Peter Sloterdijk Knihy

Peter Sloterdijk je jedným z najznámejších a zároveň najkontroverznejších nemeckých filozofov súčasnosti. Túto charakteristiku potvrdzuje už jeho prvé veľké dielo Die Kritik der zynischen Vernunft (Kritika cynického rozumu, 1983, v ktorom sa originálnym spôsobom vyrovnáva s dedičstvom skeptického racionalizmu Frankfurtskej školy. Základom jeho úvah je neradostná diagnóza intelektuálnych a kultúrnych pomerov v západnom Nemecku po krachu revolučných očakávaní v roku 1968. Tie podľa Sloterdijka vystriedal cynizmus definovaný ako „osvietené falošné vedomie“ či postoj ľudí, ktorí „už vedia, čo robia“. Východisko z tejto situácie nachádza nemecký filozof v návrate k antickému kynizmu ako alternatíve „lepšieho“, v antropologickom zmysle integrálneho rozumu, teda základného predpokladu zmyslupného a aktívneho života. Dialektické napätie medzi oboma pojmami, ktoré sa na prvý pohľad líšia len etymologickým posunom medzi samohláskami c a k, považuje Sloterdijk za paradigmu kultúrnych dejín Západu. Nadčasovosť a myšlienkovú provokatívnosť tejto knihy podčiarkuje autorov neformálny štýl kombinujúci – často až „nižší“ – polemický žáner s literárnou esejou, vďaka čomu sa kniha stala populárnou aj mimo vedeckých kruhov. Akiste ani dnes nezaškodí pouvažovať o cynizme - jeho kultúrnej histórii a dialektickej podstate. V slovenskom preklade Miloslava Szabóa vychádza toto významné filozofické dielo prvý raz.

Publikace, jež vyšla k 220. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, je souborem esejů představujících jakousi autobiografii Národní galerie v Praze, jejíž existence je mimo jiné založená na aktu velkorysých gest dávání a sdílení. Eseje vzdávají hold otcům zakladatelům, jednotlivým donátorům a institucím, umělcům a sběratelům, kteří galerijním sbírkám poskytli ničím nepodmíněný dar či dočasnou výpůjčku, provedli směnu nebo galerijním sbírkám – od starých mistrů přes grafiku a kresbu, umění Asie a Afriky až po umění 19. století a moderní a současné umění včetně architektury – a návštěvníkům prospěli jakýmkoli jiným způsobem. Kniha zahrnuje také texty věnované historii sběratelství a formativní roli štědrosti a velkorysosti v procesu vzniku sbírkových institucí. Komplexní obrázek dokreslují výňatky z filozofických, literárních a básnických děl, které problematiku velkorysosti zasazují do širších ideových souvislostí.

Face aux crises de dégoût que la société actuelle éprouve pour sa propre classe politique, il me semble qu'on ne peut rien faire d'autre que de s'accorder une pause et un moment de réflexion pour s'interroger sur les questions fondamentales. Il faut gagner du temps pour un débat de constitution aboutissant à une interrogation sur la forme du monde. Car ce qui frappe les contemporains inquiets à propos de bon nombre d'hommes politiques -le fait qu'ils soient si rarement à la hauteur des enjeux globaux- se retrouve aussi chez ceux qui ne font pas de politique, bien qu'on ne puisse autant les blâmer pour cela. On devrait se demander si l'anathème lancé contre les hommes politiques n'est pas la projection d'un malaise affectant toute la civilisation mondiale et qui ne fait que se cristalliser sur la classe politique.

Europa wurde 1945 durch die Alliierten von der nationalsozialistischen Diktatur befreit – zugleich aber von neuen Weltmächten im Westen und im Osten in die Zange genommen: Diese Doppelerfahrung der Befreiung und der endgültigen Aufgabe der einstigen Vormachtstellung Europas zieht sich über zwei Generationen hinweg. Erst nach der Lösung der Supermächteklammer sind die Europäer imstande, die Fragen nach den prägenden Merkmalen okzidentaler Identität mit neuer Verbindlichkeit zu stellen.Es ist, so argumentiert Peter Sloterdijk, täglich bedrängender eine Situation entstanden, in der Europas Politiker aus ihrer Verwirrung nicht mehr herausfinden, wenn sie nicht geschichtsphilosophische Informationen und klare prophetische Orientierungen suchen.Wie kann Europas Stellung heute beurteilt werden? Haben Europäer wieder gelernt, »Großes von sich zu fordern«, um einen Wiedereintritt in einen Horizont großer und größter Herausforderungen zu gewährleisten?

