Jan Kristofori Poradie kníh (chronologicky)

Sebrané humoresky o druhé nejkrásnější činnosti na světě.

Všestranný autor písniček, knih pro děti i dospělé rozšiřuje svou techniku „situačních mikrokoláží“ o komentované koláže z výroků konkrétních současných politiků.

Svazek obsahuje soubor autorových písňových textů a básní psaných průběžně od osmdesátých let až do současnosti. Fouskovy texty jsou psány charakteristickým rukopisem, někdy poněkud hořkým, ale převážně vždy plným naděje a optimismu. V celkovém vyznění působí kniha jako svérázný komentář k politickým a společenským událostem, které svým způsobem ovlivňují všední život každého člověka. Některé texty jsou ale spíše než ostrým výpadem pouhou komunální satirou, která se snaží upozornit na nedostatky soudobé společnosti jen v drobných detailech.

Fejetony a říkanky J.Fouska bohatě ilustrovanéJ.Kristofori.

Svazek obsahuje výbor z celoživotního básnického díla jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 1. poloviny 20. století. Snahou editora bylo ukázat Nezvalovu básnickou tvorbu ve všech proměnách a směrech, kterými se jeho poezie ubírala. Nalezneme zde verše z období poetismu a surrealismu, básně, které jsou postaveny na emocích a fantazii, nebo na obrazném pojmenování a asociaci. Do výboru jsou rovněž zakomponovány ukázky z Nezvalových veršovaných divadelních her a z poválečné tvorby, která ovšem už čerpala podněty z tehdejší tzv. socialistické skutečnosti.

Když Sandy, autor této knihy, v roce 1970 několik dnů po maturitě emigroval, bylo mu pouhých 21 let. Jeho kniha vzpomínek a zážitků je oslavou svobody, Jeho svoboda má pevný a jasný řád, který má svůj předobraz v jeho duši a víře. Doslov: Václav Chvál

Medailon malíře a ilustrátora - jeho životní příběh. Ukázky jeho tvorby, kresby, ilustrace

Pokus o vystižení osobnosti toxikomana na základě poznatků i hypotéz psychoanalýzy a aplikace těchto závěrů na problém osobnosti konce tohoto tisíciletí.

Studie vykládá dějiny judaismu v jednotě s dějinami židovského národa.

Básně na erotické náměty s doplńujícími ilustracemi Jana Kristoforiho.

Koho najviac milujeme, toho najviac trestáme. Výnimky z tohto pravidla nerobí ani známy izraelský spisovateľ, a preto si teraz zobral na mušku tých, bez ktorých by si nevedel predstaviť život. Napriek ostrej kritike, ktorej podrobuje najlepšiu zo všetkých manželiek, svoje poslušné deti a štvornohých miláčikov, cítiť zo všetkých príbehov lásku a dobrosrdečný humor, ktorý prekoná a vyrieši aj tie najväčšie problémy.

Podtitul: : Cestovní postřehy nejenom turistické S humorem a satirou předvádí autor ve svých povídkách svéráznost každé země, jejích lidí a měst, které na svých cestách navštívil. Knížka si všímá typických vlastností hostitelů, které čtenář nenalezne v žádném cestopise nebo turistickém průvodci. S humorem odhaluje praktiky personálu přepychových hotelů i triky taxikářů ve všech světových metropolích a jeho satira se nezastaví ani před tkzv. národními zvyky uvedených zemí.... celý text

Bisher unveröffentlichte Satiren von Ephraim Kishon: Pointiertes, Sarkastisches, Suffisantes, jedenfalls brillant Formuliertes über die Großen da oben und die Kleinen da unten.

Kuropění, jásavý hlas kohouta Pedra, věrného průvodce starého venkovského doktora a jeho partnera při nekončících dialozích o lásce, zániku, vášni a nenávisti, o podivném požáru a osudovém pádu potulného provazochodce, o životech všech doktorových sousedů a pacientů. Kuropění, kohoutí zpěv, jímž i doktor vítá naději nového dne po noci smutku a deprese z neoželené ztráty milované ženy, únavy i pokory, které si odnáší z marných zápasů se smrtí, melancholie z ubíhajícího času. Kuropění, poeticky křehká kniha autora, jenž se plným právem řadí k představitelům tzv. Pražské školy, do níž shrnul vlastní filozofické a teologické krédo. Vnímavému čtenáři tu předává hlubší sdělení o smyslu lidského bytí a snažení, o pravých hodnotách života plného a pravdivého. Kniha, která poprvé vyšla v r. 1975 v nakladatelství Konfrontation v Curychu a byla již přeložena do mnoha cizích jazyků, je doprovázena lyrickými ilustracemi.

