Linda Lenz Knihy

Volnost je na obtíž, když člověk nemá do čeho píchnout, píší Alexandr Genis a Petr Vajl v předmluvě ke knize, která zkoumá 60. léta v Sovětském svazu jako jeho „viktoriánskou" epochu. Tato doba nebyla vrcholným tvůrčím obdobím, ale spíše obdobím sentimentu a samolibého pohledu na svět. Autoři se zaměřují na fenomény kulturního života v dekádě plné výkyvů, ukazují, že i když nebyla zcela svobodná, nešlo ani o čisté pokračování mocenského stalinského surrealismu. Byla to doba plná nadějí i deziluzí. Petr Vajl (1949–2009), ruský exilový esejista a spisovatel, pracoval pro rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Po studiu žurnalistiky emigroval v roce 1977 do USA, kde spolupracoval s Genisem na několika publikacích, včetně studie o ruské próze a knihy o emigraci. Jejich sláva vzrostla s knihou Ruská kuchyně ve vyhnanství, která spojila národní literaturu s jídlem. Poslední léta strávil v Praze. Alexandr Genis (1953) je rusko-americký spisovatel a kulturní kritik, který také pracoval pro rádio Svobodná Evropa. Po emigraci do USA v roce 1977 se setkal s významnými osobnostmi, jako je Josif Brodský. Jeho spolupráce s Vajlem je nejznámější a jejich kniha je úvodem do studia homo sovieticus.

Slovom „pismovnik“ sa v ruštine označovali normatívne zborníky vzorových listov, najprv najmä administratívne, od 18. storočia aj súkromné. Rovnaký názov má aj epištolárny román ruského spisovateľa žijúceho vo Švajčiarsku Michaila Šiškina. Nejde však o klasický román v listoch, skôr o podobnú zbierku súkromných, často aj ľúbostných listov, v ktorých autor inscenoval dokonalé súznenie oboch pisateľov, hoci sa nikdy nestretli. Líniu románového príbehu tvoria dva pravidelne sa striedajúce hlasy: ženský, Sašin, a mužský, Voloďov, ktoré napriek neprekonateľným časopriestorovým rozdielom vedú veľmi živý dialóg - sú ako dve sínusoidy, čo sa občas pretnú a potom letia svojím smerom. Ich priesečníky sú práve drobné detaily, čo spájajú svet, aby sa nerozsypal, a tie sú všade okolo nás.