György Lukács bol maďarský marxistický filozof, estetik a literárny historik. Je zakladateľom tradície západného marxizmu, ktorá sa odchýlila od marxistickej ideologickej ortodoxie Sovietskeho zväzu. Vyvinul teóriu reifikácie a prispel k marxistickej teórii rozvinutím Marxovej teórie triedneho vedomia. Bol tiež filozofom leninizmu, ktorý ideologicky rozvinul a zorganizoval Leninovu pragmatickú revolučnú prax do formálnej filozofie revolúcie vanguardovej strany. Jeho literárna kritika mala vplyv na myslenie o realizme a románe ako literárnom žánri.
Autor skúma vzájomné pôsobenie dejín ducha a veľkej literatúry, ktorá zobrazuje totalitu dejín. V tejto štúdii sa zameriava na rozpracovanie hlavných línií historickej dialektiky. Analyzuje a skúma prúdy, odbočenia a križovatky typické len pre tento dejinný vývin. Je to vlastne akási úvaha ospisovateľoch, dielach a smeroch, ktoté sú z tohto hľadiska reprezentatívne.
Kniha je souborem volně navazujících esejů maďarského marxistického filosofa Györgyho Lukácse, které sepsal v letech 1919 až 1921, když byl po pádu Maďarské republiky rad nucen žít v exilu. Jednotlivé eseje spojují dva motivy. Jednak snaha objasnit metodologické jádro marxismu jako teorii společnosti a dějin a jednak pokus o rozvržení teorie kolektivní akce, jejíž krajní podobou je revoluce. Český překlad Lukácsovy knihy pořídil koncem 60. let minulého století Lubomír Sochor, poprvé však vychází až nyní.
György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval literární teorii, estetice, otázkám realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii, problému zvěcnění, sociální ontologii aj. Lukácsova kniha Lenin spadá stejně jako jeho nejslavnější dílo Dějiny a třídní vědomí (1923) do jeho raného období. Byla napsána bezprostředně po Leninově smrti v roce 1924 ve vídeňském exilu, kam se Lukács uchýlil po porážce Maďarské republiky rad. Byla přeložena do bezmála dvou desítek jazyků, včetně češtiny. V roce 1970 měla vyjít v překladu Lubomíra Sochora v tehdejším Československu, avšak nastupující normalizace a cenzurní zásah vydání již vysázené knihy znemožnily (i v tomto sdílela stejný osud jako Sochorův překlad Dějin a třídního vědomí). Kniha Lenin tak vychází v češtině bezmála sto let po svém původním vydání. Lukács v ní mj. pokračuje ve své dřívější snaze teoreticky formulovat principy marxistické metody. Jak uvádí v předmluvě k německému vydání z roku 1967, obnovený zájem o jeho knihu v šedesátých letech byl podmíněn především dobou, v níž byla zahájena marxistická kritika Stalinova období a která rovněž probudila zájem o opoziční tendence let dvacátých. Dnes je kniha jedním z důležitých historických pramenů umožňujících nahlédnout do tehdejšího Lukácsova myšlení a do způsobu, jakým na příkladu Lenina vyložil vztah mezi politickou teorií a politickou akcí.
Práce významného marxistického estetika G. Lukácse, jež vznikla z debat na ženevském mezinárodním kongresu v r. 1946 a z diskusí se západoevropskými filosofy existencialismu, je pronikavou kritikou existencialismu z hlediska marxistické filosofie a estetiky. L. poukazuje na krisi měšťácké filosofie, na její cestu od fenomenologie k existencialismu a závěrem staví proti tomuto úpadkovému módnímu filosofickému směru imperialistického světa leninskou teorii poznání a uvádí problémy moderní filosofie, jak je řeší dialektický materialismus.
Výbor z raného období tvorby předního maďarského filosofa a estetika. Hlavní částí tohoto výboru je autorova proslulá "Teorie románu", jedna ze základních prací svého oboru. Doplňují ji esej "Metafyzika tragédie" a část studie "K sociologii moderního dramatu", práce zaměřené na problematiku dramatu, dále pak esej "Myšlenky k estetice filmu", ukazující, jak se Lukács jako jeden z prvních estetiků pokoušel vyrovnat s nově vzniklým uměním.
Dosud nejobsáhlejší český výbor z díla předního maďarského filozofa a teoretika umění přináší ukázky Lukácsovy tvorby z oboru estetiky a teorie literatury z let 1931 až 1971. Ukázky jsou rozčleněny do osmi tématických oddílů, jimž předchází úvodní studie hodnotící autorovu osobnost a smysl jeho díla. Výbor uzavírá stručná výběrová bibliografie Lukácsových děl a literatury o Lukácsovi.
In the fall of 1960, during a three-month visit to Hungary, Arthur Kahn unsuccessfully asked his hosts to arrange a meeting with Gyorgy Lukacs, a persona non grata to the Communist regime. Kahn arranged to meet Lukacs on his own and proposed translating some Lukacs essays never before appearing in English. During the three years Kahn worked on the translations, he and Lukacs engaged in a voluminous correspondence, investigating Marxism as it applied to contemporary events like the Vietnam war. Extracts from this correspondence will be included in a forthcoming volume of Kahns' autobiography, "The Education of a 20th Century Political Animal."
A great 20th century literary critic discusses the 19th century European novel.
A classic work of Western Marxism, now back in print.
An intense and lively debate on literature and art between thinkers who became some of the great figures of twentieth-century philosophy and literature