Sigrid Undsetová Knihy

Kristina je zrelou ženou, ktorá pevne vládne statku a celej rodine, pretože neodpovedný a ješitný Erlend trávi väčšinu času na love a zábavách. Kristinin bývalý snúbenec a Erlendov sok Šimon, ktorý kedysi dobrovoľne ustúpil ich láske, si vezme Kristininu mladšiu sestru a v najťažších chvíľach sa ukáže ako verný a obetavý priateľ. Spolu so svojimi priateľmi zachránia Erlenda pred katastrofou. Osudy hrdinov sa naplňujú. Tretí diel norské ságy zo 14. storočia líči ďalšie osudy zemanskej dcéry, ktorá sa z lásky vzbúri proti dobovým konvenciám.

Druhý diel norského románu zo 14. storočia zachytáva osudy zemanské dcéry, ktorá sa z lásky vzbúrila proti dobovým konvenciám. Kristínin život sa zásadne zmenil po svadbe s krásnym, ale nezodpovedným Erlendom Nikolaussønom. Z dievčaťa, ktoré vyrástlo v pokojných podmienkach harmonickej rodiny v zapadnutom horskom údolí, sa stala Kristina – paní na panském dvorci pri Nidarosu, centre duchovného a mocenského života. Napriek tomu nie je šťastná. Trýzní sa výčitkami za to, ako sa zachovala pri svojom zápase o Erlenda voči tým, ktorí ju najviac milujú. Hoci svojou pílou čoskoro premení zanedbané Husaby na kvetúce hospodárstvo a vrátí Erlendovmu rodovému sídlu jeho česť, a hoci porodí Erlendovi sedem synov a získa si úctu a láskyplné odpustenie rodičov, nedokáže zabudnúť na príkošie, ktoré jej spôsobil. Medzi nimi často dochádza k nezhodám a odcudzeniu, no kedykoľvek ich osud rozdelí alebo hrozí nešťastie, obaja cítia, že patria k sebe neoddeliteľne.

Undsetová sa ako veľká znalkyňa ženskej duše venuje v svojom dramatickom diele Ida Alžbeta najmä problémom emancipácie ženy v spoločnosti. Jej hrdinky sužované nenaplnenou láskou či nezodpovedným manželským postojom svojich mužov sa predierajú životom s jedinou túžbou: nájsť zadosťučinenie v ozajstnom ľúbosťnom vzťahu a v užitočnej práci.

V búrlivom Nórsku trinásteho storočia, v epickom majstrovskom diele Sigrid Undset, krvné línie a lojalita často prevyšujú zákon, pričom koruna a cirkev súperia o moc a bohatstvo. Prvá kniha mocnej tetralógie Olav Audunssøn, Vows, predstavuje bohato predstavený svet rozdelený medzi pohanské kódy pomsty a obmedzenia kresťanskej zbožnosti – všetko toto hrozí zničiť životy dvoch mladých ľudí roztrhnutých medzi túžbami srdca a príkazmi rodiny a bohatstva.

Olav Audunssön z Hestvikenu, Olav Audunssön a jeho deti. Dielo autorky je nadčasové, je to historický román z konca 13. a začiatku 14. storočia. Spolu s dielom Kristína Vavrincová tvoria mohutné obrazy zo života stredovekého Severu, za ktoré získala Nobelovu cenu.

Román Jar patrí medzi autorkine menšie práce a zaraďuje sa pred jej dve veľké Kristína Vavrincová a Olav Audunsson, ktoré boli preložené aj do slovenčiny.

Príbeh Idy Elisabeth, ktorá si berie svojho tínedžerského miláčika. Na začiatku manželstva si uvedomuje, že jej očarujúci manžel nie je schopný zabezpečiť rodinu, a tak šije šaty, aby vyšli s peniazmi. Po rozpade manželstva sa Ida Elisabeth presťahuje so svojimi deťmi do malého mesta, kde upúta pozornosť muža, ktorý má ambície, aké jej manžel postrádal. Keď zvažuje opätovný vstup do manželstva, do jej života sa opäť vracia jej bývalý manžel, ktorý je teraz vážne chorý.

