Martin Pollack Poradie kníh (chronologicky)

Martin Pollacks „Zeiten der Scham“ versammelt Essays und Reportagen des leidenschaftlichen Kämpfers für Demokratie und offene Gesellschaft. Der Band bietet eine sorgfältige Auswahl von Texten aus den letzten Jahren – packende Reportagen aus Ländern wie der Ukraine, Belarus oder der Republik Moldau, aber auch Aufrufe zum Widerstand und bewegende Reden gegen das Vergessen des Holocaust. Immer wieder setzt sich Martin Pollack auch mit der schwierigen Geschichte seiner eigenen Familie auseinander. Und in seinen letzten, bereits von Krankheit gezeichneten Jahren hat er sehr persönliche Beobachtungen aus seinem geliebten burgenländischen Garten, Geschichten von Apfelbäumen, Jahreszeiten und allerlei Getier verfasst.

Нічна птаха витріщалася на денну своїми круглими очиськами, крутила головою. Отакої! Невже й справді їй поміж усього птаства дісталися найгірші години доби? Вона нічого з того, чим так тішився Жайворонок, не чула й не бачила. Її час – темрява, зірки й тиша. Нема чим похвалитися. І от Сова вирішила: досить! Досить бути нічною птахою! Почухала собі черевце лапкою – і виголосила невеличку промову: – Відтепер стану ранньою пташкою!..

Die wichtigsten Reden und Aufsätze des brillanten Essayisten Martin Pollack erstmals in einem Band: Sie widmen sich so unterschiedlichen Themen wie dem Massaker von Rechnitz in den letzten Kriegswochen, den Wiener „Reibpartien“, bei denen Juden unter dem Beifall der Bevölkerung die Gehsteige schrubben mussten, dem Mythos Galizien, der polnischen und ukrainischen Nachkriegsgeschichte oder auch der Verstrickung seiner eigenen Familie in den Nationalsozialismus. Immer ist Pollacks Blick scharf und kritisch, immer richtet er sich gegen das bequeme Vergessen. Und immer stellt er die zentrale Frage der Geschichtspolitik: Wie können und müssen wir heute mit dieser Erinnerung umgehen?

Allein in einer Nacht im Februar am Majdan sind es mindestens 25 Menschen, die bei den Zusammenstößen ums Leben kommen, seit Beginn der Proteste in der Ukraine sterben mehr als 80 Menschen, über Tausend werden verletzt. Erst die vielen Opfer – so die brutale Logik dieses Aufstands – brachten das Machtsystem des Wiktor Janukowytsch zum Einsturz. Mit den Schüssen vom Majdan besiegelte das Regime sein eigenes Ende.In diesem Buch kommen vor allem Stimmen aus der Ukraine selbst zu Wort, Schriftstellerinnen, Dichter, Intellektuelle. Aber auch Autoren aus anderen Ländern beschreiben den historischen Prozess. Das Buch wird zur Momentaufnahme eines Aufstands. Die Zeit, um die es geht ist: jetzt. Mit dem Buch betreiben wir Geschichtsschreibung des Augenblicks.Texte vonAnastasija Afanasjewa | Juri Andruchowytsch | Yevgenia Belorusets | Elmar Brok | Roman Dubasevych | Kai Ehlers | Orlando Figes | Jörg Forbrig | Timothy Garton Ash | Rebecca Harms | Yaroslaw Hrytsak | Tamara Hundorowa | Olexandr Irwanez | Halyna Kruk | Wolodymyr Kulyk | Andrij Ljubka | Maria Matios | Adam Michnik | Switlana Oleschko | Martin Pollack | Andrij Portnov | Taras Prochasko | Roman Rak | Mykola Rjabtschuk | Konrad Schuller | Ostap Slyvynsky | Natalka Sniadanko | Timothy Snyder | Olexandr Stukalo | Natalia Yeryomenko | Serhij Zhadan

