Filip Müller Poradie kníh (chronologicky)

Podtitul: Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau Šoa, nacistické vyhlazování Židů, je v Čechách často vnímána jako něco cizorodého, nikoli jako nedílná součást národní tragédie. Zatímco příběh Lidic je známý, málokdo ví, že v noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách zavražděno téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Tato událost, spolu s dalšími vraždami v červenci téhož roku, představuje největší masovou vraždu českých občanů během druhé světové války. Rodinný tábor byl zřízen nacisty v Birkenau v září 1943 a jeho prvními obyvateli byli Židé z Čech a Moravy deportovaní z ghetta Terezín. Tito lidé byli podrobeni šestiměsíční karanténě, po níž mělo následovat Sonderbehandlung, což v nacistické terminologii znamenalo smrt v plynové komoře. Karanténní lhůta vypršela v březnu 1944. Kniha Adama Drdy dokumentuje historii rodinného tábora na základě vzpomínek několika desítek přeživších a obsahuje dobové snímky a fotografie Radovana Kodery, které zachycují zbytky rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.

Tri roky v osvienčimských krematóriách a plynových komorách Kniha Filipa Müllera z roku 1979 je unikátnym svedectvom Čechoslováka, ktorý prežil Osvienčim. Ako väzeň sonderkomanda musel v rámci zvláštneho zaobchádzania pracovať v tejto fabrike na smrť. Odhalil svetu vnútorný život likvidačného tábora. Zvláštne zaobchádzanie bol nemecký krycí názov pre masové vraždenie židov v plynových komorách a spaľovniach. Ako jeden z mála očitých svedkov prežil Müller nielen všetky likvidačné akcie tohto smrteľného komanda, ale zanechal aj jedno z najvýznamnejších svedectiev masového vraždenia. Je to prvé obsiahle svedectvo „nositeľa tajomstva“ a otrasný dobový dokument. V porovnaní s jeho výpoveďou v dokumentárnom filme Clauda Lanzmanna „Shoah“ a jeho výpoveďami voči príslušníkom SS v rôznych súdnych procesoch, obsahuje kniha najväčšiu zbierku autentických spomienok na svet zvláštneho zaobchádzania. Po premietnutí svojej výpovede vo filme Clauda Lanzmanna v nemeckej televízii (v roku 1986) Filip Müller už nikdy verejne o tejto téme nehovoril.