Ján Štrasser vybral a preložil jeho najznámejšie piesne a básne. Pre čitateľov, ktorí ovládajú ruský jazyk, je každý preklad sprevádzaný originálom. Básne dopĺňajú textové štúdie Jiřího Vondráka (priateľa Bulata Okudžavu), Valerija Kupku a úvod Jána Štrassera. V knihe nájdete fotografie Jiřího Vondráka. Súčasťou knihy je CD z koncertu Bulata Okudžavu v Brne v roku 1995.
Román známeho ruského básnika, známeho aj ako autora a interpreta originálnych šansónov a balád. Pozostáva zo štyroch častí, každá má iného rozprávača a iný uhol pohľadu. Prvú časť tvoria zápisky generála Opočinina, ktorý sa chystá usporiadať slávnostný obed na Bonapartovu počesťa pritom spáchať naňho atentát. V druhej časti francúzska speváčka Louisa žijúca v Petrohrade a Moskve vyrozpráva okrem svojich ľúbostných historiek aj trpké spomienky na neslávny odchod z Ruska. O láske oddanej i o láske neláskavej na pozadí búrlivých udalostí sa dozvedáme z rozprávania mladej statkárky Varvary...
Prvý slovenský výber z poézie ruského básnika a prozaika Bulata Okudžavu, doplnený o štyri autobiografické poviedky. Kalendárium života a diela, doslov a edičnú poznámku napísal Milan Tokár.
Toto dielo vzbudilo veľkú pozornosť sovietskej literárnej verejnosti. Autor v ňom prejavil hlbokú znalosť doby, o ktorej píše, schopnosť priblížiť myslenie a cítenie vtedajších ľudí dnešnému čitateľovi. Za témou siahol do veľmi smutného obdobia ruských dejín. Nesústredil svoju pozornosť na postavy známych revolucionárov – z nich v románe vystupuje iba plukovník Pesteľ – ale skúma dopad tejto dejinnej udalosti na ešte neprebudené vrstvy vtedajšej spoločnosti. Hlavným hrdinom knihy je prostý vidiecky mládenec, ktorého jedinou výnimočnou vlastnosťou je schopnosť krasopisne písať.
Vzpomínková próza Bulata Šavloviče Okudžavy (narozen 1924) zachycuje období autorova dětství, dvacátá a třicátá léta, prožitá střídavě v Moskvě, na Urale a v rodném kraji jeho rodičů. Na osudech početných chlapcových příbuzných - tet, strýců, babiček, dědečků, ale především otce a matky - je sugestivně vylíčena atmosféra vzmáhajícího se ruského bolševismu a následné trpké prozření a rozčarování. Okudžava se stává bezděčným účastníkem těchto politických bojů, majících pro mnohé členy rozvětvené rodiny tragické důsledky, a po šedesáti letech se pokouší se svou zkušeností vyrovnat autobiografickou prózou.
Bulat Šalvovič, (1924 – 1997) ruský básník, prozaik, hudebník (šansoniér) arménského a abchazského původu. Představitel moderní ruské písňové lyriky. Rozsáhlý historický román kreslí v podobě fiktivních zápisků carského důstojníka obraz ruské společnosti v druhé polovině 19. stol.
Básně tohoto výboru jsou přeloženy ze sbírek Ostrova (1959), Vesjolyj barabanščik (1964), Mart velikodušnyj (1967) a Arbat, moj Arbat (1976). Několik písní bylo přeloženo podle gramofonových nahrávek firmy Melodija. Poslední báseň výboru je z almanachu Děň poezii (1979) a v době vzniku výboru byla poslední otištěnou autorovou básní. (podle ediční poznámky Petra Kovaříka)
Románová groteska zpracovává historicky doloženou událost ze života L.N. Tolstého v r. 1862, jež do životopisných knih o něm vešla pod jménem "případ Šipov", příběh carského tajného agenta, který měl spisovatele vjeho jasnopoljanském domě hlídat, který však peníze propil, do Jasné Poljany nedojel a o spisovateli podával fingovaná hlášení. Román je montáží autorského vyprávění a groteskně působících policejních dokumentů.