Idyllische Landschaften bergen dunkle Geheimnisse An die offiziellen Opfer des 20. Jahrhunderts erinnern Mahnmale und Kriegerdenkmäler. Doch wo gedenken wir der Tausenden namenlos gewordenen, heimlich verscharrten Toten – Juden oder Roma, Antikommunisten oder Partisanen? Wie leben wir in Landschaften, die kontaminiert sind mit den unzähligen vertuschten Massakern Mitteleuropas – im burgenländischen Rechnitz genauso wie im slowenischen Kocevski Rog oder in Kurapaty bei Minsk? Martin Pollack geht es um das schonungslose, aber sorgsame Zeichnen einer anderen, wahrhaftigeren Landkarte unseres Kontinents. Einer Landkarte, in der Erinnerung und Verortung an die Stelle vergifteter Geheimnisse und anonymer Gräber treten.

Události popsané v tomto sborníku se odehrály před téměř sedmdesáti lety a souvisejí s odsunem Němců z Brna, známým jako "brněnský pochod smrti". Tento tragický moment postihl dvacet tisíc lidí, převážně dětí, žen a starců, kteří na konci května 1945 museli opustit své domovy a vydat se na neznámou cestu. Mnozí z nich skončili v hromadných hrobech u Pohořelic. Vina za tento čin padla na ty, kteří byli nejzranitelnější, a to pouze za to, že mluvili jazykem poražených okupantů. Po více než čtyřiceti letech totality se o osudech těchto lidí nemělo vědět, a režim se snažil vymazat nevhodné vzpomínky. Dnes připomíná oběti pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí v Brně a černý kříž u Pohořelic. Sborník obsahuje esejistická zamyšlení čtyř spisovatelů, jejichž životy byly tímto tragickým pochodem ovlivněny. Čtenáři by měli očekávat spíše otázky než odpovědi, které zůstávají a pravděpodobně zůstanou. Tato kniha je uctěním památky všech obětí poválečného vyhnání Němců (nejen) z Brna a dotýká se křehkého tématu viny, odpuštění a paměti, která se nedá vymazat.

Zwei Schriftsteller, eine Erzählung: Christoph Ransmayr und Martin Pollack führen an drei Geschichten aus Polen eine besondere Spielart des Erzählens vor: das Duett. Ein Jäger, der seinem Gott vorwirft, daß er den Wolf erschaffen hat; ein hingerichteter Held und Heiliger, der sich als unschuldiger Tor erweist, und ein Nachkomme, der die apokalyptische Geschichte seines Volkes überwinden soll: Vor dem Hintergrund der polnischen Zeitgeschichte erzählen Christoph Ransmayr und Martin Pollack gemeinsam vom Drama des Menschen. Mit dem Duett, der neuesten seiner Spielformen des Erzählens, die seit 1997 bei S. Fischer in loser Folge und eleganter Ausstattung erscheinen, stellt Christoph Ransmayr die Zweistimmigkeit in eine Reihe, in der er bereits Bildergeschichte, Festrede, Schauspiel, Monolog, Verhör und Tirade als Möglichkeiten des Erzählens vorgeführt hat.

Masový útek z Haliče. Utečenecká kríza nie je slovným spojením, ktoré sa týka výhradne dnešných dní. Aj naši predkovia z východu rakúsko-uhorskej monarchie boli na sklonku devätnásteho storočia súčasťou exodu obrovských rozmerov. A zároveň boli výhodným obchodným artiklom pre špekulantov, prevádzačov, agentov a podvodníkov každého druhu. Na Spiši, v Bukovine, ale najmä v Haliči, v najbiednejších krajoch Rakúsko-Uhorska zostávali prázdne domy, zatiaľ čo podpalubia lodí smerujúcich do Ameriky boli prepchaté utečencami, ktorí v neľudských podmienkach snívali svoj sen o lepšom živote. Martin Pollack v knihe Americký cisár presne a do hĺbky popisuje nástroje a fungovanie obchodu, v ktorom obyčajný človek hrá iba úlohu oklamaného a okradnutého. Namiešal do nej množstvo historických faktov a podporil ich silnými príbehmi konkrétnych ľudí. Americký cisár je dôležité čítanie nielen o predvojnovom období, ale aj o dnešku, vo výbornom preklade Michala Hvoreckého. Preklad tejto knihy podporil Urad spolkového kancelára Rakúskej republiky.

