Věra Smetanová Poradie kníh (chronologicky)

Hlavná hrdinka románu Mníška –⁠ Zuzana Simoniniová požiada o súdne zrušenie svojho rehoľného sľubu, ale spor, ktorý vedie proti svojim rodičom nakoniec prehrá. Celý príbeh je motivovaný skutočnou udalosťou. Zuzana sa dozvie, že nie je dcérou domnelého otca, pána Simonina, a že matka chcela zakryť svoj morálny poklesok z mladosti obetovaním dcéry. Cez dieťa chcela vykúpiť vlastný hriech. Zuzana hoci bola anjelsky pobožná a vo svojom srdci si zachovala úctu ku všetkému, čo ju naučili si ctiť, nedokázala sa zmieriť s tým, že ju majú navždy zatvoriť do samoty kláštora, „kde noci sú plné nárekov a dni plné sĺz“.

Zajímavý a čtivý soubor povídek od významného autora (básník, prozaik...) přelomu minulých století. Výbor není jednotvárný, povídky jsou dvojí: náboženské (těžkopádné), točící se kolem víry, a světské (lehkonohé) o místech a městech a zajímavých a podivných lidech v nich, jsoufantastické, plné tajemství, magie a brutálního života. Zároveň ale vypráví o každodennosti, o běžném životě své doby. A když se začtete, zjistíte, že s Kristem byli ukřižováni i Otec a Duch svatí, že lze zmizet ve zdi, přenášet těla na dálku a že procházka městem je uměním!

Genialer Vorreiter, Entdecker von Talenten und Erfinder des "modernen Künstlers", war der große Kunsthändler Ambroise Vollard (1866-1939) auch ein herausragender Geschichtenerzähler. In diesen Erinnerungen skizziert er seinen Werdegang und erzählt mit Humor und Gelassenheit von seinen Begegnungen und Beziehungen zu Manet, dem Douanier Rousseau, Degas und Maillol, Renoir oder Rodin, sowie von seinen Gesprächen mit Mirbeau oder Mallarmé und den vertraulichen Mitteilungen, die er von diesen Künstlern erhielt. Vollard, der auch einer der angesehensten Kunstverleger seiner Zeit war, begründet mit diesem Werk das Genre der Künstlerbiografie. Indem er malerische Anekdoten mit visionären Analysen verbindet, bleiben diese Erinnerungen eines Kunsthändlers sowohl ein unverzichtbares Dokument über die Geburt der modernen Kunst als auch ein einzigartiges Zeugnis über das künstlerische und intellektuelle Leben zu Beginn des 20. Jahrhunderts.

Druhé vydání důvěrných vzpomínek na slavného otce, impresionistického malíře Augusta Renoira. Ve vzpomínkách filmového režiséra Jeana Renoira jsou připomenty významné události, osobnosti a rysy pařížského prostředí minulého století i názory a životní postoje jeho otce.

Francúzsky letec a spisovateľ Antoine de Saint-Exupéry (1990 – 1944) vystúpil na oblohu a z nezvyčajného zorného uhla objavil planétu, na ktorej žil. Čím vyššie vystupoval, tým väčšmi sa v jeho pohľade zotierali protirečenia medzi ľuďmi, rasami, politickými stranami, tým jasnejšie videl úsmev beduína, holandského námorníka, španielskeho revolucionára – úsmev človeka. Poznal, ako napísal v Zemi ľudí (1939), že skutočná radosť je len spoločne prežívaná radosť. Záchrana je len príležitosťou pre radosť. Spájame sa v úsmeve, čím sa staviame nad jazyky, kasty a strany. Celým dielom Saint-Exupéryho sa vinie myšlienka, že človek premôže svoju osamelosť len vtedy, keď v láske a priateľstve daruje seba samého.

Soubor próz francouzského spisovatele-letce, těžících z mezních situací civilního a válečného letectví. Noční let oslavuje letce-průkopníky, dokazující možnost letů v noci. Země lidí přinásí zážitky z doby autorova pobytu na Sahaře. Ve Válečném pilotu odhaluje autor válku jako břemeno vnucované lidstvu proti jeho vůli. Zde vytyčuje svou filosofii osvobození člověka: "Osvobodit člověka a naučit ho, aby si vládl sám."