An epic project in both size and purview, Peter Sloterdijk's three-volume, 2,500-page Spheres is the late-twentieth-century bookend to Heidegger's Being and Time. Rejecting the century's predominant philosophical focus on temporality, Sloterdijk, a self-described "student of the air," reinterprets the history of Western metaphysics as an inherently spatial and immunological project, from the discovery of self (bubble) to the exploration of world (globe) to the poetics of plurality (foam). Exploring macro- and micro-space from the Greek agora to the contemporary urban apartment, Sloterdijk is able to synthesize, with immense erudition, the spatial theories of Aristotle, René Descartes, Gaston Bachelard, Walter Benjamin, and Georges Bataille into a morphology of shared, or multipolar, dwelling-identifying the question of being as one bound up with the aerial technology of architectonics and anthropogenesis."-

An epic project in both size and purview, Peter Sloterdijk's three-volume, 2,500-page Spheres is the late-twentieth-century bookend to Heidegger's Being and Time. Rejecting the century's predominant philosophical focus on temporality, Sloterdijk, a self-described "student of the air," reinterprets the history of Western metaphysics as an inherently spatial and immunological project, from the discovery of self (bubble) to the exploration of world (globe) to the poetics of plurality (foam). Exploring macro- and micro-space from the Greek agora to the contemporary urban apartment, Sloterdijk is able to synthesize, with immense erudition, the spatial theories of Aristotle, René Descartes, Gaston Bachelard, Walter Benjamin, and Georges Bataille into a morphology of shared, or multipolar, dwelling-identifying the question of being as one bound up with the aerial technology of architectonics and anthropogenesis."-

In this essential early work, the preeminent European philosopher Peter Sloterdijk offers a cross-cultural and transdisciplinary meditation on humanity's tendency to refuse the world. Developing the first seeds of his anthropotechnics, Sloterdijk develops a theory of consciousness as a medium, tuned and retuned over the course of technological and social history. His subject here is the "world-alien" in man that was formerly institutionalized in religions, but is increasingly dealt with in modern times through practices of psychotherapy. Originally written in 1993, this almost clairvoyant work examines how humans seek escape from the world in cross-cultural and historical context, up to the mania and world-escapism of our cybernetic network culture. Chapters delve into the artificial habitats and forms of intoxication we develop, from early Christian desert monks to pharmaco-theology through psychedelics. In classic form, Sloterdijk recalibrates and reinvents concepts from the ancient Greeks to Heidegger to develop an astonishingly contemporary philosophical anthropology.

"An epic project in both size and purview, Peter Sloterdijk's three-volume, 2,500-page Spheres is the late-twentieth-century bookend to Heidegger's Being and Time. Rejecting the century's predominant philosophical focus on temporality, Sloterdijk, a self-described "student of the air," reinterprets the history of Western metaphysics as an inherently spatial and immunological project, from the discovery of self (bubble) to the exploration of world (globe) to the poetics of plurality (foam). Exploring macro- and micro-space from the Greek agora to the contemporary urban apartment, Sloterdijk is able to synthesize, with immense erudition, the spatial theories of Aristotle, René Descartes, Gaston Bachelard, Walter Benjamin, and Georges Bataille into a morphology of shared, or multipolar, dwelling-identifying the question of being as one bound up with the aerial technology of architectonics and anthropogenesis."---- Source other than Library of Congress

Peter Sloterdijk s reputation as one of the most original thinkers of our time has grown steadily since the early 1980s. This volume of over thirty conversations and interviews spanning two decades illuminates the multiple interconnections of his life and work.

After God is dedicated to the theological enlightenment of theology. It ranges from the period when gods reigned to reveries about the godlike power of artificial intelligence--