Tatjana Hašková Knihy

Soubor třinácti povídek představuje básníka, prozaika, esejistu a překladatele Jana Zábranu (1931-1984) jako mimořádného autora povídek, průkopníka užívání hovorového jazyka a slangu v české próze a významného prozaika let padesátých, kdy povídky vznikly. V knize je obsaženo sedm povídek již dříve knižně vydaných, jedna povídka publikovaná časopisecky a pět zcela neznámých prozaických textů. Hrdiny Zábranových povídek jsou většinou mladí lidé, pracující na počátku padesátých let v dělnických profesích či pohybující se na okraji společnosti. Povídky jsou dokonale vystavěné a mají strhující tah. Klíčový je též jejich jazyk, v jehož užívání byl Jan Zábrana suverénním mistrem.

From the award-winning translators of Crime and Punishment, Richard Pevear and Larissa Volokhonsky.Based on a real-life crime which horrified Russia in 1869, Dostoevsky intended his novel to castigate the fanaticism of his country's new revolutio

I. Fejetony II. O Kultuře a literatuře III. Polemiky a pamflety

Autor patrí k vrcholným predstaviteľom ruskej i svetovej realistickej literatúry. Vo svojich dielach venoval najviac pozornosti mestskému životu a jeho obyvateľom. Jeho "ponížení a urazení" sú zle platení úradníci, vyslúžilci, študenti, rodiny skrývajúce úzkostlivo svoju biedu a často závislosť od úžerníkov.

Historický román, oživující a dramatizující epochu panování ruského cara Ivana IV. Hrozného, panovníka širokého státnického rozhledu, povahově však nevyrovnaného, podezřívavého a neobyčejně krutého. Autor-jemuž se podařilo vytvořit působivé panoráma doby v druhé polovině 16. století-staví proti carově zvůli vybájenou postavu knížete Stříbrného, který se spolu s bojarem Morozovem vzepře hrůzovládě a neváhá obětovat i svůj život.

První díl autobiografického románu s podtitulem U istoka dněj (U pramene dnů). Příběh se odvíjí v 80. a 90. letech 19. století a představuje hrdinovo dětství ve stepním středoruském dvorci, gymnaziální léta, jeho vztah k pokusům mladé inteligence o společenskou vzpouru i jeho první tragickou lásku.

Román slávneho ruského realistami zachytáva majstrovskou formou spoločenskú atmosféru cárskeho Ruska z konca 19. storočia. Autor sugestívne líči obraz biedy medzi ľudom a zároveň podrobuje nemilosrdnej kritike veľkostatkárskej stať, vládnuca triedu aj štátnu cirkev. Vo svojom románe predstavuje ľudí z najrozmanitejších spoločenských vrstiev, na ktorých osudoch ukázal celú šírku prehnitého spoločenského systému a postavil sa proti ponižovanie prostých ľudí. Dej sa rozvíja okolo tragédie dedinské dievčatá, ktorú šľachtický syn uviedol na cestu morálnej skazy a po rokoch sa jej snaží ako sudca zo všetkých síl pomôcť, aby odčinil svoju vinu. Východisko k náprave všeobecných pomerov vidí Tolstoj v náboženskej výchove a v dôslednom plnení evanjelických prikázaní o odpustenie a láske k blížnemu.

Představitel ruského symbolismu vydal svůj první román na počátku 20. století. Byl přívržencem okultních věd a zajímal se o spiritismus a démonologii. To se odráží i v jeho knize, jejíž příběh se odehrává ve třicátých letech 16. století v Německu, dosud rozjitřeném nedávným vznikem reformace a selskou válkou. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje, ale zůstává nejasné, zda je to duch dobrý nebo zlý. Hrdinka nakonec zemře v inkvizičním žaláři.

Pobyt v cudzine v blízkosti milovaného muža a nové zážitky Anne na chvíľu prinesú pocit šťastia a radosti. Po návrate do Ruska milenci pochopia, že sa dostali na okraj spoločnosti. Anne neprinesie pokoj ani odchod na vidiek. Trápi ju strata spoločenského postavenia, bojí sa o lásku milovaného muža a trpí ustavične sa stupňujúcimi výčitkami svedomia. Uvedomuje si bezvýchodiskové postavenie a čoraz nástojčivejšie sa jej vynára myšlienka, že jediné riešenie je smrť.