Theodore Roszak, významný americký historik a sociolog 20. století, se proslavil v roce 1970 svým „sociologickým bestsellerem“, v němž analyzuje transformaci industriální kultury na kulturu postindustriální a vznik alternativních postojů mezi mládeží. V knize Kde končí pustina? se zabývá potlačením transcendentního rozměru lidské osobnosti v západní kultuře a jeho vlivem na rozvoj umělého životního prostředí a technokratické politiky v městsko-průmyslové společnosti. Roszak tvrdí, že smrt Boha se stala politickou realitou a represe náboženské vnímavosti se stala společenskou a ekonomickou nutností. Upozorňuje, že pro rozvoj městsko-průmyslové kultury byla stejně důležitá jako akumulace kapitálu. V díle zkoumá, jak byla náboženská cítění v průmyslové společnosti bezohledně potlačována. Roszak provází čtenáře dějinami západní kultury a ukazuje, jak „pradávnou gnózi“ nahradila dominantní materialistická koncepce. Usiluje o znovunalezení duchovního rozměru života a vyváženého vztahu k přírodě, předjímá ekologickou vnímavost a vyzývá vědeckou obec k podpoře duchovní regenerace. Jeho závěrečná slova o budoucí politice naznačují, že duchovní a ekologická obnova mohou radikalizovat společnost. Roszakova studie si zachovává naléhavost i na počátku třetího tisíciletí, neboť mnohé jeho úvahy se ukázaly jako pravdivé.
