Niklas Luhmann Knihy

Takřka encyklopedické dílo Niklase Luhmanna (1927–1998), jenž patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším německým myslitelům, je věnováno nejen sociologické teorii, nýbrž zasahuje i do filozofie. Zabírá celé spektrum společenské reality počínaje uměním a kulturou přes politiku, vědu, právo a náboženství až po ekonomii. Komplexnost Luhmannova myšlení stejně jako jeho schopnost originálně analyzovat jakoukoli empirickou materii bývá srovnávána se systematičností Hegelovou; autor ostatně Hegelovu cenu získal.Titul Láska jako vášeň, Luhmannův bestseller z roku 1982, je v našem vydání doplněn právě textem přednášky, kterou autor proslovil v roce 1989 při příležitosti udělení Hegelovy ceny. V knize Láska jako vášeň řadí Luhmann mezi média stimulující komunikaci, jako jsou řeč, tisk a elektronická média, i média symbolická – tedy především moc, peníze, pravdu a lásku. Jejich fungování je podmíněno sémantickým kódováním (samozřejmě za pomoci řeči, písma apod.), tedy sémantikou moci, peněz, pravdy a lásky, jejichž systémová specifičnost představuje takříkajíc kulturní tvar systému v čase a prostoru. Vývoj evropské sémantiky lásky sleduje Luhmann na příkladě francouzské a německé galantní literatury 18. a 19. století. Láska jako vášeň je brilantní ukázkou literární a sociálně historické analýzy, jakož i poutavým líčením životních stylů v dané epoše.

Niklas Luhmann offers a groundbreaking perspective on law by applying systems theory to its understanding. He critiques previous legal theories for their inability to reflect the functioning of law in contemporary society. By analyzing law as a system of communication, Luhmann proposes a critical alternative that reshapes how we perceive legal processes and their role within social systems. This work is essential for those interested in the intersection of law and systems theory.

Niklas Luhmann versucht, über den Diskussionsstand in der Soziologie hinauszuführen. Er geht davon aus, daß ein Paradigmawechsel in der allgemeinen Systemtheorie auch für die Theorie sozialer Systeme neue Chancen eröffnet und die üblichen Einwände gegen einen »technologischen« Einsatz des Systembegriffs ausräumt. Das Buch versucht, eine begriffliche Komplexität und Interdependenz mit den Mitteln der normalen Sprache darzustellen. Die Einheit der Theorie liegt in der Abgestimmtheit einer großen Zahl von Begriffsentscheidungen, die zum Teil im Rückblick auf die soziologische Tradition und zum Teil im Anschluß an Vorgaben aus der Kybernetik, der Biologie, der Kommunikationstheorie und der Evolutionstheorie gewonnen sind. Luhmann sieht in diesem Kombinationsversuch eine wesentliche Voraussetzung für weitere Arbeiten an einer Theorie der modernen Gesellschaft.

"Luhmann argues that the system of mass media is a set of recursive, self-referential programs of communication, whose functions are not determined by the external values of truthfulness, objectivity, or knowledge, nor by specific social interests or political directives.

Obsah: 1 Herbert Spencer: POTŘEBA SOCIOLOGICKÉHO STUDIA 2 Niklas Luhmann: VÝVOJ SPOLEČNOSTÍ A PRÁVA 3 Arnošt Inocenc Bláha: SOCIOLOGIE PRÁVA 4 Emanuel Chalupný: PRÁVO A MRAVNOST 5 Pitirim Sorokin: SOCIÁLNÍ FUNKCE PRÁVA 6 Theodor Geiger: PRÁVO A MOC (Variace na staré téma) 7 Eugen Ehrlich: STÁT A PRÁVO 8 Max Weber: DIFERENCIACE PRÁVNÍCH ODVĚTVÍ 9 Pjotr Ivanovic ŠTŮČKA: PRÁVO — REVOLUCE 10 Adam Podgorecki: SPOLEČENSKÉ PODMÍNKY ÚČINNÉHOPŮSOBENI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 11 Friederich August von HAYEK: „NOMOS: PRÁVO SVOBODY“

Mit souveräner Konsequenz und Umsicht hat Niklas Luhmann in den letzten drei Jahrzehnten an einer Theorie der Gesellschaft gearbeitet, die er nun mit Die Gesellschaft der Gesellschaft vorlegt.

Mit souveräner Konsequenz und Umsicht hat Niklas Luhmann in den letzten drei Jahrzehnten an einer Theorie der Gesellschaft gearbeitet, die er nun mit Die Gesellschaft der Gesellschaft vorlegt.

German