Bohumil Mathesius Poradie kníh (chronologicky)

50 básní ze Zpěvů staré Číny Výbor z téměř už klasických překladů a parafrází básníka, překladatele, ale s trochou nadsázky i schopného mystifikátora Bohumila Mathesia vychází ze Zpěvů staré Číny a Zpěvů Dálného východu. Mathesius zřejmě nikdy neuměl čínsky a ve své první knize to ani nepopíral. Mystifikace ale začala, když Mathesius zjistil, že doslovy nikdo nečte a že se stal pro veřejnost uznávaným znalcem Číny včetně jejího jazyka. Ať už je pravda o jeho znalostech jakákoli, patří jeho Čínou inspirované texty svou křehkou působivostí do zlatého fondu české překladové poezie. Výběr textů Marcela Turečková.

F. M. Dostojevskij uvádza svojho hrdinu, knieža Leva Myškina, do sveta plného zloby, falše a kariérizmu. Myškin, stelesnením ideálneho človeka, otvorene a dôverčivo pristupuje k ostatným, avšak jeho úprimnosť často vyvoláva posmech. Jeho magnetická povaha dokáže burcovať aj cynikov, no predovšetkým znepokojuje. Knieža sa snaží porozumieť každému a prežíva ich pocity, pričom nesie pocit zodpovednosti za krutosti života. Postupne sa dostáva do zápasu vášní, až sa stáva ich obeťou. Dostojevskij sa s Myškinom hlboko identifikuje, pričom mu pripisuje aj vlastnú chorobu. Spojuje ju s názorom, že medzi čudáctvom epileptikov a genialitou je len krok, a vyberá si oblasť ľudskej prirodzenosti a vzťahov ako najťažšiu výzvu. V diele sa objavujú ozveny národných eposov a literárnych zápasov, ktoré hľadajú ideály pravdy, dobra a krásy. Toto dielo, ako piate rozsiahle dielo Dostojevského, sa stalo jedným z najčítanejších v svetovej literatúre.

Jedno ze základních děl světové literární teorie, které si dodnes uchovává svou platnost a inspirativní podnětnost. Jeho autor, jeden z předních představitelů petrohradské skupiny Opojaz (Obščestvo poetičeskogo jazyka), se zde na konkrétním literárním materiálu zabývá stavbou novely a románu, všímá si různých variant (novela s tajemstvím, román s tajemstvím, parodistický román), zamýšlí se nad souvislostmi syžetové výstavby, metodami stylu a propracovává koncept ozvláštnění. Knihu doplňuje komentář překladatele Bohumila Mathesia (1948) a recenze Jana Mukařovského (1934). Teorie prózy se tak dočkává po 55 letech třetího vydání.

Vojnový román Na západe nič nové, ktorý vyšiel v roku 1929, preslávil autora takpovediac za noc. V priebehu osemnástich mesiacov bol preložený do 25 jazykov a vyšiel v celkovom náklade 3,5 milióna výtlačkov. Jeho filmové spracovanie vyvolalo skutočný škandál: verejnosť bola šokovaná pravdivým, realistickým zobrazením vojny, ktorá zničila celú vtedajšiu mladú generáciu, pretože neodvratne predurčovala osudy – aj osud devätnásťročného Paula Bäumera a jeho šiestich spolužiakov, ktorí nasadzovali svoje životy v nezmyselných bojoch netušiac, že z hrozného vojnového besnenia pre nich už niet návratu.

Sbírka dvanácti povídek s nejrozmanitějšími náměty (milostnými, strašidelnými, dobrodružnými, náboženskými, historickými i kriminálními). Jejich hrdiny jsou převážně příslušníci nižších vrstev čínských velkoměst, řemeslníci, příručí, soukromí učitelé, majitelé krámků a jiní. Čtenáři poskytnou zvláštní zážitek už vypravěčským uměním středověkých čínských vypravěčů a otevřou před ním zajímavý pohled na kus života a společenské poměry Číny před téměř osmi stoletími. Příběhy tohoto typu přednášeli pouliční vypravěči ve velkých městech na tržištích, v čajovnách, v okolí chrámů... 3. vydání.... celý text

Výbor z Mathesiova literárněkritického a literárněhistorického díla je rozdělen do čtyř tematických oddílů. Do prvního zařadil editor Mathesiovy doslovy k překladům literatury a druhý obsahuje časopisecké články o sovětské literatuře. Třetí oddíl je věnován otázkám teorie překladua poslední přináší kritické články, glosy, polemiku, fejetony i kulturně politické články týkající se české literatury a kultury vůbec. Uspořádal, k tisku připravil, poznámkami a rejstříkem opatřil Jiří Franěk; doslov napsal Vladimír Forst.

První souborné vydání překladů významné osobnosti české kultury z ruské a sovětské poezie v celém rozsahu — od Puškina, Lermontova přes Gorkého, Bloka, Chlebnikova, Achmatovovou, Pasternaka, Majakovského, Jesenina až po Ščipačova. Soubor překladů Bohumila Mathesia z rus. originálů uspoř., k tisku připravil, pozn. a doslovem: Umění poezie a technika překladu, opatřil Jiří Franěk; úvod O životě překladu naps. Vladimír Forst.

Cestopis zachycuje dobrodružné příhody českého velmože a jeho družiny z cesty, kterou podnikal v letech 1465-1467 ve službách Jiřího z Poděbrad po dvorech západoevropských panovníků. Přímý účastník výpravy si všímá zemědělství, vojenských věcí, etikety na dvorech, výstavnosti měst a vsí, zvyklostí společenského styku a různých zábav. Vlastní text původního českého díla, vzniklý na přelomu 60. a 70. let 15. století a připisovaný literární historií Václavu Šaškovi z Bířkova se nezachoval. Známe až jeho latinské zpracování, které o století později pořídil a r. 1577 vydal moravský humanista Stanislav Pavlovský. (NK ČR)

Slavný cyklus povídek, v nichž básník nakreslil mistrovské obrázky z ruského života. Ať už jej žijí lidé tak rozdílných charakterů a společenské příslušnosti, jako důstojník, staniční dozorce, statkář či malý živnostník, všichni jsou vykresleni věrně a s hlubokým porozuměním ve svém typickém prostředí a projevech.