Ulrich Beck Knihy

Ulrich Beck sa zaoberá problematikou globalizácie a globalizmu, rozoberá mnohovýznamovosť tohto procesu, jeho výhody a nevýhody, hľadá odpovede na naliehavé politické a spoločenské otázky, zamýšľa sa, či a ako sa dá usmerniť či ovplyvniť súčasný vývin spoločností, ako zmierniť či odstrániť neduhy hroziace z tejto situácie, dáva priestor na zamyslenie...

Ekonomie světového trhu zásadně změnila pravidla světové politiky, což vedlo k novému boji o moc a protimoc. S ubývajícími hranicemi mezi ekonomikou, politikou a společností se redefinují pravidla legitimní vlády. Vznik „kosmopolitní moderny“ však vyvolává ambivalentní pocity, zejména s ohledem na zkušenosti s totalitními režimy 20. století. První modernu, utvářenou národnostními a státními strukturami, lze kontrastovat s druhou modernou, která čelí globálním ekologickým a ekonomickým krizím, rostoucím nadnárodním nerovnostem a individualizaci. Tato analýza se zaměřuje na překonání „protekcionistického reflexu“, který po zhroucení bipolárního světa paralyzuje Evropu. Kniha se věnuje metazměně ekonomiky, politiky a státnosti v globálním kontextu, zkoumá proměny stabilních idejí a základních pojmů moci, legitimace a násilí. Klíčová otázka, jak se druhá moderna může stát kosmopolitní, směřuje k vytvoření alternativního řádu, který klade důraz na politickou svobodu a sociální a ekonomickou spravedlnost, nikoli pouze na zákony světového trhu.

Autoři analyzují současné „světové rodiny“ a milostné a příbuzenské vztahy mezi lidmi z různých zemí či kontinentů. Tyto vztahy se projevují v různých podobách a vznikají z různých pohnutek, avšak všechny mají společné to, že zhmotňují diference globalizovaného světa. Světová společnost v těchto rodinách vyvolává protikladné pocity, jako jsou neklid, zmatek, radost i pocity selhání a nenávisti. V dnešním světě je často ten nejmilejší vzdálený, zatímco ten vzdálený může být nejbližší. Ulrich Beck a Elisabeth Beck-Gernsheim se zaměřují na lásku překračující geografické, kulturní a politické hranice, včetně sňatkové migrace a mateřské lásky na dálku. V úvodu autoři uvádějí, že prognóza budoucnosti těchto vztahů je nemožná, avšak neřadí se k pesimistům, kteří tvrdí, že vzdálená láska znamená její konec. Přesto nelze pominout deficit lásky v mnoha dimenzích. Věří, že je možné se ptát, zda se v nových formách rodiny a lásky daří umění soužití s hranicemi a navzdory nim.

Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična. Zkoumá přitom německou politiku úsporných opatření, zastaralost současných národních i evropských ekonomických přístupů a potřebu nové evropské koncepce společnosti a politiky. Klade si otázky, co to znamená požadovat více svobody, více sociální jistoty či více demokracie v Evropě.

»Arm an geschichtlichen Katastrophen war dieses Jahrhundert wahrlich nicht: zwei Weltkriege, Auschwitz, Nagasaki, dann Harrisburg und Bhopal, nun Tschernobyl. Das zwingt zur Behutsamkeit der Wortwahl und schärft den Blick für die historischen Besonderheiten. Alles Leid, alle Not, alle Gewalt, die Menschen Menschen zugefügt haben, kannt bisher nur die Kategorien der ›anderen‹ - Juden, Schwarze, Frauen, Asylanten, Dissidenten, Kommunisten usw.«

Alle Weltreligionen sehen sich zu Beginn des 21. Jahrhunderts radikalen Transformationen ausgesetzt, alle Weltreligionen ebenso wie alle kulturellen Schöpfungen und Symbole existieren gleichzeitig nebeneinander und stehen meist, herausgelöst aus ihren zeitlichen und räumlichen Kontexten, offen für eine allgemeine Verfügbarkeit, für fundamentalistische oder individuelle Aneignungen. Globalisierung bietet nicht nur die große Chance für die Weltreligionen, sich aus den territorialen Bindungen der Nationalgesellschaft und des Nationalstaates zu lösen und ihre transnationalen Dimensionen, Netzwerke und Imaginationen von „Gemeinschaft“ neu zu entdecken und wiederzubeleben. Zugleich werden auf diese Weise auch wechselseitig die Monopolansprüche in Frage gestellt. Die Weltreligionen sehen sich dazu gezwungen, im grenzenlosen Raum massenmedialisierter Öffentlichkeit und Nachbarschaft miteinander konkurrieren und kommunizieren müssen. Das post-säkulare Zeitalter hat den Modernitätsstreit zwischen Religionen und Säkularismen zu überwinden zugunsten einer Zivilisierung der Zivilisation (die geistliche Einheit des Menschengeschlechts verpflichtet die Bevölkerungen unterschiedlichen Glaubens, einen „gemeinsamen Pfad“ zu finden). Wie steht der Einzelne, als religiöser oder als nicht-religiöser Bürger, wie stehen Christen, Juden und Muslime zum „Geist“ der Weltgesellschaft?

Unmittelbar nach dem Ende des Ost-West-Konfliktes schienen für eine kurze Zeit die Hoffnungen vieler Menschen sich erfüllen zu können. An die Stelle von Optimismus ist jedoch der Abschied von jeder Ordnung getreten, es herrscht allenthalben Chaos, Ratlosigkeit. Notwendig ist also die politische Neubestimmung allen staatlichen und politischen Handelns – und dies ist nur möglich, wenn die Politik selbst neu begriffen wird. Diese Neubestimmung zu skizzieren ist das Hauptanliegen der Ausführungen von Ulrich Beck.

Twenty years ago Ulrich Beck published Risk Society , a book that called our attention to the dangers of environmental catastrophes and changed the way we think about contemporary societies. During the last two decades, the dangers highlighted by Beck have taken on new forms and assumed ever greater significance.

The euro crisis is fracturing Europe, revealing how the fundamental principles of democracy are being undermined. As the crisis unfolds, parliaments, governments, and EU institutions are being bypassed, leading to a shift from multilateralism to unilateralism, and from equality to hegemony. Even France, once a dominant force in European integration, now finds itself constrained by Berlin's demands due to concerns over its credit rating. This shift has fundamentally altered the power dynamics in Europe, giving rise to a "German Europe." Germany did not actively seek this leadership role; rather, it emerged as an unintended consequence of the euro's creation, which was intended to bind Germany within a more integrated Europe. Instead, the euro has benefitted Germany economically, elevating Chancellor Angela Merkel to a position of informal leadership in Europe. The new power dynamics reflect the divide between creditor and debtor nations, driven by an economic rather than military logic. This situation is rooted in a form of "German euro nationalism," which is reshaping European identity. The current EU model, based on fear of chaos, is unsustainable. For Europe to thrive, it must foster a positive vision that empowers citizens and encourages grassroots engagement, allowing ordinary Europeans to unite and act on their own behalf.