Michael Burleigh je britský autor a historik, ktorého dielo sa často zameriava na temné stránky ľudskej povahy a totalitné ideológie. Prostredníctvom hlbokého historického výskumu skúma, ako sa radikálne presvedčenia môžu zvrhnúť na deštruktívne sily. Jeho písanie vyniká intelektuálnou hĺbkou a schopnosťou odhaliť znepokojivé pravdy o minulosti aj súčasnosti. Čitatelia ocenia jeho analytický prístup k dejinám a schopnosť prepojiť zdanlivo nesúvisiace udalosti do uceleného rozprávania.
Exploring the evolution of terrorism, Michael Burleigh traces its roots from early movements like the Irish Republican Brotherhood and Russian Nihilists to contemporary threats driven by fundamentalism. The book delves into the lives of those involved in political violence and the impact on victims, providing a comprehensive view of the ongoing global crisis. Burleigh's authoritative narrative offers insights into the historical and social contexts of terrorism, emphasizing its enduring presence and the challenges it poses for the future.
We are said to be living in an age of anger, and national populist movements are often identified as its political manifestation. In Populism Michael Burleigh explores this new global era, drawing on his Engelsberg Lectures. The first chapter explores the nature of mass anger, mainly in Europe and the US: how might popular discontent be artificially incited and sustained by elite figures claiming to speak for the common people? The second chapter compares the difficult aftermaths of empire in Britain and Russia. Has that experience fostered these countries' sense of exceptionality and inability to evolve into normal societies? Many national populist movements exploit History, as we saw with the so-called 'statue wars' reignited in 2020. The third chapter ranges across Europe, but also China, where a nationalised version of History has become intrinsic to social support for the ruling Communist Party. In the short term, COVID-19 has created problems for several populist leaders, whose image has suffered amidst the public's new-found respect for expertise and unfavourable comparisons with less shouty politicians who have handled the pandemic differently. Yet, with the looming risk of an extended economic depression, Burleigh fears that new post-populists may arise in the long run.
In the decades since the end of the Second World War, it has been widely assumed that the western model of liberal democracy and free trade is the way the world should be governed. However, events in the early years of the twenty-first century - first, the 2003 war with Iraq and its chaotic aftermath and, second, the financial crash of 2008 - have…
Ve velkolepém panoramatickém záběru onoho dlouhého evropského století od Francouzské revoluce (1789) do pruského masakru civilistů ve Flandrech (1914) líčí významný anglický historik politický zápas křesťanských církví s emancipačním, liberálním národním státem na pozadí humanistických kultů – Robespierrova jakobínského deismu, comtovské Velké bytosti lidstva, saint-simonovského a marxistického beztřídního ráje budoucnosti – s jejich zatím ještě komickou, protože předtotalitní občanskou liturgií a rituály odvozenými z křesťanství.
Politická náboženství měla paradoxně původ v racionalismu osvícenství, tedy v osvícenském kultu člověka, osvěty a rozumu, z něhož vychází i prakticky celá historiografie 20. století, která považuje náboženství za pouhou dekoraci socioekonomického vývoje, aniž by zaregistrovala, že se sekularizovala pouze Evropa. Klíčem k porozumění evropskému vývoji je právě rozumářská utopická víra v dokonalé společenské uspořádání, jež zatratila křesťanskou transcendenci i posmrtnou spásu a stává se vražedným plánem na totální přestavbu tohoto světa – předznamenaným už jakobínskou genocidou ve Vendeé. Burleigh názorně dokládá, jak v kotli pozemských ideologií ve století stále ještě křesťanském dozrávaly plány, z nichž se později zrodila dvojčata nacionálního a internacionálního socialismu. Dílo na výsost aktuální možná povede i k zamyšlení nad budovatelským plánem nové Evropy.
Dílo významného britského historika není jen podrobným výčtem událostí dosud největší války světových dějin, ale zaměřuje se i na psychologické profily důležitých aktérů tohoto osudového střetnutí. Nalezneme tu zasvěcené srovnání dvou totalitních režimů i rozbor paradoxní situace, v níž režimům demokratickým nezbylo než volit spojenectví se stalinistickým Ruskem. Autor podrobně rozebírá mnohé bolestivé otázky, např. eventuální možnost letecky čelit probíhajícímu vyvražďování Židů, oprávněnost plošného bombardování i mnoho dalších situací, ve kterých se ve válce s nelidským nacistickým režimem lidské svědomí ocitalo mezi dvěma mlýnskými kameny.
The book was initially published in Great Britain by Macmillan, highlighting its roots in a prominent publishing house. This detail underscores the book's potential significance and credibility within the literary landscape.
The collapse of Western colonial empires after the Second World War led to any number of vicious struggles for power whose bloody consequences haunt us still. Acclaimed historian Michael Burleigh's brilliant analytic skills and clear eye for common themes underpins this powerful account of those struggles. He takes us on a historical journey from Palestine to Pakistan, from Cuba to Indo-China and reframes mid-20th century history by forcing us to look away from the Cold War to the hot wars that continue to afflict us. The result is a dazzling work of history, which examines the death of colonialism with passion, insight and genuine understanding of what it feels like to be caught in the middle of realpolitik.
This examination of the Second World War explores the moral sentiment of entire societies and their leaders, and how this changed under the impact of total war. Opening with the 'predators' - Hitler, Mussolini and Hirohito - Burleigh analyses the moral dimensions and the war's most important moments.
