Peter Sloterdijk Knihy

Peter Sloterdijk je jedným z najznámejších a zároveň najkontroverznejších nemeckých filozofov súčasnosti. Túto charakteristiku potvrdzuje už jeho prvé veľké dielo Die Kritik der zynischen Vernunft (Kritika cynického rozumu, 1983, v ktorom sa originálnym spôsobom vyrovnáva s dedičstvom skeptického racionalizmu Frankfurtskej školy. Základom jeho úvah je neradostná diagnóza intelektuálnych a kultúrnych pomerov v západnom Nemecku po krachu revolučných očakávaní v roku 1968. Tie podľa Sloterdijka vystriedal cynizmus definovaný ako „osvietené falošné vedomie“ či postoj ľudí, ktorí „už vedia, čo robia“. Východisko z tejto situácie nachádza nemecký filozof v návrate k antickému kynizmu ako alternatíve „lepšieho“, v antropologickom zmysle integrálneho rozumu, teda základného predpokladu zmyslupného a aktívneho života. Dialektické napätie medzi oboma pojmami, ktoré sa na prvý pohľad líšia len etymologickým posunom medzi samohláskami c a k, považuje Sloterdijk za paradigmu kultúrnych dejín Západu. Nadčasovosť a myšlienkovú provokatívnosť tejto knihy podčiarkuje autorov neformálny štýl kombinujúci – často až „nižší“ – polemický žáner s literárnou esejou, vďaka čomu sa kniha stala populárnou aj mimo vedeckých kruhov. Akiste ani dnes nezaškodí pouvažovať o cynizme - jeho kultúrnej histórii a dialektickej podstate. V slovenskom preklade Miloslava Szabóa vychádza toto významné filozofické dielo prvý raz.

Publikace, jež vyšla k 220. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, je souborem esejů představujících jakousi autobiografii Národní galerie v Praze, jejíž existence je mimo jiné založená na aktu velkorysých gest dávání a sdílení. Eseje vzdávají hold otcům zakladatelům, jednotlivým donátorům a institucím, umělcům a sběratelům, kteří galerijním sbírkám poskytli ničím nepodmíněný dar či dočasnou výpůjčku, provedli směnu nebo galerijním sbírkám – od starých mistrů přes grafiku a kresbu, umění Asie a Afriky až po umění 19. století a moderní a současné umění včetně architektury – a návštěvníkům prospěli jakýmkoli jiným způsobem. Kniha zahrnuje také texty věnované historii sběratelství a formativní roli štědrosti a velkorysosti v procesu vzniku sbírkových institucí. Komplexní obrázek dokreslují výňatky z filozofických, literárních a básnických děl, které problematiku velkorysosti zasazují do širších ideových souvislostí.

Peter Sloterdijk wurde am 26. Juni 1947 als Sohn einer Deutschen und eines Niederländers geboren. Von 1968 bis 1974 studierte er in München und an der Universität Hamburg Philosophie, Geschichte und Germanistik. 1971 erstellte Sloterdijk seine Magisterarbeit mit dem Titel Strukturalismus als poetische Hermeneutik. In den Jahren 1972/73 folgten ein Essay über Michel Foucaults strukturale Theorie der Geschichte sowie eine Studie mit dem Titel Die Ökonomie der Sprachspiele. Zur Kritik der linguistischen Gegenstandskonstitution. Im Jahre 1976 wurde Peter Sloterdijk von Professor Klaus Briegleb zum Thema Literatur und Organisation von Lebenserfahrung. Gattungstheorie und Gattungsgeschichte der Autobiographie der Weimarer Republik 1918–1933 promoviert. Zwischen 1978 und 1980 hielt sich Sloterdijk im Ashram von Bhagwan Shree Rajneesh (später Osho) im indischen Pune auf. Seit den 1980er Jahren arbeitet Sloterdijk als freier Schriftsteller. Das 1983 im Suhrkamp Verlag publizierte Buch Kritik der zynischen Vernunft zählt zu den meistverkauften philosophischen Büchern des 20. Jahrhunderts. 1987 legte er seinen ersten Roman Der Zauberbaum vor. Sloterdijk ist emeritierter Professor für Philosophie und Ästhetik der Staatlichen Hochschule für Gestaltung in Karlsruhe und war in Nachfolge von Heinrich Klotz von 2001 bis 2015 deren Rektor.

Peter Sloterdijk wurde am 26. Juni 1947 als Sohn einer Deutschen und eines Niederländers geboren. Von 1968 bis 1974 studierte er in München und an der Universität Hamburg Philosophie, Geschichte und Germanistik. 1971 erstellte Sloterdijk seine Magisterarbeit mit dem Titel Strukturalismus als poetische Hermeneutik . In den Jahren 1972/73 folgten ein Essay über Michel Foucaults strukturale Theorie der Geschichte sowie eine Studie mit dem Titel Die Ökonomie der Sprachspiele. Zur Kritik der linguistischen Gegenstandskonstitution . Im Jahre 1976 wurde Peter Sloterdijk von Professor Klaus Briegleb zum Thema Literatur und Organisation von Lebenserfahrung. Gattungstheorie und Gattungsgeschichte der Autobiographie der Weimarer Republik 1918–1933 promoviert. Zwischen 1978 und 1980 hielt sich Sloterdijk im Ashram von Bhagwan Shree Rajneesh (später Osho) im indischen Pune auf. Seit den 1980er Jahren arbeitet Sloterdijk als freier Schriftsteller. Das 1983 im Suhrkamp Verlag publizierte Buch Kritik der zynischen Vernunft zählt zu den meistverkauften philosophischen Büchern des 20. Jahrhunderts. 1987 legte er seinen ersten Roman Der Zauberbaum vor. Sloterdijk ist emeritierter Professor für Philosophie und Ästhetik der Staatlichen Hochschule für Gestaltung in Karlsruhe und war in Nachfolge von Heinrich Klotz von 2001 bis 2015 deren Rektor.

