Hana Höschlová Poradie kníh

V prosinci si připomínáme nedožitých 80 let nejúspěšnějšího poválečného autora populární a filmové hudby doma i v zahraničí Karla Svobody. Byl originální nejen svou tvorbou, ale i životem. Bohužel i svou tragickou smrtí. Kniha významné novinářky Hany Höschlové, která se řadila mezi Svobodovy přátele, se opírá o její postřehy i vzpomínky celé galerie Svobodových kolegů, spolupracovníků a kamarádů, Gottem počínaje a Evou Pilarovou konče. Teprve z tohoto kaleidoskopu se - bohužel pozdě - dozvídáme, jaký Karel Svoboda skutečně byl. V knize defilují nejen jeho úspěchy a okamžiky, kdy byl na vrcholu, ale i jeho deprese, trýzně a pochybnosti o sobě samém. Kdo všechno se na vynikající knížce Hany Höschlové podílel, dokumentuje plejáda jmen na zadní straně obálky.

Vtip, sarkasmus a neúprosná břitkost pohledu na pány tvorstva stojí za prozaickým debutem známé publicistky Hany Höschlové. Říkáme-li debut, myslíme tím prózu, neboť Hana Höschlová už sama napsala nebo se jako spoluatorka podílela na celé řadě knih memoárového typu nebo literatury faktu. Tentokrát se pustila na kluzký led původní tvorby a zvládla ho bravurně. Její kniha je vtipnou exkurzí do záhybů mužské mentality a skutečnost, že její mužské protějšky nevycházejí z této analýzy právě lichotivě, asi nepřekvapí. Určitě ne ženské čtenářky.

Jiřina Jirásková : poslední rozhovor s hereckou legendou. „Můj konec se blíží,“ týrá nás Jirásková a viditelně si to užívá. Pak se však začíná rozohňovat: „Tuhle jsem se ptala Gregoriniho, kolik si mám vzít těch pitomejch prášků na spaní, abych se ráno neprobudila. A on mě pěkně naštval. Řekl mi, že to stejně zvorám, ráno se prý stejně zase probudím a bude mi jenom blbě.“ Jiřina Jirásková labužnicky vypouští z úst kouř, sahá na stůl po koňakovce, nadechuje se a opět spouští: „A víte, co mě štve vůbec nejvíc? Fakt, že když někomu řeknu, že chci skončit, zavře mě do blázince. Co ale já tady z toho života mám? Vždyť se na mne podívejte…!,“ zvyšuje hlas a my máme dojem, že je před ní plné hlediště, a ona exceluje.

V první části nazvané Na prahu života a smrti je deník matky, jejíž syn přežil vlastní smrt a dostal od života druhou šanci. Druhá část Návraty z druhého břehu se věnuje jevu zvanému klinická smrt.

Deset portrétů známých českých osobností rekapituluje jejich život s "vavříny". Portréty známých osobností (s výjimkou klavíristy Rudolfa Rokla se jedná o samé herce) napsala dvojice žurnalistů, která se vypravila za jejich pozůstalými. Pronikla tak do soukromí Míly Myslíkové, Evy Jakoubkové, Josefa Šebánka a dalších. Vyprávění o komplikovaných a zdánlivě úspěšných osudech nahlíží do jejich intimního života a poskytuje informace, které dokreslují jejich obraz. Kniha je obdobou televizní Třinácté komnaty. Texty doprovází černobílá fotografická příloha.

Kniha s minimem textu stojí především na fotografiích bývalého dvorního fotografa vlády Miloše Schmiedbergera. Na 872 stranách křídového papíru je na 2600 fotografií. Objemná publikace váží přes čtyři kila.

Další vyprávění populárního a stále aktivního zpěváka o svých začátcích, které prožíval společně s dalšími známými zpěváky a herci. Rozvíjející se kariéry dnes vážených osobností naší populární kultury byly lemovány mnoha kuriózními a veselými příhodami, které autoři zaznamenali k potěše a zavzpomínání čtenářů. Doprovázeno dnes již vzácným fotografickým materiálem.

Holki jsou po Luneticu další fenomén v české popmusic. Dokonale ovládly dětské a -náctileté publikum a co album, to vždy platina, přesto, že z původních čtyř zbyly jen tři dívky. Nepřipomíná vám to Spice Girls? Ovšem Holki vydržely déle, i když svoji společnou dráhu uzavírají. V každém případě skupinu Holki již nikdo nevymaže z historie českého showbyznysu.