Pier Paolo Pasolini bol taliansky básnik, prozaik, kritik a novinár, ktorého tvorba často spájala šokujúce obrazy s marxistickou a katolíckou optikou s cieľom odhaliť prázdnotu modernej spoločnosti. Bol známy svojou vášnivou kritikou kapitalizmu a snahou o spoločenskú zmenu, čo mu prinieslo mnohých nepriateľov. Jeho diela, často provokatívne a nejednoznačné, sa pohrávali s tabuizovanými témami a skúmali temnejšie stránky ľudskej existencie. Pasoliniho písanie je poznačené silným sociálnym cítením a túžbou po pravde, aj keď bola nepríjemná.
Román patrí medzi popredné diela neorealizmu. Hlavná postava Tomasso, žije v prostredí rímskeho podsvetia, špinavého predmestia rímskych nezamestnaných a len ťažko sa dostáva k uvedomelému a konštruktívnemu spôsobu života. Je rozhodnutý pracovať, žiť životom hodným človeka, ale nakoniec ho choroba privádza do hrobu.
Nečisté skutky a Amado mio prezentujú dve autobiograficky ladené rané prózy jednej z najvýraznejších individualít talianskej povojnovej literatúry a kultúry; čitateľa zaujmú expresívnym a dojímavo úprimným opisom autorovho dospievania na friulskom vidieku, kde sa autor vyrovnával s prvými skúsenosťami a problémami svojej homosexuálnej orientácie.
Vyber z poslednej Pasoliniho zbierky "Náboženstvo mojej doby".
Pier Paolo Pasolini (1922 – 1975) je znám především jako režisér dnes již klasických filmů světové kinematografie Accattone, Evangelium svatého Matouše, Teoréma nebo kontroverzního snímku Salo aneb 120 dnů Sodomy. On sám se však pokládal hlavně za básníka a psaní veršů se věnoval průběžně po celý, bohužel předčasně ukončený život. Dosud byl český čtenář seznámen s jeho básnickou tvorbou jen fragmentárně, např. z Mikešova překladu sbírky z roku 1957 Gramsciho popel. Prvý rozsáhlý průřez jeho básnickým dílem přináší až tento svazek zahrnující ukázky ze všech jeho sbírek, včetně těch, které psal ve furlanském dialektu, jenž byl nářečím jeho milované matky (např. sbírka Básně v Caserse, 1942). Těžištěm tohoto dvojjazyčného souboru básní v překladech Alice Flemrové a Tomáše Matrase, který reprezentativní výbor rovněž uspořádal a doprovodil úvodní studií, je autobiografická a konfesijní kompozice Il poeta delle ceneri / Básník popela, v níž Pasolini odhaluje skryté pravdy o politické a ekonomické moci a o důvodném riziku rozpadu moderní a postmoderní společnosti. Svazek výtvarně obohacují grafické listy Giovanniho Battisty Piranesiho.
Pier Paolo Pasolini (1922–1975) je světově proslulý režisér, který během svého života vytvořil také rozsáhlé literární dílo. V esejích má čtenář možnost se seznámit s jeho vyhraněnými názory na umění, náboženství, erotiku, politiku a svět vůbec. Texty jsou výrazně polemické, racionální, často se objevují teoretické argumenty inspirované dobovým strukturalismem. Kniha sestává ze dvou sbírek: Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Píše o ustrnulé levici, buržoazii, církvi a také o všem tom, co je podle jeho mínění spojeno s pokračováním fašismu.
A daring, once-censored novel about the harrowing lives of Rome's unhoused youth, written by one of Italy's greatest film directors, Pier Paolo Pasolini. Published in 1955, this was his first novel and remains his most renowned work of fiction. After a provincial sex scandal, Pasolini moved to Rome, where the city's vibrant dialect and postwar squalor profoundly influenced him. He realized that respectability was no longer an option, feeling akin to literary figures like Rimbaud and Wilde. Urgently seeking independence through teaching, acting, and journalism, he connected with outcasts who rejected bourgeois values, living intensely and carelessly. Despite the socialist climate of the time, Pasolini's narrative is devoid of sentimentalism regarding the underprivileged. Instead, he revels in the vitality of their squalor, crafting an urban inferno that is both hideous and dynamic. Lacking a grand plot, his narrative voice locks onto intense situations filled with conflict and comedy. The young characters, possessing nothing, fight to survive and seek enjoyment, viewing boredom as death. Money is acquired through looting and hustling, only to be squandered on clothes, drink, and gambling. Boasting and exhibitionism dominate their lives, with each boy aspiring to be the toughest on the block. As episodes unfold—a heist, gambling, or a search for sex—the reader anticipates disaster, with unpredictability at every turn. Tim Park
Pier Paolo Pasolini je pro italské prostředí postava vpravdě ikonická, uctívaná levicí i částí katolíků, komentovaná intelektuály i využívaná v popkultuře. V českém prostředí má jeho jméno stále nádech jakési skandálnosti a okrajovosti a jeho dílo je známo jen částečně. Tato kniha chce nejen zaplnit jednu z mezer v poznání Pasoliniho, ale také propojit, co je v jeho českém vnímání stále odděleno: jeho dílo filmové a literární, jeho levicovost a jeho křesťanství. Přináší totiž výbor textů, které předcházejí nebo doprovázejí, komentují a zrcadlí jeho tři biblické filmy. Za film La Ricotta (1963) byl Pasolini odsouzen jakožto rouhač; za Evangelium svatého Matouše (1964) obdržel katolickou cenu; scénář k filmu Svatý Pavel už nerealizoval. Plánované filmy jsou tedy tři, realizované však vlastně také tři, neboť jako „doprovodný“ film k Evangeliu Pasolini natočil dokument Obhlídky v Palestině, v němž komentuje své dojmy ze Svaté země a své rozhodnutí natočit Evangelium raději doma v Itálii. Pasolini chápal své scénáře jako plnohodnotná literární díla a samotné natáčení pak komentoval v řadě básní, takže literárnost a filmovost se neustále potkávají.
Sbírka vesměs rozlehlejších lyrickoepických veršů italského básníka, filmového režiséra a scenáristy (nar. 1922), která je pokládána za jedno z reprezentačních děl nové básnické generace. Vzrušivě postihuje problémy a rozporné city soudobé italské společnosti i člověka žijícího vní svou dobu.
Román italského spisovatele a neméně známého filmového scenáristy a režiséra (nar. 1922), jednoho z hlavních představitelů italského neorealismu. Podává pravdivý a úděsný obraz života v římských kolonkách a bídy obyvatel periférie, která je od narození poznamenává. Děj se odvíjí vmistrných dialozích mezi skupinou předčasně dospělých mladých lidí, už od nejútlejšího dětství narušených a odcizených společnosti.
