Stanislav Vacek Poradie kníh

Zaslouží si jedle bělokorá v českých lesích podporu? Zcela jistě! Současných 1,2 % jedlové porostní plochy je výsledkem nejenom využití jejího dřeva, ale i změn podmínek prostředí nebo vlivu organismů. Naše území sice nebylo exploatováno antickými civilizacemi, ale jedle byly u nás ekonomicky významné ve středověku. Tato kniha se po dlouhé přestávce (naposledy Korpeľ, Vinš 1965. Pestovanie jedle) vrací k této kdysi hojné dřevině naší krajiny. Autoři v celkem 12 kapitolách a 3 dodatcích shromáždili informace, které jak doufají, pomohou zvětšit plochu, na níž jedle rostou. Autoři uvádí, že přijali s radostí a pokorou lektorování této knihy, která vznikala s cílem pomoci znovu uznat význam jedle odbornou i laickou veřejností. Jsou si vědomi, že jako lesníci vůči ní máme velký dluh. K zachování a rozšíření této výjimečné dřeviny přispěje nejenom čtenářské zaujetí, ale zejména praktické uplatnění předložených poznatků.

Vysokoškolská skripta České zemědělské univerzity v Praze.

Na konci roku 2012 vydalo Ministerstvo životního prostředí obsáhlou publikaci, která je určena pracovníkům v ochraně přírody, školám a široké veřejnosti. Publikace má 896 stran, 526 obrázků, 213 tabulek a dvě přílohy. Dílo je rozděleno do 25 kapitol. Prvních dvanáct se zaměřuje na formy, zásady a cíle péče o les ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Kapitoly 13–17 se věnují lesům v národních parcích, chráněných krajinných oblastech, soustavě Natura 2000 a maloplošným ZCHÚ. Kapitola 18 se soustředí na území ponechaná samovolnému vývoji, zatímco kapitola 19 uvádí příklady plánů péče ve ZCHÚ. V poslední kapitole jsou uvedeny stanovištní a pěstební charakteristiky lesních typů v ZCHÚ ČR. Dílo se zaměřuje na způsoby péče o lesní ekosystémy v ZCHÚ, které vedou k klimaxovým ekosystémům prostřednictvím přírodě blízkého hospodaření. Kritéria pro ponechání lesů samovolnému vývoji nejsou dosud jasně definována. Publikace je teoreticky propracovaná a má mezinárodní přesah, založená na poznatcích lesnických věd. Měla by být povinnou četbou pro lesníky v ochraně přírody.

Trilogie pěstování lesů nám představila celý významný obor lesního hospodářství jako multidisciplinární obor v novém a důkladně zpracovaném ekologickém pojetí. Vzniklo nevídané dílo napsané špičkovými autory a recenzované kvalifikovanými odborníky. Lze říci, že na Lesnické a dřevařské fakultě ČZU vzniklo dílo (pečlivě vydané Lesnickou prací s.r.o.), které snese srovnání s velkými díly prof. Pravdomila Svobody z padesátých let minulého století (Život lesa, Nauka o lese, Lesní porosty a jejich dřeviny I, II, III, které vydal v letech 1952 – 1957), a to jak kvalitou, tak i rozsahem. Tento závěrečný třetí a nejrozsáhlejší díl, stránkově převyšující oba předcházející díly, je věnován především pracovníkům z lesnické praxe, kteří v něm mohou hledat podporu i návod k řešení problému v pěstování lesů.

Autoři se ve své knize věnují charakteristice přírodní lesní oblasti Šumava, místním přírodním poměrům, porostu, specifikům hospodaření v oblasti a v neposlední řadě ochraně přírody včetně jejího managementu. Kniha je vybavena množstvím barevných fotografií, grafů a speciálních map.