Wittgenstein bol rakúsko-britský filozof, ktorý sa primárne zameriaval na logiku, filozofiu matematiky, mysle a jazyka. Bol opisovaný ako génius, ktorého myšlienky inšpirovali dva hlavné filozofické prúdy 20. storočia. Jeho diela patria medzi najdôležitejšie filozofické práce 20. storočia, pričom jedno z nich vyniká ako majstrovské dielo, ktoré oslovuje čitateľov naprieč rôznymi špecializáciami a filozofickými smermi. Wittgensteinov vplyv siaha do takmer všetkých humanitných a sociálnych vied, hoci jeho myslenie je predmetom široko odlišných interpretácií.
Wittgenstein je jedným z najvýznamnejších filozofov našej doby. Modrá a hnedá kniha, ako väčšina Wittgensteinových prác vrátane Filozofických skúmaní, ktoré v najkoncentrovanejšej podobe reprezentujú jeho neskoršiu filozofiu, vyšli až po jeho smrti. Napriek podtitulu avšak nie sú iba poznámkami, vďaka ktorým možno ľahšie porozumieť Filozofickým skúmaniam, ale samostatnými a originálnymi prácami.
Posledná systematická práca L. Wittgensteina, v ktorej sa zaoberá problematikou definovania pojmu poznanie. Jeho názory sú kritické voči súdobým teóriám poznania, ale ukazuje, že nie je možné podať vyčerpávajúce vymedzenie tohto pojmu. Kniha bola prínosom nielen v rámci špecializovanej teórie poznania, ale umožnila aj prehodnotiť pozície prvej fázy vývinu analytickej filozofie.
Základné dielo jednej z ústredných postáv filozofie 20. storočia. V silne zhustenej podobe podaný výsledok sedemročnej práce, kde sa prostredníctvom logickej teórie a obrazovej teórie vety vymedzuje akoby znútra etično – nevyslovená najdôležitejšia časť traktátu. Z nemeckých originálov preložil Peter Balko, Róbert Maco.
Tri denníky z rokov 1914–1916, v ktorých je uchovaná kontinuita Wittgensteinovej myšlienkovej práce. Predkladané denníky ponúkajú detailnú podobu cesty, ktorá viedla k vzniku strohých téz jeho Traktátu. Kniha obsahuje tiež Úvod k Tractatus logico-philosophicus od Bertranda Russella.
Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou, zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor přerušil svou práci na strojopise, neboť potřeboval odevzdat kvalifikační práci na univerzitě v Cambridgi.
In this definitive new en face German-English edition, Wittgenstein experts Peter Hacker and Joachim Schulte have incorporated significant editorial changes to earlier editions of Philosophical Investigations in order to reflect more closely Wittgenstein's original intentions.
This book comprises material on colour which was written by Wittgenstein in the last eighteen months of his life. It is one of the few documents which shows him concentratedly at work on a single philosophical issue. The principal theme is the features of different colours, of different kinds of colour (metallic colour, the colours of flames, etc.) and of luminosity—a theme which Wittgenstein treats in such a way as to destroy the traditional idea that colour is a simple and logically uniform kind of thing. This edition consists of Wittgenstein's basic German text, together with an English translation.
Ludwig Wittgenstein wurde am 26. April 1889 als Sohn des Großindustriellen Karl Wittgenstein in Wien geboren und starb am 29. April 1951 in Cambridge. Er erhielt zunächst Privatunterricht und besuchte ab 1903 eine Realschule in Linz. Er studierte von 1906 bis 1908 Ingenieurswissenschaften an der Technischen Hochschule Charlottenburg und wechselte dann für weitere drei Jahre nach Manchester. Dort forschte er zur Aeronautik. Er begann, sich für philosophische Themen zu interessieren und trat 1912 in das Trinity College in Cambridge. Ab diesem Jahr begann Wittgenstein mit den Arbeiten an seinem ersten philosophischen Werk, der Logisch-philosophischen Abhandlung , die er in einem Tagebuch als Notizen bis 1917 festhielt. Auch während seiner Zeit als österreichischer Freiwilliger im Ersten Weltkrieg arbeitete er daran weiter, bis er das Werk schließlich im Sommer 1918 vollendete. Es erschien jedoch erst 1921 in einer fehlerhaften Version in der Zeitschrift Annalen der Naturphilosophie . 1922 wurde schließlich eine zweisprachige Ausgabe unter dem heute bekannten Titel der englischen Übersetzung veröffentlicht: Tractatus Logico-Philosophicus . Abgesehen von zwei kleineren philosophischen Aufsätzen und einem Wörterbuch für Volksschulen blieb die Logisch-philosophische Abhandlung das einzige zu Lebzeiten veröffentlichte Werk Wittgensteins. 1953 erschien posthum das Werk Philosophische Untersuchungen .
