Autor dělí síly, měnící tvář země, na vnitřní a vnější. Vnitřní jsou ty, které na příklad způsobují pomalé vertikální pohyby zemského povrchu (stoupání a klesání), vznik vrás a zlomů v zemské kůře, zemětřesení, pohyb magmatu a činnost sopek. Vnější způsobují na příkladrozplavování půdy, přenášení úlomků zvětralých hornin, uložení usazením a vznik nových hornin v mořích a jezerech: patří sem především účinky energie slunečních paprsků. V poslední stati se autor zabývá vztahy geologických procesů k člověku, k jeho životu a činnosti.
