V roce 2009 jsme si připomněli sto let od smrti George Tyrrella a posmrtného vydání jeho knihy Křesťanství na křižovatce. Tyrrellova poslední léta byla poznamenána „modernistickou krizí“, která vedla k jeho vyloučení z Tovaryšstva Ježíšova a exkomunikaci ze strany katolické církve. I přes časový odstup zůstává fascinující postavou. Svolání II. vatikánského koncilu papežem Janem XXIII. v roce 1959 rozděluje toto století na dvě poloviny. Význam koncilu se stal předmětem ostrých sporů a hledání autentické „hermeneutiky“ stále pokračuje. Modernistická krize a pokoncilní krize interpretace jsou vzájemně propojeny, což činí Tyrrellovu práci relevantní i dnes. Tyrrell a další modernističtí myslitelé usilovali o usmíření katolického křesťanství s moderním světem, což oficiální církev potlačila. Tyto otázky se však znovu objevily v letech před koncilem i během něj a mnohé zůstávají nevyřešeny. Tyrrell by neměl být považován za kacíře, ale spíše za prorockého předchůdce průlomu, který koncil představoval. Pozitivní spojení mezi ním a koncilem nás vyzývá k přehodnocení jeho odsouzení. Kritici, kteří považují koncil za chybu, vidí v jeho odsouzení správný soud nad Tyrrellovými idejemi. Pokud však koncil považujeme za platný, měli bychom zvážit i formu Tyrrellovy rehabilitace.
