Leila Slimaniová Knihy

Mladá Alsasanka Mathilde sa v roku 1944 zamiluje do Maročana Amina Belhaja, ktorý bojuje vo francúzskej armáde. Po vojne za ním odíde do Maroka. Manželia sa usadia v Meknese, kde sa striktne dodržiavajú pravidlá koloniálnej segregácie. Amin sa pustí do práce na statku a kamenistých poliach a s Mathilde sa im narodia dve deti: Aicha a Selim. Rodina to nemá ľahké, Mathilde dusí atmosféra v Maroku, osamelosť na statku a nedôvera, ktorú vzbudzuje svojím cudzím pôvodom a nedostatkom peňazí. Vzťahy medzi kolonizátormi a marockým obyvateľstvom sú napäté a Amin je v nepríjemnej situácii: zobral si Francúzku, vlastní pozemky a zamestnáva Maročanov, takže miestni ho považujú za kolonizátora, no Francúzi ho ponižujú, pretože nie je jedným z nich. Aicha vyrastá v atmosfére násilia v katolíckej škole, ktorú navštevuje spolu s dievčatami z bohatých francúzskych rodín. Prvá časť románovej trilógie sa končí opäť násilím, ktoré je predzvesťou boja za nezávislosť v roku 1956.

Leila Slimani nerada opúšťa svoj domov a dáva prednosť samote pred rozptýlením. Prečo teda prijala návrh stráviť noc v Punta della Dogana v Benátkach, medzi umeleckými zbierkami Pinaultovej nadácie? Popri úvahách o písaní nám autorka počas jednej noci v Benátkach hovorí o sebe, o obmedzenosti, pohybe, cestovaní, intimite, identite, o priestore medzi Východom a Západom, v ktorom sa plaví ako mesto na koloch odsúdené na zánik a krásu, obohacujúce, mlčiace a rozprávajúce zároveň. Je to tiež intenzívna kniha, osvetlená zvnútra, o miznutí krásy, o naliehavosti tešiť sa z nej, z nádhery pominuteľnosti. V skorých ranných hodinách sa autorka vynorí z budovy ako zo sna a z noci nezostane nič okrem vône kvetov. A knihy. „Písanie je hra s mlčaním, ide o to vysloviť okľukou tajomstvá, ktoré sú v skutočnom živote nevysloviteľné.“

Keď sa Myriam, matka dvoch detí, rozhodne napriek nevôli svojho manžela, vrátiť do práce v advokátskej kancelárii, začnú manželia hľadať pestúnku. Po prísnom výbere zamestnajú Louise, ktorá si veľmi rýchlo získa náklonnosť detí a stane sa z nej neodmysliteľná súčasť domácnosti. Postupne sa pasca vzájomnej závislosti zaklapne, až kým neskončí drámou. Prostredníctvom priliehavého opisu mladého manželstva a fascinujúcej a záhadnej postavy pestúnky sa nám odhaľuje dnešná doba so svojimi predstavami o láske a výchove, nerovnocenných vzťahoch a peniazoch, spoločenských a kultúrnych predsudkoch. Leila Slimani píše ostrým štýlom, do ktorého preniká temná poézia a od prvých strán vytvára napätie.

Adèle je debutový román francúzskej spisovateľky a novinárky Leïly Slimani. Ide o príbeh tridsaťpäťročnej ženy, parížskej novinárky, ktorá trpí sexuálnou závislosťou a od sveta ju oddeľuje hrubé sklo. Svojho manžela lekára Richarda podvedie vždy, keď sa jej na to naskytne príležitosť. Prácu, rodinu, syna kladie vždy na druhé miesto a vo svetlých momentoch či vo chvíľach absolútneho znechutenia si to vyčíta. Pri dobrodružstvách ju sprevádzajú pohŕdanie, nepochopenie, rezignácia, pocity trpkosti, frustrácie, smutného potešenia, chladnej ľahostajnosti a napriek tomu ju niečo stále ženie ďalej a bráni jej srdcu úplne zatvrdnúť.

Auf einer Lesereise in Marokko trifft Leïla Slimani auf Nour, eine junge Leserin, die ohne Tabus über ihre Sexualität und die intimen Tragödien vieler Frauen aus ihrem Bekanntenkreis erzählt. Ausgehend von dieser bewegenden Begegnung beschließt Slimani, sich eingehender mit diesem Thema zu befassen. Sie trifft sich mit einer Reihe verschiedener Frauen und entdeckt durch deren persönliche Geschichten das Drama einer patriarchalen Gesellschaft, die das Verlangen nach Freiheit und Gleichberechtigung unterdrückt. Diese Graphic Novel schildert eindrücklich die komplexe Realität eines Landes, in dem der Islam die Staatsreligion ist, und dokumentiert den Kampf der Frauen für ihre Rechte.

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství v prosperující a vzkvétající podnik. Teď už konečně patří mezi elitu země, užívají si svůj blahobyt a věří, že dál bude jenom lépe. Jenomže jejich soukromý život i veřejné dění mají do idyly velmi daleko. Stýkají se sice s bohatými Francouzi, ale jejich rovnost je jen zdánlivá a pohrdlivá samolibost bývalých kolonistů stále hmatatelná. Ani běžní, často živořící Maročané je nepovažují za jedny z nich. Také jejich vzájemný vztah není tím, co ukazují navenek. Útěchu jim přináší úspěchy nadané dcery Ajši, těžkou hlavu jim však dělá vzpurný syn Selim. Rodinný mikrokosmos odráží situaci v celé zemi. V Maroku se více než deset let po získání nezávislosti mezi povznesenými privilegovanými a zbytkem obyvatelstva nic nezměnilo.

Strhující životopis téměř zapomenuté hrdinky, jíž byla doktorka Suzanne Noëlová, známá jako „madame Noël“, feministka usilující o volební právo žen a průkopnice rekonstrukční chirurgie. Nárok na studium medicíny si musela vyvzdorovat, protože dívkám na počátku 20. století automaticky nepříslušelo právo studovat. Během první světové války operovala spolu s profesorem Hippolytem Morestinem mnoho vojáků zraněných granáty. Oba vyvinuli převratné chirurgické postupy a mnoha pacientům se znetvořeným obličejem tak pomohli získat zpět sebevědomí a důstojnost. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce.

Watch us Dance combines the youth, vibrancy and allure of Andre Aciman with the historical fiction force of Maggie Shipstead, and the exquisite sense of place and time of The Lost Daughter.

Leïla Slimani gives voice to Moroccan women who are grappling with a conservative Arab culture that at once condemns and commodifies sex. Sex and Lies is an essential encounter with Morocco's sexual hypocrisy and a vibrant appeal for the universal freedom to be, to love and to desire.

As she stands at the window, the spring sunshine streaming in, Mathilde reflects on the opportunities before her: it's April 1968 and Morocco is changing. Looking out at her garden, the roses - brought in from Marrakech - have bloomed and their sweet, fresh scent pervades the garden.