Irena Piloušková Knihy

Psychologický román rozprostřený v čase přes čtyři generace, ve kterém se pravda odhaluje postupně a nenápadně.Zmizela žena.Žena, která má svůj život i životy svých blízkých pod kontrolou. S níž nelze hnout, je zcela bez emocí, neumí se radovat, nikomu nevěří a nepřeje. Ale peče báječné štrúdly – broskvové. Je vdaná, a díky svému muži také zajištěná. Když se usmívá, je to tak nějak napůl.A dál? Co ji bavilo? Kam ráda chodila? Koho znala? S kým se stýkala a kde byly její oblíbené podniky, obchody, kousek přírody?Nic. Nikam. Nikoho. S nikým. Nikde.Dříve pozitivně naladěné děvče. Tančila, zdobila sebe i svět kolem a radovala se. Naivní snílek. Opečovávaný jedináček. Ztřeštěná kamarádka. Zamilovaná puberťačka. Královna krásy. Silná, přátelská, otevřená… Lvice.Kde může být?Kdy se začala pomalu, ale jistě ztrácet?

Být kráskou číslo jedna, chodit s frajerem školy, mít bohaté rodiče, být dobrou studentkou bez přílišných domácích příprav. Kdo by si tohle nepřál? V životě čtrnáctileté Jany bohužel není ani jedno. Jejím vzorem by mohla být máma –věčně mladá, u mužů úspěšná žena. Nebo Leona – spolužačka, které snad na kráse nechybí vůbec nic. Nebo že by šťastně zadaná nejlepší kamarádka? Jana se tedy rozhodne pro razantní krok – pro změnu. Bohužel, tato změna jí vezme víc, než by měla přinést a Jana se dostává do nerovného boje mezi zdravím a krásou.

Vystrčila jsem hlavu a podívala se na telefon. Nevypadal nebezpečně, pořád to byl můj mobílek s růžovým krytem. Otevřela jsem zprávy. Koukal se na mě odkaz a pod ním jen nápis: A mám toho spoustu. Znovu jsem klikla na modrý řádek a vyskočilo na mě okno s obyčejnou blogovou stránkou. Měla jednoduchý název: Malá Mrcha Aneta. Sjela jsem o kousek níž a viděla sama sebe, jak odcházím z baru, sukni mám vyhrnutou až po záda a v ruce omlácené boty. Můj zadek se smál do objektivu a nevěřili byste, kolik lidí ta fotka zaujala. Už to nemohlo být horší. Omyl, bylo. Co když se jednoho dne vzbudíš a zjistíš, že celý svět, ve který jsi věřila, je vlastně jen mylná představa? Co když je tvá rodina pouhý hlouček spolubydlících? Co když se ti přestane dařit ve škole? Co když ten kluk, co ti říkal, že tě miluje, chodí za jinou? Co když se tvá nejlepší kamarádka těší z tvých problémů? Co když zjistíš, že jsi v davu sama? Co když se někdo rozhodne se ti mstít? Co když se ti budou všichni smát? Co když všichni ty fotografie uvidí? Co když tu nebude nikdo, kdo by jim řekl, ať přestanou? Co když… je to tvůj příběh?