Michael Burleigh Knihy

Dílo významného britského historika není jen podrobným výčtem událostí dosud největší války světových dějin, ale zaměřuje se i na psychologické profily důležitých aktérů tohoto osudového střetnutí. Nalezneme tu zasvěcené srovnání dvou totalitních režimů i rozbor paradoxní situace, v níž režimům demokratickým nezbylo než volit spojenectví se stalinistickým Ruskem. Autor podrobně rozebírá mnohé bolestivé otázky, např. eventuální možnost letecky čelit probíhajícímu vyvražďování Židů, oprávněnost plošného bombardování i mnoho dalších situací, ve kterých se ve válce s nelidským nacistickým režimem lidské svědomí ocitalo mezi dvěma mlýnskými kameny.

Nacistická restrukturalizace „třídní“ společnosti na základě rasové příslušnosti pohledem předních evropských historiků. V letech 1933 až 1945 se nacistický režim pokusil o restrukturalizaci „třídní“ společnosti na základě rasové příslušnosti. Kniha přibližuje ideje a práci institucí, které tuto snahu podporovaly a také odhaluje, jak nacistická politika ovlivňovala různé skupiny lidí, a to jak obětí, tak těch, kteří měli z dané situace prospěch. Autoři své dílo začínají diskuzí o původu nacistické rasové ideologie a potom demonstrují důkladnost a účelnost, s jakými byla uplatňována v oficiální politice. Nezabývají se pouze otázkou systematického pronásledování a likvidace Židů, kteří tvořili největší obětní skupinu nacismu, ale také osudem Romů a Sintiů, mentálně nemocných, „asociálů“ a homosexuálů. Nakonec se zaměřují na státní rasově motivovanou sociální politiku, která zasahovala do života každého německého „národního soudruha“. Hlavním cílem této politiky byla realizace rasově organizovaného státu a společnosti. Ve své knize dále dokládají, že „polykratický“ a chaotický charakter režimu, jak jej často současní historikové popisují, nezabraňoval nemilosrdné likvidaci jeho obětí a ani jí neomezoval. Třetí říše se zásadně lišila od všech ostatních totalitních režimů především svou všudypřítomnou rasovou politikou.

Ve velkolepém panoramatickém záběru onoho dlouhého evropského století od Francouzské revoluce (1789) do pruského masakru civilistů ve Flandrech (1914) líčí významný anglický historik politický zápas křesťanských církví s emancipačním, liberálním národním státem na pozadí humanistických kultů – Robespierrova jakobínského deismu, comtovské Velké bytosti lidstva, saint-simonovského a marxistického beztřídního ráje budoucnosti – s jejich zatím ještě komickou, protože předtotalitní občanskou liturgií a rituály odvozenými z křesťanství. Politická náboženství měla paradoxně původ v racionalismu osvícenství, tedy v osvícenském kultu člověka, osvěty a rozumu, z něhož vychází i prakticky celá historiografie 20. století, která považuje náboženství za pouhou dekoraci socioekonomického vývoje, aniž by zaregistrovala, že se sekularizovala pouze Evropa. Klíčem k porozumění evropskému vývoji je právě rozumářská utopická víra v dokonalé společenské uspořádání, jež zatratila křesťanskou transcendenci i posmrtnou spásu a stává se vražedným plánem na totální přestavbu tohoto světa – předznamenaným už jakobínskou genocidou ve Vendeé. Burleigh názorně dokládá, jak v kotli pozemských ideologií ve století stále ještě křesťanském dozrávaly plány, z nichž se později zrodila dvojčata nacionálního a internacionálního socialismu. Dílo na výsost aktuální možná povede i k zamyšlení nad budovatelským plánem nové Evropy.

This one-volume account of the Third Reich includes straightforward narrative history and analytic explanation while examining the religious enthusiasm and elemental passions generated by mass fascism.

The book was initially published in Great Britain by Macmillan, highlighting its roots in a prominent publishing house. This detail underscores the book's potential significance and credibility within the literary landscape.

A major work setting out the inextricable link between politics and religion over the past two centuries, from the French Revolution to the present day's War on Terror.

12 leading historians from Germany, Britain, America and Israel ask what impact the Nazi regime had on German society. They also analyse the Nazi's racial policy and consider to what extent big business was in collusion with the Third Reich

Focusing on Nazi Germany's racial policies, the book delves into three interconnected themes: relations with Eastern nations, euthanasia practices, and extermination efforts. It presents innovative perspectives on the German-Soviet war and other historical tragedies, while also questioning the relevance of Nazi analogies in contemporary ethical discussions. The author's scholarly approach sheds light on complex issues, making it a thought-provoking read for those interested in history and ethics.

This examination of the Second World War explores the moral sentiment of entire societies and their leaders, and how this changed under the impact of total war. Opening with the 'predators' - Hitler, Mussolini and Hirohito - Burleigh analyses the moral dimensions and the war's most important moments.

The collapse of Western colonial empires after the Second World War led to any number of vicious struggles for power whose bloody consequences haunt us still. Acclaimed historian Michael Burleigh's brilliant analytic skills and clear eye for common themes underpins this powerful account of those struggles. He takes us on a historical journey from Palestine to Pakistan, from Cuba to Indo-China and reframes mid-20th century history by forcing us to look away from the Cold War to the hot wars that continue to afflict us. The result is a dazzling work of history, which examines the death of colonialism with passion, insight and genuine understanding of what it feels like to be caught in the middle of realpolitik.