Geniálny španielsky maliar Francisco Goya maľuje portréty. Na rozdiel od iných umelcov sa má výborne - v roku 1792 nastúpi na španielsky kráľovský dvor ako dvorný maliar. Maľuje kráľovnú a ako sa časy menia, maľuje slávneho inkvizítora a ďalších kráľov a politikov, ktorí sa v pohnutých časoch dostávajú k moci.
Das Buch: Die größte Erfindung der Menschheit. Zu diesem Schluss kommen Umberto Eco und Jean-Claude Carrière, Autoren aus Italien und Frankreich, die zusammenkamen, um sich über die Zukunft des Buches zu unterhalten. In einer rasanten Reise durch die Zeit, von der Papyrusrolle über Gutenberg bis zum E-Book sprechen sie über die Faszination von Bibliotheken, welche Bücher sie vor dem Feuer retten würden, und über die Frage, ob es Sinn macht, „Krieg und Frieden“ als E-Book zu lesen. Die originellen, unterhaltsamen und höchst informativen Anekdoten der beiden Passionierten sind ein Muss für alle, die das Buch als Gegenstand lieben.
Jak je na tom náš dnešní svět? Žijeme v epoše úpadku, nebo prosperity? Trvají dosud, či mají ještě naději opět se prosadit hodnoty jako dobrota, laskavost, soucit, nenásili? A co pro to my sami můžeme udělat? Kniha rozhovorů francouzského spisovatele a scénáristy s Jeho Svatostí 14, dalajlamou, duchovní a světskou hlavou Tibetu, nabízí podnětnou konfrontaci dvou pohledů na celou škálu naléhavých témat současnosti od ekologie, přelidnění planety a kontroly porodnosti přes rasismus, xenofobii, náboženský fundamentalismus, drogy, AIDS, trest smrti atd. až po roli filmu a televize, zobrazování násilí a otázku cenzury. Čtrnáctidenní rozprava, vedená v únoru 1994 v indické Dharamsale, vyvrací představu o nesmiřitelné různosti dvou světů a v duchu buddhistické myšlenky "jednoty všech lidí" dosvědčuje naopak, že nejen v praktických názorech, ale i ve smyslu hlouběji duchovním mohou mít k sobě Západ a Východ někdy překvapivě blízko. Současný buddhismus, jak ho ztělesňuje moudrá postava 14. dalajlamy a jak o něm Carriére čtenářsky přístupnou formou podává výklad, se zde i přes některé, evropské tradici cizí prvky, jeví jako "věda o duchu", poskytující přinejmenším dvojí cennou lekci: myšlenkové otevřenosti a tolerance.
Divadelní hra francouzského spisovatele a scénáristy mnoha významných režisérů (napsal scénáře pro Luis Bunuel, Luis Malla, Philipa Kaufmanna...).
Úvahy o scénáristické tvorbě prokládá autor vtipnými postřehy, osobními reminiscencemi a vzpomínkami na slavné osobnosti světového filmu.
Vzpomínky francouzského filmového scenáristy Jeana-Clauda Carriera. Stejně jako konec let šedesátých jsou přesně určena i místa děje: New York,Paříž a Praha. Válka ve Vietnamu, hnutí hippies, pařížské povstání studentů v roce 1968 a konečně i srpnová invaze v Praze se tak dostávají do přímého kontextu a ozřejmují vzájemné ovlivňování zdánlivě nesouvisejících společenských událostí. Carriére, který je scenáristou filmové podoby Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí, se zamýšlí nad smyslem revoluce a totalitním režimem, jak jej měl příležitost poznat díky Miloši Formanovi. Přesah do obecné roviny činí z knížky vzpomínek čtivou knihu úvah o dějinách takřka nedávných.
At the novel's center is Durtal, a writer obsessed with the life of one of the blackest figures in history, Gilles de Rais — child murderer, sadist, necrophile, and practitioner of all the black arts. The book's authentic, extraordinarily detailed descriptions of the Black Mass have never been surpassed.
The clever peasant Arnaud du Tilh had almost persuaded the learned judges at the Parlement of Toulouse when, on a summer’s day in 1560, a man swaggered into the court on a wooden leg, denounced Arnaud, and reestablished his claim to the identity, property, and wife of Martin Guerre. The astonishing case captured the imagination of the continent. Told and retold over the centuries, the story of Martin Guerre became a legend, still remembered in the Pyrenean village where the impostor was executed more than 400 years ago.Now a noted historian, who served as consultant for a new French film on Martin Guerre, has searched archives and lawbooks to add new dimensions to a tale already abundant in mysteries: we are led to ponder how a common man could become an impostor in the sixteenth century, why Bertrande de Rols, an honorable peasant woman, would accept such a man as her husband, and why lawyers, poets, and men of letters like Montaigne became so fascinated with the episode.