An epic project in both size and purview, Peter Sloterdijk's three-volume, 2,500-page Spheres is the late-twentieth-century bookend to Heidegger's Being and Time. Rejecting the century's predominant philosophical focus on temporality, Sloterdijk, a self-described "student of the air," reinterprets the history of Western metaphysics as an inherently spatial and immunological project, from the discovery of self (bubble) to the exploration of world (globe) to the poetics of plurality (foam). Exploring macro- and micro-space from the Greek agora to the contemporary urban apartment, Sloterdijk is able to synthesize, with immense erudition, the spatial theories of Aristotle, René Descartes, Gaston Bachelard, Walter Benjamin, and Georges Bataille into a morphology of shared, or multipolar, dwelling-identifying the question of being as one bound up with the aerial technology of architectonics and anthropogenesis."-

An epic project in both size and purview, Peter Sloterdijk's three-volume, 2,500-page Spheres is the late-twentieth-century bookend to Heidegger's Being and Time. Rejecting the century's predominant philosophical focus on temporality, Sloterdijk, a self-described "student of the air," reinterprets the history of Western metaphysics as an inherently spatial and immunological project, from the discovery of self (bubble) to the exploration of world (globe) to the poetics of plurality (foam). Exploring macro- and micro-space from the Greek agora to the contemporary urban apartment, Sloterdijk is able to synthesize, with immense erudition, the spatial theories of Aristotle, René Descartes, Gaston Bachelard, Walter Benjamin, and Georges Bataille into a morphology of shared, or multipolar, dwelling-identifying the question of being as one bound up with the aerial technology of architectonics and anthropogenesis."-

In this essential early work, the preeminent European philosopher Peter Sloterdijk offers a cross-cultural and transdisciplinary meditation on humanity's tendency to refuse the world. Developing the first seeds of his anthropotechnics, Sloterdijk develops a theory of consciousness as a medium, tuned and retuned over the course of technological and social history. His subject here is the "world-alien" in man that was formerly institutionalized in religions, but is increasingly dealt with in modern times through practices of psychotherapy. Originally written in 1993, this almost clairvoyant work examines how humans seek escape from the world in cross-cultural and historical context, up to the mania and world-escapism of our cybernetic network culture. Chapters delve into the artificial habitats and forms of intoxication we develop, from early Christian desert monks to pharmaco-theology through psychedelics. In classic form, Sloterdijk recalibrates and reinvents concepts from the ancient Greeks to Heidegger to develop an astonishingly contemporary philosophical anthropology.

"An epic project in both size and purview, Peter Sloterdijk's three-volume, 2,500-page Spheres is the late-twentieth-century bookend to Heidegger's Being and Time. Rejecting the century's predominant philosophical focus on temporality, Sloterdijk, a self-described "student of the air," reinterprets the history of Western metaphysics as an inherently spatial and immunological project, from the discovery of self (bubble) to the exploration of world (globe) to the poetics of plurality (foam). Exploring macro- and micro-space from the Greek agora to the contemporary urban apartment, Sloterdijk is able to synthesize, with immense erudition, the spatial theories of Aristotle, René Descartes, Gaston Bachelard, Walter Benjamin, and Georges Bataille into a morphology of shared, or multipolar, dwelling-identifying the question of being as one bound up with the aerial technology of architectonics and anthropogenesis."---- Source other than Library of Congress

After God is dedicated to the theological enlightenment of theology. It ranges from the period when gods reigned to reveries about the godlike power of artificial intelligence--

In his major investigation into the nature of humans, Peter Sloterdijk presents a critique of myth - the myth of the return of religion. For it is not religion that is returning; rather, there is something else quite profound that is taking on increasing significance in the present: the human as a practising, training being, one that creates itself through exercises and thereby transcends itself. Rainer Maria Rilke formulated the drive towards such self-training in the early twentieth century in the imperative 'You must change your life'. In making his case for the expansion of the practice zone for individuals and for society as a whole, Sloterdijk develops a fundamental and fundamentally new anthropology. The core of his science of the human being is an insight into the self-formation of all things human. The activity of both individuals and collectives constantly comes back to affect them: work affects the worker, communication the communicator, feelings the feeler. It is those humans who engage expressly in practice that embody this mode of existence most clearly: farmers, workers, warriors, writers, yogis, rhetoricians, musicians or models. By examining their training plans and peak performances, this book offers a panorama of exercises that are necessary to be, and remain, a human being.