Globalizace je fenomén, o kterém se v posledních letech hodně hovoří, a který nejspíš právě proto, že je předmětem živé diskuze, vzdoruje jednoduché definici. Ačkoli její primární projevy jsou ekonomické, globalizace má dalekosáhlé důsledky kulturní a společenské. Co znamená globalizace pro architekturu? V této knize jsou shromážděné texty z let 1993 - 2012, které nabízejí - třeba i nepřímé - odpovědi na tuto otázku.
Další z řady průvodců Zlatého řezu zachycuje proměny pražské architektury na přelomu 20. a 21. století: výrazné budovy v centru Prahy i stavby na okraji města, rozsáhlé administrativní komplexy i rodinné domy, nové pražské čtvrti i krajinné a zahradní úpravy. Kniha má ukázat různorodost přístupů k architektuře a pestrost současné architektonické produkce na území města Prahy.
Monografie o vzorové kolonii rodinných domů Baba v Praze-Dejvicích.Osada vznikla z iniciativy Svazu československého díla jako výstava soudobého bydlení v letech 1928-32. Projekt navazoval na obdobné akce, které se uskutečnily ve 20. letech jinde ve střední Evropě (Stuttgart, Vídeň, Wroclaw, Brno). Na výstavbě osady se podíleli přední architekti, stavebníky byli významné osobnosti kulturního, společenského i politického života své doby. Ladislav Žák stavěl dům pro Karla Heraina, ředitele Uměleckoprůmyslového muzea, Oldřich Starý pro designéra Ladislava Sutnara či grafika Cyrila Boudu, Josef Gočár pro profesora Karlovy Univerzity Julia Glücklicha, Josef Fuchs pro ředitele Pražských veletrhů Františka Munka atd. Publikace obsahuje úvodní studii, katalog 34 domů, životopisy architektů, životní data stavebníků, bibliografie, rejstříky.
Antologie tří editorů předkládá českým čtenářům překlady 161 textů významných architektů euroamerické sféry, a to převážně z období po druhé světové válce. Není strukturovaná podle témat, texty jsou v ní řazeny, jak šly za sebou v chronologickém pořádku. Antologie se také vyhýbá tomu, aby texty dále členila podle nějakých zvratů v architektonické debatě. Soustřeďuje se konečně jen na texty praktikujících architektů, nejsou v ní obsažené texty teoretiků a historiků architektury. Primárním kritériem výběru pro ni nebyl tolik význam textů, jako význam jejich autorů, předních osobností euroamerické architektonické scény posledních osmdesáti let. Cílem editorů bylo ukázat, jak a o čem tito architekti psali a jak přitom zdůvodňovali charakter svých prací.
Čítanka textů o moderní a současné architektuře nabízí pohledy předních architektů a teoretiků na vztah architektury, její materiální podstaty a jejího obrazu. Hledá odpovědi na otázky, které před nás klade současná civilizace a kultura. Jak se proměňuje hmotná podstata architektury a její vnímání v poslední době? Přinášejí nové technologie a materiály v tomto ohledu nějakou zásadní změnu? Poskytuje současná architektura ještě stále bezpečí a útočiště? Nebo se stává kulisou, svůdným obrazem, který může zmizet, jakmile po něm vztáhneme ruku? Kniha navazuje na předchozí antologie teoretických textů o architektuře, které vydal Zlatý řez v uplynulých letech pod názvem Architektura na prahu informačního věku a Architektura v informačním věku.
Díla krajinářské architektury se vyznačují proměnlivostí danou tím, že jejich materiálem je živá hmota, jejíž esenciální vlastností je růst. Projevuje se v nich nejen lineární běh času, ale také cyklické střídání ročních období a proměny počasí; ovlivňuje je intenzita slunečního svitu, množství a charakter srážek, síla a směr větru i střídání teplot. Přes veškerou proměnlivost je základem úspěšného krajinářského díla autorský vklad, koncept, který je dostatečně silný a zároveň bere v úvahu nestálou a dynamickou povahu života na Zemi. Texty předních architektů, krajinářských architektů a teoretiků odrážejí proměny uvažování o architektuře a tvorbě krajiny v posledním půlstoletí: jejich autory jsou Kenneth Frampton, James Corner, Stefan Körner, Ian McHarg, Anne Whiston Spirn, Marc Treib, Richard Weller a Christophe Girot.
Jednotlivé kapitoly jsou věnovány chorobám a návodům k jejich léčení. Nalezneme zde proto rady, jak na kašel a nachlazení, zlomeniny, kožní nemoci, střevní problémy, horečku a i bolest zubů. Autorka se věnuje také účinnosti jednotlivých bylin a bylinných přípravků, nejvhodnější době sběru, způsobům zpracování. Většina poznatků pochází z Rožnovska a okolních vesnic.
Kniha je volným pokračováním antologie textů o moderní a současné architektuře, která vyšla v roce 2001 pod názvem Architektura na prahu informačního věku. Drobný rozdíl v názvech obou knih není třeba brát doslovně, ale spíš jako námět k zamyšlení nad otázkami, které dnešní architektonickou tvorbu a její reflexi provázejí.
Architektonická tvorba na území České republiky 1989-2014 Souhrnný pohled na proměny architektury na území České republiky po roce 1989. Kniha se skládá ze dvou částí, z nichž každá představuje odlišný úhel pohledu i literární žánr. První část, nazvaná Prostor, je lineárním historickým vyprávěním, pokusem o dějiny trendů, nástinem mentálního prostoru, který utvářel předpoklady architektonické tvorby na území České republiky v daném období. Druhá část knihy s názvem Místo obsahuje dvanáct esejů o vybraných stavbách českých i mezinárodních architektů, které svou přítomností proměnily konkrétní místa ve městech, obcích i na venkově.
