Eva Blinková Pelánová Knihy

Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval identifikuje intertextové zdroje vrcholných próz tohoto francouzského prozaika a básníka. Analýza se zaměřuje na povídky ze souboru Dcery ohně, na příběhy v Cestě do Orientu a na Nervalovy poslední prózy, Aurelii a Pandoru. Monografie se odklání od psychobiografického přístupu a soustředí se na kulturní vliv německých textů, které Nerval znal, zejména díky knize O Německu od paní de Staël. Vazbu na německou literaturu dokládá topika "spění k ideálu" a představa dvojího světa. Zásadní je důvěrná znalost Goethova Fausta, přičemž dvojí svět odkazuje k fantastické lidové inspiraci, jak ji Nerval čerpal z Bürgerovy Lenoře a Hoffmannových povídek. Nerval, podobně jako němečtí romantikové, touží pojmout sebe i svět v univerzálním klíči, přičemž pravou poezii zakládá na náboženském cítění. „Cesta do hlubin snu“ znamená nemožnost rezignovat na metafyzický rámec. Na rozdíl od některých německých romantiků však Nerval nedokáže přijmout žádné z existujících vyznání, a jeho vize světa přináší zprávu o osamění a metafyzickém exilu. Nervalovy vrcholné prózy obývají ideální přízraky žen, které tuto samotu generují, neboť iniciační rituál vyžaduje, aby adept k těmto „sirénám“ stoupal oproštěný od všeho ostatního.

Trzecia powieść Benoît Duteurtre’a, która ukazuje się nakładem naszej oficyny, to wizjonerska szydercza baśń o świecie podobnym do naszego. Pewnego dnia Kompania, światowy lider kulturalnego wypoczynku, wykupuje zabytkowe centrum jednej z europejskich stolic i otwiera w nim park rozrywki. Jego mieszkańcy mogą tam pozostać, ale w zamian za pewne korzyści muszą dostosować się do wymagań Kompanii: w historycznych kostiumach mają przechadzać się po ulicach. Bohater powieści, pięćdziesięcioletni pisarz, długo opiera się prywatyzacji swojego miasta, aż wreszcie ulega jak inni pokusie zmian. Żeby jednak nie być zmuszonym do brania udziału w spektaklu turystycznym, pisze scenariusze do serialu telewizyjnego: w dowcipny sposób opowiada o pozornym szczęściu mieszkańców miasta. Jednak to, co w serialu może być zabawne, w życiu staje się dramatem. Uporządkowana, spokojna egzystencja naszego bohatera rozpada się z wolna, podobnie jak miasto zrodzone z marzeń o utopii; pisarz musi stawić czoło uniwersalnym ludzkim problemom: samotności, chorobie, przemijaniu...