S trpkým humorem a satirou, místy groteskně, ironicky a místě s poetickou poťouchlostí vypráví dnes už legendární 'prezidentův vězeň' Vladimír Škutina svou 'auto-komi-krimi' z československých kriminálů v létech 1969 - 1974, kdy byl vězněn pro 'vzbuzování falešných nadějí, pobuřování hromadnými sdělovacími prostředky a snižování vážnosti dr. Husáka' (jak zněl rozsudek). Je to poprvé ve světové literatuře, kdy se spisovatel s takovým filozofickým nadhledem a především s humorem ohlíží na léta strávená v nepředstavitelně krutých podmínkách kriminálu. Knížka, plná 'škutinování', sarkasmu a hlavně typického humoru, při němž vám co chvíli strne úsměv na tváři, vychází s karikaturami Jana Kristoforiho.

Satirické povídky izraelského autora, který je považován za nejznámějšího a nejčtenějšího satirika naší doby, vynikají originálními postřehy, vtipem a čtivostí.

Kniha s podtitulem Malá normalizační mozaika je výmluvným připomenutím absurdní i tragické „normalizace“, která před dvaceti lety následovala vstup „bratrských“ vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Kniha líčí, jak se poměry v okupované zemi mění, jak ve vědeckých institucích získává politická poslušnost vrch nad odborností, jak servilita k nové, okupanty dosazené moci, vítězí nad svobodným myšlením a slušností. Dokumentuje, jak jsou lidé v atmosféře všeovládajícího strachu stíháni pro své názory, jak bují absurdita i zvůle, jak jsou autorovi přátelé zatýkáni a vězněni, jak on sám je vyslýchán i odposloucháván. Janouch zaznamenává společenské události i vlastní zážitky s odstupem i nadhledem, bez zášti či ublíženosti, často s nadlehčující ironií a humorem.

Vzpomínky na poslední televizní seriál, který autor natočil s Janem Werichem na sklonku 60. let. Původní rozhovory o Werichově mládí, jeho divadelním působení i o předválečné Praze jsou střídány vzpomínkami na epizody a průběh natáčení s komentářem politických a společenských událostí z let 1967–1968.

Komorní vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny na počátku století.

Obsahuje - Sursum, výbor z básnické sbírky; Křížatky; Noc, nebudeš se báti - výbor, Obelst. Vyšlo česky, v exilu, v Curychu.

Zvieracia farma je politickou satirou na revolúciu, ktorá sa vymkla z rúk. Zvieratá sa zbavia nadvlády nenávidených ľudí a zavedú si svoj vlastný režim, v ktorom si všetci majú byť rovní. Z nádherných ideálov revolúcie sa však postupne stáva nočná mora. Prasce sa zmocnili koryta, a teda aj vlády, postupne si začali prispôsobovať zákony a legendárny slogan "Všetky zvieratá sú si rovné" sa čoskoro mení na "Všetky zvieratá sú si rovné, ale niektoré sú si rovnejšie". Aby sa prasce udržali pri moci, zavedú teror, šíria strach a hrôzu, poštvú proti sebe zvieratá, zavedú kasty, ... Knihu preložil Miloš Ruppeldt.

S filozofickým nadhledem, humorem, ironií se ohlíží na léta strávená v krutých podmínkách kriminálu jako politický vězeň a odhaluje zde tupost a nelidskost systému.

Námět knihy je eminentně politický, jedinečnost v Dürrenmattově tvorbě: fiktivní zasedání sovětského Politbyra, končící vraždou diktátora. Členy tohoto nejvyššího grémia označuje autor písmeny, ostatně úmyslně, aby je zbavil rysů prokázaných historiky, aby je zredukoval do postav uměleckého díla. Vlastnosti jim jen zlehka přibásňuje, lze je identifikovat. O to mu však nejde. Čtenáří předvádí mechanismus diktatury, sovětstké diktatury, postavená a udržované strachem. V okamžiku, kdy jeden z členů Politbyra - a právě ten nejsměšnější, od kterého by to nikdo neočekával - strach přemůže, ze zoufalství nastoupí útěk dopředu - právě že strachu, že definitivně přohrál, - v okamžiku, kdy se diktátor A (Stalin) dopustí taktické chyby, se celá stavba samoděržaví hroutí, A padá, je přede všemi chladnokrevně, aniž protestuje, zardoušen. Na jeho místo nastupuje jiný, zasedací pořádek se změní, ale diktatura funguje dál, protože strach byl překonán pouze ve vztahu k A, nikoli ve vztahu k systému. Je ho nadále zapotřebí jako prostředníka ke vládě.

Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojenskou prezenční službu vykonával v letech 1953-55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby Československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců - pétépáků. Dodejme, že kniha, respektive jejích 17 kapitol "prvního dílu" vyšla poprvé v nakladatelství Vysočina v roce 1969 a dalších dvacet let se příběhy "druhého dílu" mohly šířit jen ústním podáním nebo opisováním. Kompletního vydání se text dočkal až po změně politických poměrů v roce 1990.

Kniha vzpomínek "Smutného muže" na svojí estrádní kariéru v rozhlase a televizi, na rodinu a přátele a důvody, pro které byl nucen emigrovat do Švýcarska. Vyšlo v exilovém nakladatelství Konfrontace Zurich.