Dva romány z cyklu Ľudskej komédie sú tvrdou spoločenskou obžalobou... Hrdinka prvého románu je chudobná a nepekná Beta, vždy zaznávaná a potláčaná príbuznými na úkor svoje krásnej a dobrej sesternice, tak znenávidí sesternicu, že túžba pomstiť sa na nej a jej najbližších stáva sa hybnou silou jej života. Pons, chudobný hudobník a vášnivý zberateľ starožitností, hrdina druhého románu, má jedinú slabosť: dobré jedlo. Navštevuje preto svojich príbuzných, ktorí mu ustavične dávajú najavo svoje pohŕdanie. Až keď Pons ochorie a zistí sa, že jeho zbierka umeleckých predmetov má obrovskú cenu, rozbehne sa kolotoč záujmu oňho.

Kniha nabízí dva romány z posledního spisovatelova tvůrčího období odehrávající se v podobném prostředí, v salonech vznešené pařížské společnosti. V románu Silná jako smrt (1889) prožívá hrdina v pozdním věku ještě jednou vášnivou lásku, tentokrát k mladé dívce, dceři své milenky a nejlepší přítelkyně. Naše srdce (1890) vypráví o milostných vztazích mladého může k duchaplné a oslnivě krásné ovdovělé šlechtičně, k níž se cítí poután duchovně i tělesně, avšak nenachází v milenčině srdci stejnou citovou ozvěnu.

Poslední dílo francouzského prozaika z devatenáctého století je společensko-satirický román, líčící příběhy dvou vysloužilých písařů, kteří se odstěhovali na venkov a na stará kolena se věnují svým svérázným koníčkům. Seznámili se jednoho dne na lavičce v parku a ihned zjistili, že je pojí společný zájem o vědu a umění. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, rozbít atom či konzervovat jídlo končívají katastrofou, ale staříci nepolevují a žijí životem, po němž vždy toužili.

Čtyři novely, z nichž první tři patří do cyklu "Historie třinácti". Třináctý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje čtyři novely, z nichž první tři (Ferragus, náčelník Dravců; Vévodkyně de Langeais; Dívka se zlatýma očima) spojeny volným fantastickým rámcem "Historie třinácti" patřily ihned po svém vzniku k nejoblíbenějším Balzacovým dílům. Ve čtvrté novele (Tajnosti princezny z Cadignanu) vypráví Balzac s lehkou ironií a vtipem historii pozdního milostného citu jedné z největších milostnic. Ve všech novelách je zachyceno pařížské prostředí první poloviny minulého století - společenské vztahy, láska, vášně i prázdnota života vyšších kruhů.

Historický román z období Velké francouzské revoluce: příběh patnáctiletého chlapce, který se přidá k marseilleským dobrovolníkům, jdoucím v létě 1792 na pomoc revoluční Paříži.

Deník francouzského malíře Eugena Delacroixe je rozsáhlé dílo, které představuje podrobnou a pravdivou zprávu o životě a tvorbě tohoto velkého výtvarníka. Delacroix si zapisoval úvahy o umění, o okolním světě, psal i o svém soukromém životě, o přátelích. Byl veden především obavou ze ztráty paměti, z uplývajícího času. V dlouhých teoretických rozpravách, které vede sám se sebou, poznáváme jeho vztah k umění, jeho těsné sepětí s literaturou. Deník obsahuje dlouhé a podnětné pasáže, v nichž se autor táže po smyslu malířství, po jeho duchovním obsahu. Ukazuje, že výtvarné umění je vynikajícím prostředkem k poznávání světa, k jeho porozumění, k pochopení smyslu událostí. Zdroj: rozhlas.cz/vltava

Bratanec Pons patrí k vrcholným dielam Ľudskej komédie a je v nej zaradený s románom Sesternica Beta pod spoločným názvom Chudobní príbuzní. Na príbehu dvoch hudobníkov, nerozlučných priateľov, ktorých doženie chamtivosť okolia až k smrti, podáva autor obraz mravov vtedajšej spoločnosti ovládanej neresťou lásky k peniazom.

Morganův dělník Tarague, syn burgundského vinaře, zrcadlí svým životem osudy proletářů po 1.svět.válce: zúčastňuje se bojů o vyšší mzdy, prochází obdobím nezaměstnanosti, živě reaguje na španělskou revoluci, zábor Rakouska a mnichovské události, později bojuje v Maginotově linii, přechází k partyzánům a za pařížského povstání umírá.