Ivo Pospíšil Knihy

Kniha přináší poselství z duchovních světů a nejvýmluvnější podání smyslu lidské existence a naší role v ní. Předmluva Ram Dass, odborná revize překladu PhDr. Marián Dujnič. 1. vydání

Kniha v První části „Otázky ústavního soudnictví a ochrany lidských práv“ obsahuje příspěvky českých a zahraničních konstitucionalistů a dalších odborníků, které pojednávají o roli ústavního soudnictví, věnují se rozličným otázkám ústavního práva a detailně reflektují konkrétní významná rozhodnutí a nálezy Ústavního soudu ČR. Příspěvky v Druhé části knihy „Úvahy inspirované osobností Elišky Wagnerové“ vykreslují osobnost jubilující místopředsedkyně Ústavního soudu ČR a přibližují čtenáři široké spektrum jejích současných i minulých aktivit – profesních, publicistických, pedagogických a společenských. Takto širokému záběru odpovídá i okruh přispěvatelů, k nimž nenáležejí pouze profesní kolegové, tedy soudci či advokáti, ale také novináři či osobnosti z oblasti umění. Do Třetí části zařadili editoři životopis Elišky Wagnerové, její bibliografii, přehled nálezů a odlišných stanovisek a fotografickou přílohu, která obsahuje rovněž originální blahopřejné texty význačných českých a zahraničních osobností.

(vzájemnost – nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze). Monografie Český a slovenský kulturní a politický prostor soustřeďuje soubor analýz, které se týkají klíčových, často delikátních témat česko-slovenského vztahu. To, co je hybnou silou této kolektivní monografie, je snaha prohloubit zkoumání česko-slovenského vztahového paradigmatu v různých oblastech, zejména však na poli kultury a literatury. K tomu směřovaly všechny tyto texty brněnských slovakistických bádání, jež od samého počátku nahlížely česko-slovenské relace jako nikoli idylické, ale naopak často kontroverzní, plné napětí a protikladných akcentů vzájemnosti, nevzájemnosti, sbližování, integrace i rezistence. Z tematiky upozorňujeme na kapitoly o české a slovenské rezistenci proti tzv. konsolidačnímu procesu, o slovenských krajanských spolcích v České republice, o literatuře biedermeieru, o knize Alberta Pražáka o Hviezdoslavovi, o česko-slovenském vztahu očima ruského emigranta, o vztazích českých a slovenských historiků, z dávnějších dějin o postavě Jana Kollára a o českých a slovenských humanistech 16. století.

Tento text nepřesahuje rozměr pohledů a přehledů, ale snaží se uvidět ruskou literaturu klasického období poněkud jinak. Představuje sice pouhý sondážní přehled, ale může být takto i metodologickým a výkladovým východiskem většího, zevrubnějšího, snad i hlubšího projektu.