Markéta Magidová Knihy

O "konceptuální literatuře" – zóně na pomezí literární produkce a galerijního umění – se v kontextu střední a východní Evropy začalo mluvit teprve nedávno. Jaké je historické východisko a aktuální určení tohoto fenoménu? Jaká jsou jeho specifika v dané části Evropy? Tyto otázky si klade dvanáct autorek a autorů z ČR, Slovenska, Německa, Polska a Ruska. Publikace obsahuje odborné články doplněné antologií textů, básní a dokumentací, včetně nových překladů, přičemž se na ní podílelo přes osmdesát tvůrců – literárních vědců, autorů, básníků, umělců a překladatelů. Texty lze sledovat samostatně, editoři se snažili o jejich vzájemnou provázanost. Přílohy jsou uspořádány chronologicky, odhalují paralely v tvorbě jednotlivých autorů a překračují žánrové či regionální specifika. Struktura knihy vytváří historicko-teoretickou křížovku, která umožňuje čtenářům zvolit si vlastní řešení. Publikace se snaží přispět k diskusi o konceptuálních literárních strategiích a progresivních metodách práce s textem, které bývají často zařazovány do okrajových kategorií nebo odmítány jako umění. Tyto strategie se v historii opakovaně vynořují pod různými žánry a praktikami, přičemž komplikují ustálené historické a estetické kategorie tvorby i recepce.

Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován z pohledu přesahu do estetiky, ale i mediálních studií, politologie nebo kognitivní vědy.

Publikace současné české intermediální umělkyně Markéty Magidové, je knižní podobou tanečně-literárního filmu, který se odehrál v budově bývalých Elektrických podniků. Hlavním tématem je pracovní prostředí firemní kultury i veřejných institucí. Jedna tanečnice znázorňuje tři různé typy žen hlásící se na pracovní pohovor. Každá žena má svou vlastní stylistiku, oblečení i pohybové mechanismy. Stres způsobený vypjatou situací postupně narůstá a promítá se do pohybů tanečnice. Přehmaty, přešlapy, pády, pohyby vymykající se kontrole jsou zde spojené se slovním komentářem obsahujícím textové materiály (emaily, motivační dopisy, cv atd.) spojené s výběrovým řízením. Ty však obsahují překlepy a dávají konverzaci ironický podtext. Překlepy lze vnímat také jako prostorově chybný pohyb prstů na klávesnici a významy takto vznikající jsou vzdálenější freudovským, nevědomým přeřekům. Publikace byla podpořena Ministerstvem kultury ČR, Státním fondem kultury ČR a vznikla ve spolupráci s INI gallery.

V souboru povídek hraje téma překladu roli ústřední významové osy a zároveň je formálním principem deformace každého z textů: zatímco literární postavy se snaží zorientovat se ve světě, způsob vyprávění, jazyk i grafické ztvárnění povídek tuto snahu rozkládají a destruují. Důležitým médiem příběhů je film – jeden děj je vepsán do časové osy určené ke střihu filmů a odhaluje úskalí simultánního překladu, jiný se zabývá dabingem, další střetem přístupů filmaře a vědce. Druhý rámec publikace tvoří motiv vědy a teorie (přírodovědné i humanitní), tedy diskurzů, které je třeba laické veřejnosti „překládat“. Vědecký jazyk, formální úprava odborných textů, způsob přemýšlení teoretiků a konstrukce výzkumu jsou zde dovedeny do absurdních pozic, jež ovšem vyplývají z těch reálných. Publikace líčí s humorným a ironickým tónem jednání člověka jako podřízené systémům různých řečí, v nichž se ocitá. „Přeložit si“ a pochopit smysl cizího sdělení se zdá být neustále selhávajícím úsilím. Jedná se o druhou konceptuálně laděnou knihu Markéty Magidové, první – Domácí slovník – vydalo pražské nakladatelství PositiF na jaře 2013.

Publikace vydaná k výstavě v TIC v Brně přináší slovníkové album, rodinnou fotografii jazyka jedné rodiny, ve které jsou hovorové, zkomolené a zastaralé výrazy, nejasné, podivné, nepatřičné významy a jejich vazby na konkrétní prostředí a osoby opatrovány s velkou péčí. Výběr slov se řídil subjektivní mírou "pocitu domáckosti". Každý výraz interpretují příslušníci dvou generací této rodiny.

A guide to being courageous and community-minded, and to disrupting and dismantling age-old power structures in work, life and politics, written by someone who has done exactly that. Let's be honest. Magid Magid's story seems an unlikely one. He's a Somali-born black Muslim refugee who became the youngest ever Lord Mayor of Sheffield and one of the last UK MEPs. Magid has made headlines nationally and internationally for his creative ways of campaigning while not conforming to tradition and being unapologetically himself. Magid had no idea that the poster he dreamed up for a local music festival in 2018 would go viral. The poster contained the 10 commandments he tries to live by. He had no idea that this poster would come to represent a movement that has swept him to the heart of local and European establishment politics. Now, for the first time, he reveals the stories behind each of these 'commandments'; what drives him, the obstacles he overcame and what makes him hopeful.