György Lukács bol maďarský marxistický filozof, estetik a literárny historik. Je zakladateľom tradície západného marxizmu, ktorá sa odchýlila od marxistickej ideologickej ortodoxie Sovietskeho zväzu. Vyvinul teóriu reifikácie a prispel k marxistickej teórii rozvinutím Marxovej teórie triedneho vedomia. Bol tiež filozofom leninizmu, ktorý ideologicky rozvinul a zorganizoval Leninovu pragmatickú revolučnú prax do formálnej filozofie revolúcie vanguardovej strany. Jeho literárna kritika mala vplyv na myslenie o realizme a románe ako literárnom žánri.
Autor skúma vzájomné pôsobenie dejín ducha a veľkej literatúry, ktorá zobrazuje totalitu dejín. V tejto štúdii sa zameriava na rozpracovanie hlavných línií historickej dialektiky. Analyzuje a skúma prúdy, odbočenia a križovatky typické len pre tento dejinný vývin. Je to vlastne akási úvaha ospisovateľoch, dielach a smeroch, ktoté sú z tohto hľadiska reprezentatívne.
Kniha je souborem volně navazujících esejů maďarského marxistického filosofa Györgyho Lukácse, které sepsal v letech 1919 až 1921, když byl po pádu Maďarské republiky rad nucen žít v exilu. Jednotlivé eseje spojují dva motivy. Jednak snaha objasnit metodologické jádro marxismu jako teorii společnosti a dějin a jednak pokus o rozvržení teorie kolektivní akce, jejíž krajní podobou je revoluce. Český překlad Lukácsovy knihy pořídil koncem 60. let minulého století Lubomír Sochor, poprvé však vychází až nyní.
György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik, jehož dílo významně přispělo k západnímu marxismu a ovlivnilo i východní marxismus, zejména marxistický humanismus. Věnoval se literární teorii, estetice, realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii a sociální ontologii. Kniha Lenin, napsaná po Leninově smrti v roce 1924, vznikla během Lukácsova exilu ve Vídni po porážce Maďarské republiky rad. Byla přeložena do téměř dvaceti jazyků, včetně češtiny. V roce 1970 měla vyjít v překladu Lubomíra Sochora v Československu, avšak cenzurní zásah vydání znemožnil. Kniha tak vychází v češtině téměř sto let po svém původním vydání. Lukács v ní pokračuje ve snaze teoreticky formulovat principy marxistické metody. V předmluvě k německému vydání z roku 1967 uvádí, že obnovený zájem o jeho knihu v šedesátých letech byl podmíněn marxistickou kritikou Stalinova období a zájmem o opoziční tendence dvacátých let. Dnes je kniha důležitým historickým pramenem, který osvětluje Lukácsovo myšlení a vztah mezi politickou teorií a akcí na příkladu Lenina.
Práce významného marxistického estetika G. Lukácse, jež vznikla z debat na ženevském mezinárodním kongresu v r. 1946 a z diskusí se západoevropskými filosofy existencialismu, je pronikavou kritikou existencialismu z hlediska marxistické filosofie a estetiky. L. poukazuje na krisi měšťácké filosofie, na její cestu od fenomenologie k existencialismu a závěrem staví proti tomuto úpadkovému módnímu filosofickému směru imperialistického světa leninskou teorii poznání a uvádí problémy moderní filosofie, jak je řeší dialektický materialismus.
Výbor z raného období tvorby předního maďarského filosofa a estetika. Hlavní částí tohoto výboru je autorova proslulá "Teorie románu", jedna ze základních prací svého oboru. Doplňují ji esej "Metafyzika tragédie" a část studie "K sociologii moderního dramatu", práce zaměřené na problematiku dramatu, dále pak esej "Myšlenky k estetice filmu", ukazující, jak se Lukács jako jeden z prvních estetiků pokoušel vyrovnat s nově vzniklým uměním.
Dosud nejobsáhlejší český výbor z díla předního maďarského filozofa a teoretika umění přináší ukázky Lukácsovy tvorby z oboru estetiky a teorie literatury z let 1931 až 1971. Ukázky jsou rozčleněny do osmi tématických oddílů, jimž předchází úvodní studie hodnotící autorovu osobnost a smysl jeho díla. Výbor uzavírá stručná výběrová bibliografie Lukácsových děl a literatury o Lukácsovi.
In the fall of 1960, during a three-month visit to Hungary, Arthur Kahn unsuccessfully asked his hosts to arrange a meeting with Gyorgy Lukacs, a persona non grata to the Communist regime. Kahn arranged to meet Lukacs on his own and proposed translating some Lukacs essays never before appearing in English. During the three years Kahn worked on the translations, he and Lukacs engaged in a voluminous correspondence, investigating Marxism as it applied to contemporary events like the Vietnam war. Extracts from this correspondence will be included in a forthcoming volume of Kahns' autobiography, "The Education of a 20th Century Political Animal."
A classic work of Western Marxism, now back in print.
An intense and lively debate on literature and art between thinkers who became some of the great figures of twentieth-century philosophy and literature
One of the greatest Marxist theorists of his generation, Georg Lukacs was a prolific writer of remarkably catholic, if moralistic, tastes. In The Lukacs Reader , his biographer Arpad Kadarkay represents the great range and variety of Lukacs's output. The reader includes, in original translations, and with introductory essays, Lukacs on: Kierkegaard, Shakespeare, Ford, Strindberg, Ibsen, Wilde, Shaw, Gaughin, Dostoevsky, Nietzsche, and Heidegger. Also collected are: the autobiographical essay 'On the Poverty of Spirit', material from Lukacs's diary, and such key articles as: 'Aesthetic Culture', 'The Ideology of Modernism', 'Bolshevism as an Ethical Problem', and 'Class Consciousness'. What emerges is a figure very much at the centre of European thought whose value to modern culture and philosophy differs markedly from that which received opinion generally admits.
