Jiří Zahrádka Poradie kníh

Paměti Marie Stejskalové, dlouholeté hospodyně v rodině Leoše Janáčka, sepsala koncem padesátých let minulého století podle jejího vypravování publicistka Marie Trkanová. Knížka nazvaná U Janáčků byla poprvé vydána roku 1959, poté ještě dvakrát v letech 1962 a 1998, a pokaždé se setkala s velkým ohlasem a oblibou u čtenářů nejen z řad milovníků Janáčkovy hudby. Energická Mářa pracovala u Janáčků více než čtyřicet let, a byla tak přímým svědkem radostí i strastí jejich rodinného soužití. Impulsem k novému, v pořadí čtvrtému vydání Mářiných vzpomínek bylo nejen to, že je tato knížka dávno rozebraná, ale také skutečnost, že do Archivu Leoše Janáčka se před časem dostal strojopis textu, jak jej Marie Trkanová podle Mářina vypravování původně sepsala, bez úprav a škrtů provedených před prvním vydáním. Kniha obsahuje četné editorské poznámky, částečně přenesené z předchozích vydání, a ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je podle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková.

Kniha sleduje genezi dvou pozoruhodných Janáčkových oper Po dokončení své nejslavnější opery Její pastorkyňa hledal Janáček nové způsoby, jak dále rozvíjet svou skladatelskou metodu vycházející z mluveného projevu. Osud i Výlety páně Broučkovy tak tvoří spojnici mezi Její pastorkyní a autorovými vrcholnými pozdními operami. Není divu, že toto období hledání patří k Janáčkovým nejzajímavějším tvůrčím, ale i osobním životním etapám. Kniha přináší mnoho informací o skladatelových inspiracích, zvažovaných námětech ke zhudebnění, jeho spolupráci s literáty, setkáních s hudebními díly, která mu otevřela oči, a otevírá také mnoho dalších témat.

Umělecká monografie předního českého představitele tzv. konkrétního umění a strukturální malby Pavla Hayeka (nar. 1959). Autor se dlouhodobě inspiruje přírodními tvary, které přenáší do vizuálně a esteticky působivých černobílých struktur grafického charakteru, jež po léta představují jeho osobitý a nezaměnitelný výtvarný jazyk. V novějších dílech pak vychází z optiky a dynamiky textilních struktur, geometrických tvarů a linií či hudebních partitur. Publikace v působivé knižní a grafické úpravě Pavla Coufalíka přináší průřez jeho tvorbou za poslední tři dekády, kterou provázejí texty teoretiků umění Martina Dostála, Zbyňka Fišera, Edith Jeřábkové, Terezie Petiškové, Jiřího Valocha, Jiřího Zahrádky a rozhovor s Radkou Kaclerovou.

V hudebních dějinách se Janáčkova Její pastorkyňa vyznačuje fascinující a složitou historií, která ji přivedla mezi nejhranější opery 20. století. Kniha přináší nové informace založené na aktuálních poznatcích, včetně přípravy kritické edice partitury. Čtenář se dozví o genezi díla, motivacích Janáčka k volbě realistické divadelní hry, a o tom, proč se snažil utajit datum dokončení prvního jednání. Osvětluje rodinné, pracovní a společenské okolnosti vzniku opery, včetně vlivu nemoci a úmrtí Janáčkovy dcery Olgy. Dále se zaměřuje na nekompromisní postoje dirigenta Karla Kovařovice při neúspěšném pokusu o premiéru v pražském Národním divadle, a popisuje světovou premiéru v Brně a jednání vedoucí k úspěšné pražské premiéře, včetně úprav partitury provedených Kovařovicem. Kniha také zkoumá Janáčkovo přátelství s Maxem Brodem a jeho snahy o mezinárodní uznání opery a celého jeho díla. Čtenáři se seznámí s významnými inscenacemi z Janáčkova života a jeho finančními výnosy z vydání a uvádění opery. Kniha je doplněna množstvím dokumentů a fotografií, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé.

Na čem si pochutnával nejhranější český operní skladatel? Dočtete se v kuchařce Marie Stejskalové, hospodyně u Janáčků. Marie Stejskalová (1873–1968) pracovala jako hospodyně u Janáčků více než čtyřicet let. V Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea se dochoval její sešit kuchařských receptů, většinou na různé dezerty a sladké pokrmy. To by samo o sobě nebyla až taková zajímavost, kdyby si všímavá Mářa, jak ji manželé Janáčkovi nazývali, mezi recepty nezapisovala také poznámky vztahující se k životu a dílu domácího pána, které nazvala Kronika našeho života. Součástí kuchařky jsou tak mnohdy jedinečné informace ke genezi některých Janáčkových děl či stručné popisy určitých událostí z pohledu hospodyně Máři, ale též Janáčkovy manželky Zdenky, které byla Mářa vždy oddanou oporou. Publikace obsahuje četné editorské poznámky k jednotlivým osobnostem a zaznamenaným situacím a dále ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je dle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková. Sešit receptů Marie Stejskalové je uložen ve sbírkách Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea, který je součástí registru Paměť světa UNESCO.

Publikace, vycházející v roce nedožitých devadesátin významného výtvarného umělce Dalibora Chatrného, přináší nové pohledy na jeho tvorbu. Poprvé jsou souborně uveřejněny umělcovy vlastní texty, které odhalují východiska a vývoj jeho tvůrčích postojů a výtvarných postupů. Kniha, obsahující téměř dva tisíce reprodukcí, je strukturována jako příběh, který odkrývá podstatu Chatrného díla. Výběr z celoživotního díla je rozdělen do dvaadvaceti tematických oddílů, které pomáhají pochopit různé typy výtvarného vyjádření a osobního experimentování. Vedle reprodukcí obrazů, kreseb a prostorových objektů zde čtenář najde také textové záznamy a kresebné studie, což umožňuje sledovat celý proces umělcovy tvorby. Doprovodnou teoretickou studii napsal historik umění PhDr. Jiří Machalický, jehož text navazuje na tematické členění oddílů, které uspořádal PhDr. Jiří Zahrádka, PhD, spolu s umělcovou dcerou Danou Chatrnou. Tato komplexní a originální prezentace významné osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století přináší cenný materiál pro teoretiky umění a přibližuje tohoto zajímavého umělce veřejnosti, což z ní činí důležitý zdroj pro knihovny uměleckých škol, galerií a milovníky umění.

Kniha ve tvaru leporela provede dětské čtenáře světem slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Děti seznámí s mazanou liškou Bystrouškou, s obyvateli lesa i lidskými figurkami z okolí Brna. Výtvarně knížečka vychází především z půvabných kostýmních a scénických návrhů Eduarda Miléna, které vznikly pro první nastudování opery v brněnském Národním divadle v roce 1924.