Pavel Projsa Knihy

Pozadí Dědictví tvoří jednak kanceláře ministerstva námořnictví, jednak domov ministerských úředníků Cachelina a jeho zetě Lesabla. Hlavním cílem manželství Lesablových je mít dítě, na jehož zrození je vázáno miliónové dědictví. Postup v úřadě, majetek, peníze a zase peníze určují smysl života těchto počestných pařížských měšťaků, ochotných připustit i nevěru, jen když dopomůže potomku a tím i k dědictví.

Tak ako Balzac v svojej monumentálnej Ľudskej komédii znamenite vykreslil obraz spoločnosti od Napoleonovho pádu až po koniec Reštaurácie roku 1830, Emile Zola si zaumienil vytvoriť románový cyklus, ktorý nazval Rougonovci-Macquartovci, s podtitulom „Prírodopis a sociálne dejiny jednej rodiny za Druhého cisárstva". Hriech pátra Moureta je jedným z románov tohto dvadsaťzväzkového cyklu a Zola v ňom rozvíja myšlienku boja blahodarných síl prírody proti cirkevnému tmárstvu. Je to románik vrúcnej lásky mladého kňaza a dievčiny voľne vyrastajúcej uprostred bujnej prírody. No mladý kňaz, spútaný cirkevnými dogmami, ľutuje svoj hriech, vracia sa z čarovnej záhrady ich lásky opäť na faru — a Albine dobrovoľne odchádza zo sveta. Toto Zolovo dielo si získalo veľa nadšených čitateľov a obdivovateľov najmä pre svoju poetičnosť. Prekrásne opisy prírody, čarovnej záhrady hýriacej farbami a vôňami, spätosť človeka s prírodou, láska dvoch mladých ľudí v lone tejto prírody — to všetko je skôr lyrická báseň ako ozajstný román a zanechá v čitateľovi nezabudnuteľný dojem.

V románe cítime, aký nežný súcit prejavuje autor k hrdinke románu Mont - Oriol, ku Christiane, jedinej naozaj statočnej postave celého románu, ktorú chápe ako obeť spoločnosti. Christiane je žena, ktorú otec a brat predali bohatému bankárovi, aby sa sami mohli sanovať, napriek jej protestom. Christiane ako mladá žena sa zamiluje do muža, ktorý ju zvedie a nakoniec nechá, hoci čaká jeho dieťa. Na tomto bežnom, možno povedať banálnom príbehu ukazuje nám autor absolútnu prehnitosť buržoázie, skutočnosť, že u nej i vo veciach lásky, ako vo všetkom inom, sú rozhodujúcim činiteľom peniaze.

Set against the backdrop of 19th-century maritime travel, the story follows Andrei Marc aboard the "City of Buffalo," a transatlantic steamer. As he navigates a world filled with adventure, romance, and societal interactions, the novel captures the essence of life on the high seas. Verne's narrative intertwines technological marvels with personal connections, offering unexpected twists and a vivid portrayal of the challenges and enchantments of oceanic exploration. This classic invites readers to experience the allure of the unknown.

Práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L’ Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou podstatné pro interpretaci Maupassantova textu. Analýze excerpovaného materiálu předchází popis a usouvztažnění mluvenostních variet češtiny a francouzštiny. To je důležitým předpokladem posouzení adekvátnosti překladu mluvenostních prostředků použitých v jednotlivých českých verzích povídky. Práce zohledňuje také vývoj estetických překladatelských norem v českém prostředí a jejich vztah k normě domácí beletrie, přičemž přináší nástin výrazných tendencí českého uměleckého překladu uplatňovaných při převodu prostředků mluvenosti ve sledovaném období. Analýza českých verzí povídky L’ Ivrogne opírající se o dobové jazykové příručky i diachronně zaměřené studie zaznamenává proměny pohledu na mluvenost v kontextu českého literárního překladu. Přináší také zjištění, že stylové charakteristiky textu tohoto klasika francouzské literatury reflektují především překlady z druhé poloviny 20. století.