Irena Sendlerová byla opravdová hrdinka, která za druhé světové války pomohla nespočtu lidí. Když si uvědomila, že všechny Židy ve varšavském ghettu čeká smrt, rozhodla se zachránit co nejvíc dětí. I přes obrovské nebezpečí je pašovala ven ve velkém a většina z nich se díky Irenině odvaze dožila konce války. Seznamte své děti s příběhem této výrazné představitelky protinacistického odboje – speciálně uzpůsobená publikace s úchvatnými ilustracemi je naprosto pohltí.
Rudý kat. Ochránce sirotků. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Polský šlechtic. Leninův a Stalinův věrný sluha. Cynický politruk. Zaslepený fanatik. Ateista, který o sobě napsal: „Věřím jen Kristovu učení a Jeho evangeliu.“ Milující otec, starostlivý bratr a vášnivý milenec. Neuvěřitelné množství záhad a paradoxů v těle jednoho člověka. Kým byl Felix Dzeržinskij ve skutečnosti? Na tuto otázku se pokouší odpovědět polská novinářka a reportérka Sylwia Frołow a boří přitom mýty, které šéfa Čeky obklopují. Snaží se proniknout do způsobu jeho myšlení, aniž by ospravedlňovala jeho zločiny. Portrét stvořitele nejhorší tajné policie v dějinách vychází z dosud neznámých dopisů a poznámek samotného Dzeržinského i osobních rozhovorů s jeho příbuznými. Seznamuje nás s jeho osudem od dětství a školních let přes kněžský seminář a kariéru revolucionáře a teroristy až k postu nejvlivnějšího muže v sovětském Rusku.
V lednu 1969 se na pražském Václavském náměstí zapálil dvacetiletý student Jan Palach. Chtěl tak vyburcovat své spoluobčany, aby se postavili nastupující normalizaci. Ačkoliv na jeho protest i smrt bezprostředně reagovaly statisíce lidí, dalšímu omezování občanských svobod se již zabránit nepodařilo. Od Palachovy doby je tak nasnadě otázka, zda měl jeho čin vůbec smysl, a pokud ano, tak jaký? Sborník Jan Palach '69 nabízí řadu textů, úvah a dokumentů, které by měly napomoci v hledání odpovědí. Kniha přináší vůbec poprvé nejen detailní historický popis Palachova příběhu a jeho radikálního protestu, ale přibližuje také jeho teologickou, filosofickou i uměleckou reflexi. Podrobně se věnuje rovněž osudům Palachových následovníků i předchůdců v Československu a v dalších státech východního bloku. Součástí knihy je rozsáhlá edice archivních dokumentů a fotografií, které shromáždili během vyšetřování Palachova sebeupálení příslušníci Veřejné i Státní bezpečnosti. Jedná se většinou o dosud nepublikované materiály.
Fascynujący obraz Afganistanu ? kraju, kt�ry wychował mudżahedin�w i
talib�w.Nieustannie aktualny, legendarny tom reportaży Wojciecha Jagielskiego.
Jak to się stało, że mudżahedini i talibowie dalej obchodzą cały świat? Mułła
Omar czy Osama ibn Ladin stali się uosobieniem lęk�w Zachodu przed islamskim
terroryzmem. Afganistan to kraj, kt�ry wychował mudżahedin�w i
talib�w.Modlitwa o deszcz przybliża nas do zrozumienia jego fenomenu.
Prejdite s nami labyrintmi gréckej mytológie v tejto nádhernej bohato ilustrovanej knihe. Nájdite cestu von zo spleti kľukatých cestičiek medzi bohmi, mocnými hrdinami a bájnymi bytosťami. Na tejto dobrodružnej ceste spoznáte Herakla a argonautov, Minotaura a Kyklopov, Sizyfa, Odysea i nádhernú Trójsku Helenu.
Navštívite olympiádu, grécke divadlo a aténsku Akropolu. Straťte sa v tejto knihe a objavte Grécko antických čias.
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.
Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás.
Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu.
Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
V rozdelenom meste je nevyhnutné mať pri sebe zbraň alebo tvrdé päste – inak sú vaše dni zrátané. Musíte mať jasno, na ktorú stranu sa postaviť. Výnimočná noirová gangsterka, ktorá vás omráči!
Varšava, rok 1937. Proti sebe stoja rôzne svety: Židia a kresťania, fašisti a socialisti. Elegantné centrum mesta kontrastuje s biednymi okrajovými štvrtami. Sedemnásťročný Mojžiš Bernštajn sedí v preplnenej sále Mestského kina a sleduje pästiarsky súboj o titul majstra Varšavy. Zápas medzi Andrzejom Ziembińským a Jakubom Šapirom nie je len súťaž dvoch mužov, ale aj konflikt medzi Poliakmi a Židmi, ktorý sa odohráva na tribúnach aj mimo nich. Mojžiš netuší, že tento večer ho bude sprevádzať celý život a o pol storočia neskôr, v Tel Avive, sa posadí k písaciemu stroju, aby preniesol spomienky na predvojnové varšavské podsvetie, ktorému vládol Kmotor Kaplica. Pekné autá, dievčatá, studená vodka a horúca krv – to je jeho svet.
Szczepan Twardoch, hviezda poľskej literatúry, nás zavedie do Varšavy, akú už nenájdeme. Kulisy románu čelí zániku v dôsledku druhej svetovej vojny, a tak sa dostáva do rúk čitateľov skvelá gangsterka s dokumentárnou hodnotou. Román, po ktorom siahla aj televízna stanica Canal+, sa dočkal úspešnej minisérie a vychádza v preklade Alexandra Horáka.
Velký román středoevropské fantastiky. Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie - zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku - a to vše nezvykle barvitým jazykem.
Wojciech Tochman powraca z nową reporterską opowieścią o Kambodży po ludobójstwie. Khmerzy przez lata dręczyli i mordowali swoich, a ci, którzy przeżyli, zostali bez domów, bliskich i z traumą. Ich niewola trwa od dziesięcioleci, a wokół nich panują samotność, ciemność i pustka. Tochman z precyzją i wrażliwością opisuje ludzi, których odwaga została złamana, ból, który nie ustępuje, oraz lęk sprzyjający przemocy. Wspólnota jest niszczona przez nieufność i bezradność wobec uczuć oraz chorób. Dziś Kambodża staje się lustrem dla całego świata. Osoby chore, które kogoś zaatakowały, są uwięzione przez rodziny z obawy przed agresją. Ale to nie jedyny powód. Rodziny boją się również o kobiety, obawiając się, że chore mogą zostać zgwałcone. Lekarze i psycholodzy potwierdzają, że strach przed konsekwencjami gwałtu sprawia, że lepiej jest zamknąć chore w klatkach, niż ryzykować narodziny "naznaczonego" dziecka. Tochman w swojej książce ukazuje brutalną rzeczywistość, która wciąż dotyka Kambodżę, będąc jednocześnie refleksją nad szerszymi problemami społecznymi.
Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická.
Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica.
Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).
