Pier Paolo Pasolini Knihy

Román patrí medzi popredné diela neorealizmu. Hlavná postava Tomasso, žije v prostredí rímskeho podsvetia, špinavého predmestia rímskych nezamestnaných a len ťažko sa dostáva k uvedomelému a konštruktívnemu spôsobu života. Je rozhodnutý pracovať, žiť životom hodným človeka, ale nakoniec ho choroba privádza do hrobu.

Nečisté skutky a Amado mio prezentujú dve autobiograficky ladené rané prózy jednej z najvýraznejších individualít talianskej povojnovej literatúry a kultúry; čitateľa zaujmú expresívnym a dojímavo úprimným opisom autorovho dospievania na friulskom vidieku, kde sa autor vyrovnával s prvými skúsenosťami a problémami svojej homosexuálnej orientácie.

Vyber z poslednej Pasoliniho zbierky "Náboženstvo mojej doby".

Pier Paolo Pasolini (1922 – 1975) je znám především jako režisér dnes již klasických filmů světové kinematografie Accattone, Evangelium svatého Matouše, Teoréma nebo kontroverzního snímku Salo aneb 120 dnů Sodomy. On sám se však pokládal hlavně za básníka a psaní veršů se věnoval průběžně po celý, bohužel předčasně ukončený život. Dosud byl český čtenář seznámen s jeho básnickou tvorbou jen fragmentárně, např. z Mikešova překladu sbírky z roku 1957 Gramsciho popel. Prvý rozsáhlý průřez jeho básnickým dílem přináší až tento svazek zahrnující ukázky ze všech jeho sbírek, včetně těch, které psal ve furlanském dialektu, jenž byl nářečím jeho milované matky (např. sbírka Básně v Caserse, 1942). Těžištěm tohoto dvojjazyčného souboru básní v překladech Alice Flemrové a Tomáše Matrase, který reprezentativní výbor rovněž uspořádal a doprovodil úvodní studií, je autobiografická a konfesijní kompozice Il poeta delle ceneri / Básník popela, v níž Pasolini odhaluje skryté pravdy o politické a ekonomické moci a o důvodném riziku rozpadu moderní a postmoderní společnosti. Svazek výtvarně obohacují grafické listy Giovanniho Battisty Piranesiho.

Presents Pasolini's fictional account of life in the brutal slums of 1950s Rome.

Pier Paolo Pasolini (1922–1975) je světově proslulý režisér, který během svého života vytvořil také rozsáhlé literární dílo. V esejích má čtenář možnost se seznámit s jeho vyhraněnými názory na umění, náboženství, erotiku, politiku a svět vůbec. Texty jsou výrazně polemické, racionální, často se objevují teoretické argumenty inspirované dobovým strukturalismem. Kniha sestává ze dvou sbírek: Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Píše o ustrnulé levici, buržoazii, církvi a také o všem tom, co je podle jeho mínění spojeno s pokračováním fašismu.

"A daring novel, once widely censored, about the scrappy, harrowing, and inventive lives of Rome's unhoused youth by one of Italy's greatest film directors. Boys Alive, published in 1955, was Pier Paolo Pasolini's first novel and remains his best-known work of fiction. He'd moved to Rome a few years before, after finding himself embroiled in a provincial sex scandal, and the impact of the city on Pasolini-its lively, aggressive dialect, its postwar squalor and violence-was accompanied by a new awareness that for him respectability was no longer an option: "Like it or not, I was tarred with the brush of Rimbaud ... or even Oscar Wilde." Urgently looking for teaching work, walk-on parts in films, literary journalism, anything to achieve independence and security, he was drawn to other outcasts who cared nothing for bourgeois values, who lived intensely, carelessly, refusing to be hampered by scruple and convention. This was the context in which he began to work on a novel, and though socialism was the intellectual and artistic fashion of the day and Pasolini was a socialist, his book was completely free of any sentimental or patronizing concern for the plight of the underprivileged. Pasolini revels in the vitality of the squalor he so lavishly and energetically evokes. In Boys Alive, he devotes his native lyricism and vast literary resources to conjuring up an urban inferno as vast and hideous as it is colourful and dynamic. There is no grand plot, but Pasolini's narrative voice moves like a heat-seeking missile, infallibly locking onto situations of great intensity, conflict and comedy. Possessing nothing, his young characters fight to survive and to live. At all costs they must have fun; boredom is death. And if food and fun must be paid for, then money will be found: looting, hustling, scavenging, stealing. Once found it is immediately squandered on sharp clothes and shoes, drunk away, gambled away, or simply lost. Boasting and exhibitionism are the norm, and every boy aspires to be the toughest, the shrewdest, the most unscrupulous punk on the block. As each new episode begins-a warehouse heist, an evening's gambling, a search for sex-the reader can only tremble, waiting for disaster to strike. Everything is up in the air. Nothing is predictable. Tim Parks' new translation of Pasolini's early masterpiece brings out the salt and intelligence of this vital and never less than scandalous work of art"-- Provided by publisher

Pier Paolo Pasolini je pro italské prostředí postava vpravdě ikonická, uctívaná levicí i částí katolíků, komentovaná intelektuály i využívaná v popkultuře. V českém prostředí má jeho jméno stále nádech jakési skandálnosti a okrajovosti a jeho dílo je známo jen částečně. Tato kniha chce nejen zaplnit jednu z mezer v poznání Pasoliniho, ale také propojit, co je v jeho českém vnímání stále odděleno: jeho dílo filmové a literární, jeho levicovost a jeho křesťanství. Přináší totiž výbor textů, které předcházejí nebo doprovázejí, komentují a zrcadlí jeho tři biblické filmy. Za film La Ricotta (1963) byl Pasolini odsouzen jakožto rouhač; za Evangelium svatého Matouše (1964) obdržel katolickou cenu; scénář k filmu Svatý Pavel už nerealizoval. Plánované filmy jsou tedy tři, realizované však vlastně také tři, neboť jako „doprovodný“ film k Evangeliu Pasolini natočil dokument Obhlídky v Palestině, v němž komentuje své dojmy ze Svaté země a své rozhodnutí natočit Evangelium raději doma v Itálii. Pasolini chápal své scénáře jako plnohodnotná literární díla a samotné natáčení pak komentoval v řadě básní, takže literárnost a filmovost se neustále potkávají.

Sbírka vesměs rozlehlejších lyrickoepických veršů italského básníka, filmového režiséra a scenáristy (nar. 1922), která je pokládána za jedno z reprezentačních děl nové básnické generace. Vzrušivě postihuje problémy a rozporné city soudobé italské společnosti i člověka žijícího vní svou dobu.