Božena Koseková Poradie kníh (chronologicky)

Gustav Meyrink: Des Deutschen Spiessers Wunderhorn Edition Holzinger. Taschenbuch Berliner Ausgabe, 2013 Vollstandiger, durchgesehener Neusatz mit einer Biographie des Autors bearbeitet und eingerichtet von Michael Holzinger Erstdruck: Munchen (A. Langen Verlag), 1913, 3 Bande. Textgrundlage sind die Ausgaben: Gustav Meyrink: Gesammelte Werke, Band 4, Teil 1, Munchen: Albert Langen, 1913. Gustav Meyrink: Gesammelte Werke, Band 4, Teil 2, Munchen: Albert Langen, 1913. Herausgeber der Reihe: Michael Holzinger Reihengestaltung: Viktor Harvion Umschlaggestaltung unter Verwendung des Bildes: Gustav Meyrink ca. 1886 Gesetzt aus Minion Pro, 10 pt

Román Skupinový portret s dámou je zpracován poněkud netradičně – Böll zde vytvořil postavu vypravěče, který vystupuje jako „autor“, soustřeďujícího se na postavu Leny. Z nejrůznějších pramenů – z interwiev jejích různých známých, dopisů a dokumentů se postupně dovídá podrobnosti jejího osudu, poznamenaném válkou. Leně po krátkém manželství zahyne manžel a ona navazuje vztah s ruským válečným zajatcem. Její poválečné osudy pak výrazně ovlivňuje morální a společenská atmosféra a mezilidské vztahy přežívající v Německu až do sedmdesátých let a silně poznamenané stigmaty válečné porážky. Podobne ako v iných dielach, uvádza Böll aj v Skupinovom portréte s dámou rozličné názory a postoje ľudí. Vytvoril tu rozprávača, ktorý sa ako „autor“ románu sústreďuje na postavu Leny Pfeifferovej, rodenej Gruytenovej, a od rozličných jej známych sa cez interview, listy a dokumenty dozvedá o jej osude, poznačenom nielen druhou svetovou vojnou, keď Lene po kratučkom manželstve zahynul muž a ona vo viazarní vencov nadviazala kontakt so sovietskym zajatcom Borisom, ale ovplyvnenom aj morálnou a spoločenskou problematikou občianskeho spolužitia v NSR do začiatku sedemdesiatich rokov.

Ďalšia kniha známeho vedca a autora kníh o zvieratách si v názve parafrázuje výrok Písma o kráľovi Šalamúnovi, ktorý rozumel reči zvierat. Množstvo zaujímavých, milých i veselých príbehov v knihe umožňuje autorovi pútavo priblížiť aj laikovi jeho bádanie, názory i chovateľské skúsenosti.

Príbehy o psoch, sprevádzajúcich autora životom, ktoré pobavia, dojmú i prinútia k zamysleniu.

1935 yılında, Hitler'in iktidarı ele geçirmesinden yaklaşık iki yıl sonra kaleme alınan Büyülenme adlı romanda Broch, Avrupa'da faşist sistemlerin nasıl egemen olabildiği sorusuna cevap arar; faşizmin egemen olmasına yol açan psişik, politik ve kitle psikolojisiyle ilgili nedenleri ve mekanizmaları ele alır. Roman, Alpler'de bir köyde geçer. Günün birinde bu köye Marius Ratti adlı bir yabancı gelir ve çok geçmeden her sosyal kesimden, her yaştan insanı gizli umut ve isteklerinin gerçekleşeceğine inandırır. Bunu, çıkar karşıtlıklarından yararlanarak, gençleri militarize ederek, azınlıkları baskı altına alarak, gelecekte köyün komşu köyler üzerinde maddi üstünlüğü ele geçireceğini vaat ederek gerçekleştirir ve kitlesel bir histeri yaratarak iktidarı ele geçirir.

Max Frischs Tagebuch ist eine Bestandsaufnahme. Seine Berichte aus dem Europa der Jahre 1946 bis 1949, die Protokolle seiner Begegnungen in der Nachkriegszeit haben ebenso historische wie aktuelle Bedeutung. Darüber hinaus nimmt das Tagebuch eine zentrale Stelle in der Genese des dichterischen Werkes von Max Frisch ein. Es enthält bereits erzählerische Anläufe, Skizzen, Strukturmodelle, aus denen sich später die großen Dramen und Romane entwickeln konnten.

V této próze vystavěl autor monumentální pomník všem mladým lidem, kteří ideály nového společenského uspořádání, kde mají platit ryzí hodnoty lidství, probojovávají i za cenu dočasného nepochopení, na izolace mezi blahobytnými břichy lidí domnívajících se, že "jdou s dobou", ve skutečnosti ovšem žijících ve strašlivém omylu záměny jevu za podstatu. Paul a Paula své štěstí spočívající na opravdových hodnotách nedobudují, jejich zápas skončí tragicky. Avšak Plenzdorf nenapsal žádnou plačtivou historii; naopak, její poloha je naveskrz optimistická - ideál tak ryzí nemůže zemřít.

Na malé ploše novely je vylíčen osud staré flašinetářky na její cestě chilskou pouští do poutního místa Tongay. Jazykově vytříbené dílo západoněmecké autorky zachycuje prostředí, život a myšlení chudých lidí se sociálním akcentem, zdůrazněným flašinetářčiným vnitřním dramatem – putováním za holou existencí.

Strhujúci príbeh vášnivo zaľúbenej ochrnutej dievčiny a súcitného mladého poručíka z miestnej vojenskej posádky zaujal nielen čitateľov v rozličných krajinách, kde román vyšiel, ale aj dramatických tvorcov, ktorí z neho vytvorili sugestívny film s večne aktuálnou témou. Zweigov román nastoľuje závažný etický problém a je súčasne aj obrazom mravov a spoločenských pomerov v Rakúsko-uhorskej monarchii v epoche vyúsťujúcej do prvej svetovej vojny.