"Dla mnie upadek komunizmu w Europie Wschodniej zaczął się 18 sierpnia 1980 roku. Tak, dokładnie tamtego dnia." Martin Pollack, wtedy jeszcze nieznany reporter, który chciał pisać o strajku Solidarności w gdańskiej stoczni, nie został wpuszczony do Polski. Ale tak zazwyczaj butni i aroganccy funkcjonariusze na lotnisku w Warszawie sprawiali tym razem całkiem inne wrażenie, wydawali się niepewni, ba, przestraszeni. Coś się zachwiało. Dla Martina Pollacka, wielokrotnie nagradzanego autora, tłumacza i reportera, pojedyncze przeżycia i osobiste kontakty zawsze były tym, co pozwala lepiej rozumieć wielkie wydarzenia. Pollack potrafi budować w swoich reportażach wielowątkową panoramę transformacji, a zarazem pisze manifest przeciwko hasłu mówiącemu o końcu historii. Niniejsze teksty upamiętniają poszczególnych ludzi, takich jak Julian Leszczyński, Stanisław Grzanka i Stanisław Mędrek, bezimienni Żydzi w nieznanym polskim miasteczku, pewien tłumacz z Białorusi, bośniaccy uciekinierzy, Żyd, który przeżył na Ukrainie, przyjaciel z okresu studiów w Warszawie, ale także obersturmbannführer SS Rolf Heinz Höppner czy mój ukochany dziadek z Amstetten. Rzecz w tym, aby ich losy i czyny nie popadły w zapomnienie.

In diesem Band hat Martin Pollack die besten polnischen Reportagen aus über einem Jahrzehnt ausgewählt. Die Geschichten erzählen von Janina Turek, die ihr Leben akribisch dokumentierte, Limalo, der in Transsilvanien nach seinen Vorfahren sucht, und Zbigniew K., der in Manhattan ein tragisches Ende findet.

Sarmatien ist eine der verlorenen Provinzen Europas, die einmal seine Mitte war. Zwischen Litauen, Weißrussland, der Ukraine und Polen gelegen, sah Sarmatien Joseph Roth zur Feder greifen, Czeslaw Milosz über die Jahrmärkte wandeln und die Singers und Brodskys ihre Koffer packen - wenn ihnen die Zeit dazu geblieben war. Es war das Traumland Johannes Bobrowskis, das wilde Reich, in dem alle Völker und Religionen Platz fänden, hätte nicht die Geschichte alles eins ums andere Mal umgepflügt.§§Martin Pollack hat 25 Schriftsteller eingeladen, von Samartien zu erzählen, es zu erinnern und die Verwerfungen der Landschaft zu erkunden. Entstanden ist ein Kompendium zu einem verlorenen Land, dessen Wiederauffinden Europa einen anderen, offeneren Namen geben könnte.

„Zdedil som po ňom niečo? Nesiem v sebe kus z neho?“ pýta sa spisovateľ a reportér Martin Pollack pri pohľade na fotografiu svojho otca v uniforme SS. Je nenávisť dedičná? A ako sa postaviť temnej minulosti svojich vlastných predkov? S desivým dedičstvom nacizmu sa nedokážu vyrovnať celé krajiny. Ako sa s ním teda má vysporiadať jeden človek, keď zistí, že jeho otec má na rukách krv stoviek nevinných ľudí? Martin Pollack, autor obľúbenej knihy Americký cisár, prichádza s mimoriadne osobným a o to dôležitejším príbehom – s príbehom vlastnej rodiny. V knihe Smrť v bunkri pátra po nacistickej minulosti svojich predkov, no predovšetkým biologického otca, vysokého predstaviteľa nacistickej SS, ktorý po potlačení SNP operoval a vraždil aj na území Slovenska. Martin Pollack rekonštruuje jeho život, aby lepšie spoznal a pochopil aj samého seba. Prijať minulosť i všetky jej hriechy – to je možno najlepší spôsob, ako sa vyrovnať s temnými dejinami svojej rodiny. A je to možno aj dobrý recept pre celú spoločnosť. Kniha Martina Pollacka Smrť v bunkri vychádza vo vynikajúcom preklade Michala Hvoreckého.

