Martin Skořepa Knihy

Je 2. světová válka. Evropu ovládla temnota a nacisté šíří nenávist a strach. V tichém hodinářském krámku v Nizozemí pro padesátiletou neprovdanou hodinářku začíná obrovské dobrodružství. Stává se z ní klíčová osobnost tajného odboje a spolu s rodinou riskuje život, aby zachránila Židy i další pronásledované, pro které její přátelé ve starém domě ten Boomových vystavějí tajnou místnost – útočiště. Jednoho dne ale vinou zrady celou rodinu zatknou a uvězní. I po deportaci do koncentračního tábora v Ravensbrücku však Corrie a její starší sestra Betsie pomáhají ostatním vězenkyním nacházet útočiště v Bohu a poznávat, že jeho láska sahá ještě hlouběji než nejhlubší zoufalství. Corriin příběh nehovoří ani tak o minulosti, jako o budoucnosti: o tom, - jak zvládat oddělení od našich nejbližších - jak si vystačit s málem - jak prožívat bezpečí v době ohrožení - jak odpouštět - jak může Bůh použít naši slabost - jak jednat s obtížnými lidmi - jak čelit smrti - jak milovat své nepřátele - co dělat, když zlo vyhrává

Když už vaši blízcí nezvládnou odečíst od stovky sedm. V televizních reklamách je stárnutí zobrazováno jako doba, kdy se vám tu a tam objevují šediny, ale pokud polykáte příslušné doplňky stravy, můžete zlézat Alpy a hrát si na honěnou s houfem růžolících vnoučat. Martin Skořepa zná jiné stárnutí. Próza Rituál Turínského koně ukazuje příznačné starosti padesátníků: odcházení rodičů i vlastní chátrání. Soužití syna po onkologické operaci a alzheimerické matky je bolestivé, utrápené, banální i plné každodenních drobných zápasů, kdy vás tělo postupně vyloučí z „normálního“ života. A jako by to všechno nestačilo, jsou tu ještě dvě roviny, v nichž se zápas s tělesnem odehrává: víra a homosexuální sadomasochismus. Skořepův hrdina nechce dojímat ani šokovat, je sebeironický a vtipný, nevyžaduje od čtenářů soucit ani účast. Jen nutí přemýšlet o těle a o duši.