Věra Smetanová Knihy

Soubor próz francouzského spisovatele-letce, těžících z mezních situací civilního a válečného letectví. Noční let oslavuje letce-průkopníky, dokazující možnost letů v noci. Země lidí přinásí zážitky z doby autorova pobytu na Sahaře. Ve Válečném pilotu odhaluje autor válku jako břemeno vnucované lidstvu proti jeho vůli. Zde vytyčuje svou filosofii osvobození člověka: "Osvobodit člověka a naučit ho, aby si vládl sám."

Francúzsky letec a spisovateľ Antoine de Saint-Exupéry (1990 – 1944) vystúpil na oblohu a z nezvyčajného zorného uhla objavil planétu, na ktorej žil. Čím vyššie vystupoval, tým väčšmi sa v jeho pohľade zotierali protirečenia medzi ľuďmi, rasami, politickými stranami, tým jasnejšie videl úsmev beduína, holandského námorníka, španielskeho revolucionára – úsmev človeka. Poznal, ako napísal v Zemi ľudí (1939), že skutočná radosť je len spoločne prežívaná radosť. Záchrana je len príležitosťou pre radosť. Spájame sa v úsmeve, čím sa staviame nad jazyky, kasty a strany. Celým dielom Saint-Exupéryho sa vinie myšlienka, že človek premôže svoju osamelosť len vtedy, keď v láske a priateľstve daruje seba samého.

Soubor šestnácti povídek, které vznikaly v letech 1902-1910 a zaznamenávají autorovy osobní, fantazií prodchnuté zážitky z cest (kromě jiného také z návštěvy Prahy v roce 1902, a to v povídce Pražský chodec) či svérázné lidové tradice, míhají se jimi mesiáši, záhadní židé, umělci, chudí podivíni i vrahové. Apollinairovo vyprávění je kolotočem obraznosti a nespoutanosti, které v mnohém předznamenává rodící se surrealismus.

Poslední dílo francouzského prozaika z devatenáctého století je společensko-satirický román, líčící příběhy dvou vysloužilých písařů, kteří se odstěhovali na venkov a na stará kolena se věnují svým svérázným koníčkům. Seznámili se jednoho dne na lavičce v parku a ihned zjistili, že je pojí společný zájem o vědu a umění. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, rozbít atom či konzervovat jídlo končívají katastrofou, ale staříci nepolevují a žijí životem, po němž vždy toužili.

První vydání důvěrných vzpomínek na slavného otce, impresionistického malíře Augusta Renoira. Ilustrace: barevné reprodukce obrazů A. Renoira. Doslov a výběr obrazového materiálu: Miroslav Míčko.

Hlavná hrdinka románu Mníška –⁠ Zuzana Simoniniová požiada o súdne zrušenie svojho rehoľného sľubu, ale spor, ktorý vedie proti svojim rodičom nakoniec prehrá. Celý príbeh je motivovaný skutočnou udalosťou. Zuzana sa dozvie, že nie je dcérou domnelého otca, pána Simonina, a že matka chcela zakryť svoj morálny poklesok z mladosti obetovaním dcéry. Cez dieťa chcela vykúpiť vlastný hriech. Zuzana hoci bola anjelsky pobožná a vo svojom srdci si zachovala úctu ku všetkému, čo ju naučili si ctiť, nedokázala sa zmieriť s tým, že ju majú navždy zatvoriť do samoty kláštora, „kde noci sú plné nárekov a dni plné sĺz“.

Historický román z období Velké francouzské revoluce: příběh patnáctiletého chlapce, který se přidá k marseilleským dobrovolníkům, jdoucím v létě 1792 na pomoc revoluční Paříži.