Er zählt zu den besten Fotografen der Welt, seine Porträts der Reichen und Schönen hängen in den wichtigsten Sammlungen. Ein Ereignis lastete jedoch als Trauma auf seinem Leben: Am 10. September 1928 war sein Vater während einer gemeinsamen Bergtour im Tiroler Zillertal tödlich verunglückt, noch am selben Tag wurde Philipp Halsmann wegen Verdachts auf Vatermord verhaftet. In dem politisch aufgeheizten Klima der Zwischenkriegszeit entwickelte sich aus dem Kriminalfall eine internationale Affäre. Martin Pollack ist den Spuren des Falles Halsmann gefolgt und hat sie „mit der Genauigkeit eines leidenschaftlichen Historikers und der Vorstellungskraft eines Erzählers“ (Christoph Ransmayr) in einem packenden dokumentarischen Roman aufgezeichnet.

Eben je mistrovské dílo světové reportáže z Afriky, barvitého kontinentu s jeho neuvěřitelnými kontrasty, bohatstvím i chudobou, inteligencí a nevědomostí, mírumilovností a konflikty. Podle autorových slov "není o Africe, ale o několika lidech odtamtud, o setkáních s nimi a o době strávené společně". Kapuscinski cestuje ve společnosti šoférů kamionů Etiopií, Eritreou, Ugandou a Súdánem. Poznává život obyčejných Afričanů, zemědělců, vojáků i těch, „co nemají práci, ale zato mají hlad“, a dostává se s nimi do situací, nad nimiž Evropan jen kroutí hlavou. Z pozorování života Afričanů vyplývají autorovy názory na jejich vlastnosti, povahu, kulturu a náboženství. Kapuscinského obraz Afriky je nanejvýš humanistický a zároveň pravdivější než ten, který známe ze současných sdělovacích prostředků. Najznámejší poľský reportér a spisovateľ nás v tejto knihe zavedie do Afriky, teda na kontinent, o ktorom stále veľmi málo vieme a odkiaľ prichádzajú zväčša neradostné správy. Kapuściński tam prežil niekoľko rokov, nie ako turista navštevujúci vychytené turistické atrakcie, ani ako návštevník vládnych palácov, hosť významných činiteľov a predstaviteľov veľkej politiky, ale ako obyčajný človek, hosť kočovníkov, roľníkov z tropickej savany, ktorý chce spoznať každodenný život.

Vlaky sú pomalé a zanechávajú čierny dym, kone a vozy sú bežné, zatiaľ čo autá vzbudzujú nedôveru. Vyrazte na cestu do stratenej Haliče. Ľvov, Černovice, Drohobyč, Brody – to sú zastávky na našej ceste s Martinom Pollackom, ktoré evokujú nádherné ulice najvýchodnejšej časti monarchie. Haličská exotika má však aj odvrátenú stránku, s rozbahnenými uličkami a chudobnými štetlami. Halič, kedysi hrdá súčasť Rakúsko-Uhorska, dnes leží medzi Poľskom a Ukrajinou, zmiznutá z máp i pamäti, no jej kultúrne bohatstvo je nesmierne. Tolerantné prostredie, kde sa miešali kultúry, etniká a konfesie, dalo svetu známych spisovateľov ako Joseph Roth, Bruno Schulz či Paul Celan. Pollack nás pozýva na nostalgickú cestu po mestách, kde sa na námestiach prelínajú jazyky, a po dedinách s ropnými ložiskami, ale aj po biednych židovských štetloch, ktorých budúcnosť je rozpad. Kniha spája historickú reportáž, cestopis a kultúrne dejiny jedného čarovného kúta sveta. Je to povinné čítanie pre všetkých, ktorí si obľúbili Amerického cisára.