Elias Canetti Knihy

Elias Canetti sa narodil v roku 1905 v bulharskom meste Ruse, kde sa usadila židovská komunita vyhnaná zo Španielska. Jeho rodičia sa neskôr presťahovali do Viedne, kde si zvolil literárny jazyk, v ktorom napísal všetky svoje diela, hoci nemčina nebola jeho materinským jazykom. Vo Viedni študoval prírodné vedy a získal doktorát, pričom pracoval na svojom prvom románe, ktorý vyšiel v roku 1935. Popularitu získal až po 2. svetovej vojne, keď bol interpretovaný ako podobenstvo o modernom svete. Za túto knihu dostal Nobelovu cenu za literatúru v roku 1981. Canetti napísal aj ďalšie známe diela, vrátane trojdielnych memoárov. Hlavným protagonistom románu je Peter Kien, odborník na čínsky jazyk a kultúru, ktorý vlastní obrovskú súkromnú knižnicu. V románe sa stretáva s rôznymi čudákmi v absurdných situáciách, pričom autor využíva motívy z literárnych diel od Homéra po Cervantesa. Text je plný alúzií, dvojzmyslov, paródií a negácie logických súvislostí, čím vytvára originálny konglomerát odrážajúci náš svet. Hlavným motívom je zaslepenie a slepota v rôznych podobách.

Masa a moc sú kľúčové pojmy našej epochy. Bol nimi fascinovaný aj Elias Canetti, ktorý ich skúma ako fenomény, pre ktoré možno nájsť v dejinách ľudstva množstvo príkladov. Písaniu tejto knihy venoval viac ako dvadsať rokov svojho života. Canettiho tvrdenia sú často intuitívne, nepodkladá ich zdrojmi, ale prežitkom, filozofuje, psychologizuje, hravým spôsobom interpretuje mýty a rituály, ale rovnakú pozornosť venuje aj bežnému životu a vlastným skúsenostiam. Napriek jeho výletom do dejín a ku kultúrno-antropologickým prameňom je Masa a moc predovšetkým veľkým dielom a veľkou básnickou víziou ľudského univerza.

Výbor z aforismů, úvah a esejů Eliase Canettiho.

Kniha esejů rakouského spisovatele žijícího v Londýně, nositele Nobelovy ceny za literaturu, se zabývá zejména odpovědností spisovatele za své dílo a vztahem mezi literaturou a morálkou.

Elias Canetti, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1981), se narodil v roce 1905 v rodině sefardských Židů v bulharském Ruse. Po přesunu do Manchesteru a Vídně strávil část života ve Švýcarsku a Německu. V roce 1929 získal doktorát z chemie na vídeňské univerzitě, ale jeho vášeň zůstala v literatuře. V roce 1938 uprchl před anšlusem do Paříže a následně do Velké Británie, kde žil až do své smrti v Curychu v roce 1994. Canetti, považovaný za jednoho z posledních představitelů klasické humanistické vzdělanosti, spojoval kulturu a humanitu; jeho román Zaslepení (1935) varoval před fašismem. Hlasy Marrákeše, literární výtěžek z cesty do Maroka v roce 1954, byly zapsány po návratu a publikovány až v roce 1967. Druhá část, Svědomí slov, obsahuje eseje z let 1936–1976 o osobnostech jako Hermann Broch, Karel Kraus, Georg Büchner a Tolstoj. Nejrozsáhlejší text, Druhý proces. Kafkovy dopisy Felici (1969), není součástí této edice, neboť byl nedávno vydán samostatně. Hlasů Marrákeše vychází poprvé v češtině, zatímco Svědomí slov je k dispozici v novém překladu Jiřího Stromšíka, který se dlouhodobě věnuje zpřístupňování Canettiho díla českým čtenářům.

This is the third part of Canetti's autobiography and features the author still in his twenties. Canetti depicts the intellectual life of the leading bars and cafes of Vienna and creates portraits of many of the leading figures of his day including Herman Broch, Robert Musil and Alma Mahler.

Nositel Nobelovy ceny Elias Canetti (1905 – 1994) se ve svém eseji zabývá pěti lety nesnadného milostného vztahu Franze Kafky k jeho snoubence Felici Bauerové. Stopuje v něm tvůrčí a životní směřování slavného pražského rodáka v kritickém období první světové války, včetně způsobu, jakým se odrazilo v jeho literárním díle. Účast na pečlivé analýze Kafkovy korespondence je pro čtenáře čímsi bolestným a povznášejícím zároveň. Do těchto intimních sfér jako bychom nikdy neměli vstoupit, a přece se ocitáme ve fascinujícím prostoru: přizváni do záhybů jedné podivuhodné lidské povahy, jejích snažení a obav, proher i satisfakcí, úniků a dvojakých gest, nacházíme se také blíž světlu nad touto zvláštní vnitřní krajinou. Kafkova nutkavá potřeba naplno se před sebou samým rozevřít a jeho touha po bytosti schopné jeho svět sdílet takové světlo bezesporu zažíhá. Tento Kafkův dar Canetti přesvědčivě vystihl a nabídl nám přitom čtenářský zážitek, který je rovněž stvrzením jeho vlastního literárního věhlasu. Esej Druhý proces byl poprvé otištěn v roce 1968 v časopise Neue Rundschau. Od roku 1975 vychází v souboru Canettiho esejů Svědomí slov, takže byl i součástí českého vydání tohoto titulu (TORST 1992). Nakladatelství PROSTOR jej nyní nabízí samostatně v novém překladu Violy Fischerové a s doslovem Jiřího Stromšíka.

The Tongue Set Free is the first volume in Elias Canetti's three-volume autobiography. Translated from the German by Joachim Neugroschel.

The Torch in My Ear is the account of Canetti's young manhood, of his arrival in Vienna in the early 1920s, of his schooling, and of the beginning of his life as a writer.

Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor – vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající – medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka; jeho konečnost tu vášnivě odmítá, tu se s ní rezignovaně smiřuje. V Hampsteadu, anglickém městě, kde nějaký čas žil, zaznamenával Canetti jako obvykle své postřehy o politice, umění či tvůrcích. Tyto jeho stručné i obsáhlejší úvahy, krátké i delší myšlenky, někdy téměř aforistické, ale vždy pronikavé, obsahuje kniha Dodatky z Hampsteadu.