z řady velkých beletristických děl Ernsta Jüngera, zabývajících se otázkou bytí člověka v tomto světě. Aladinův problém je kouzelná lampa nesoucí materiální, duchovní a erotickou moc nečekaně proudící k jedinci. Jak s ní člověk naloží a co mu tato moc umožní? Nebo na ni ztroskotá a zahyne?> Aladinův problém je v příběhem mýtickým, vyprávěním o nástupu doby titánů, o smrti bohů a konci nadčasovosti. Aladinův problém je snahou uchopit kosmos a obnovit kulturu v její finální expresi: ve službě mrtvým – jako teskné zření na nevratně mizející bytí. Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?

The memoir widely viewed as the best account ever written of fighting in WW1 A memoir of astonishing power, savagery, and ashen lyricism, Storm of Steel illuminates not only the horrors but also the fascination of total war, seen through the eyes of an ordinary German soldier. Young, tough, patriotic, but also disturbingly self-aware, Jünger exulted in the Great War, which he saw not just as a great national conflict but—more importantly—as a unique personal struggle. Leading raiding parties, defending trenches against murderous British incursions, simply enduring as shells tore his comrades apart, Jünger kept testing himself, braced for the death that will mark his failure. Published shortly after the war’s end, Storm of Steel was a worldwide bestseller and can now be rediscovered through Michael Hofmann’s brilliant new translation. For more than sixty-five years, Penguin has been the leading publisher of classic literature in the English-speaking world. With more than 1,500 titles, Penguin Classics represents a global bookshelf of the best works throughout history and across genres and disciplines. Readers trust the series to provide authoritative texts enhanced by introductions and notes by distinguished scholars and contemporary authors, as well as up-to-date translations by award-winning translators.

Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození. Ernst Jünger (1895–1998) je českým čtenářům znám svou slavnou novelou Na mramorových útesech, filozoficko-politickou esejí Chůze lesem, nedávno vydaným Válečným deníkem a knihou V bouřích ocele. Návštěva na Godenholmu se z této slavné řady poněkud vymyká. Poprvé vyšla v roce 1952 a poté v němčině již jen jednou jako součást sebraných spisů. Kniha byla současníky nepochopena a v podstatě zapomenuta. Anglicky vyšla teprve před několika lety, což naznačuje vzrůstající zájem o tento ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem. K tomu, že dílo úplně nezapadlo, paradoxně přispělo rozvíjející se studium psychedelických látek a skutečnost, že objevitel LSD a spisovatelův přítel Albert Hofmann z něj obšírně cituje ve své knize LSD, mé nezvedené dítě – Jüngerovi zde věnuje celou jednu kapitolu. Návštěva na Godenholmu je totiž prvním literárním svědectvím o účincích LSD, které na sobě Jünger s Hofmannem na začátku padesátých let opakovaně zkoušeli. V knize samotné však není o drogách ani zmínky a její poselství tkví v něčem zcela jiném. Její trestí je zkušenost nihilismu, jeho překonání a odkrytí hlubšího řádu skutečnosti.

Written in 1932, just before the fall of the Weimar Republic and on the eve of the Nazi accession to power, Ernst Junger's The Worker: Dominion and Form articulates a trenchant critique of bourgeois liberalism and seeks to identify the form characteristic of the modern age. Junger's analyses are inspired by a profound intuition of the movement of history.