Kristína Vavrincovna je príbeh veľkej tragickej lásky medzi Kristínou a okúzľujúcim Erlenom. Příbeh je zasadený do prostredia 14. storočia a do divokej norské prírody, oživené v mysliach ľudí ešte trolmi a vílami. Historický román, za ktorý autorka získala Nobelovu cenu za literatúru.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. V prvním díle sleduje život a citový růst a bloudění zemanské dcerky z norských hor od dívčích let až do sňatku s okouzlujícím, ale neukázněným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká Kristina dovede vzepřít i milovanému otci, dovedetěžce hřešit proti nejzákladnějším společenským a mravním zákonům. Nesmírně tím však trpí, tím více, že brzy pozná Erlendovu lehkovážnost a nespolehlivost. Jeho slabosti ji jen ještě víc k němu připoutávají. Ovšem její láska se tím mění – vyprchává z ní pocit štěstí a prohlubuje se o vědomí odpovědnosti za dva. Příběh je zasazen do barvitého prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Avšak lidské typy Undsetové mají nadčasovou platnost – jsou to lidé s vášněmi a bolestmi dnešního člověka.

Román jedné z nejvýznamnějších osobností severských literatur, norské spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny, Sigrid Undsetové (1882-1949) Jaro vyšel sice poprvé už v roce 1914, ale hledá odpovědi na otázky, které jsou navýsost živé i v současnosti. Ptá se na podstatu skutečné lásky mezi mužem a ženou, na smysl věrnosti a význam manželství. Psychologické portréty hrdinů navíc autorka vytváří s mimořádnou, strhující přesvědčivostí.

Lothar Schneider, geboren 1946 in Prien am Chiemsee, studierte Skandinavistik, Geschichte und Philosophie in Regensburg, München, Kopenhagen (Dänemark) und Bergen (Norwegen). Er arbeitet als Verfasser, Herausgeber, Lehrer für Philosophie und Übersetzer norwegischer Texte.

When Jenny was first published in 1911, Undset found herself called immoral — “this is a side of the free, artistic life that the vast majority of citizens would rather not know.” The novel tells the story of Jenny Winge, a talented Norwegian painter who goes to Rome to seek artistic inspiration but ultimately betrays her own ambitions and ideals. After falling into an affair with the married father of a would-be suitor, Jenny has a baby out-of- wedlock and decides to raise the child on her own. Undset’ s portrayal of a woman struggling toward independence and fulfillment is written with an unflinching, clear-eyed honesty that renders her story as compelling today as it was nearly a century ago. This new translation by Tiina Nunnally captures the fresh, vivid style of Undset’s writing and restores passages omitted from the only previous edition to appear in English, which was published in 1921. Most famous for her later, historical fiction set in Catholic, medieval Scandinavia, Undset stands revealed with Jenny, her first major novel, as an unsparing, compassionate, magnificent realist, the creator of works that are at once thoroughly modern and of enduring interest.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Historický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Historický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Historický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Historický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu.

Kniha 'Kristina Vavřincová 1-3' od autorky Sigrid Undset zahrnuje tři svazky, které sledují životní příběh Kristiny Vavřincové, ženy žijící ve středověkém Norsku. Hlavní postava, Kristina, je ztvárněna jako silná a komplexní osobnost, která se snaží najít rovnováhu mezi osobními touhami a očekáváními společnosti. Příběh se odehrává v historickém kontextu, který odráží tehdejší kulturní a náboženské normy. Tematicky se knihy zabývají otázkami víry, lásky, oběti a ženské identity. Kristina prochází různými životními zkouškami, včetně manželských a rodinných konfliktů, a její vývoj je úzce spjat s proměnami, které procházejí její okolí a společnost jako celek. Autorčin styl je realistický a detailní, což čtenářům umožňuje hluboký pohled do psychologických aspektů postav a jejich motivací. Celý cyklus je ceněn za historickou přesnost a psychologickou hloubku, přičemž jednotlivé svazky se vzájemně doplňují a tvoří ucelený obraz Kristinina života a doby, ve které žila. Kniha je významným příspěvkem k norské literatuře a zkoumá složité vztahy mezi jednotlivcem a společností.

Historický román s námětem z období severských ság, vyznačující se neobyčejně plastickým vylíčením života norské a islandské společnosti na přelomu 10. a 11. století. 01-064-87

Závěrečná část románu Bílé orchideje. Název je vzat od biblické symboliky: jako se v ohni zjevil Bůh, tak se zde zjevuje život v plné hloubce i mělkosti, bolesti i banalitě. Děj začíná roku 1905, ale zahrnuje i dobu po I. světové válce, jejíž mravní povrchnost je zpodobena s obdivuhodnou přímostí a odvahou. Paul Selmer je již mužem a svádí těžké boje existenční, ještě více však duševní se všemi důsledky válečné psychózy, jenž na cestě světem nenechává v klidu ani tuto severní výspu Evropy.

Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. Kristiny a okouzlujícím Erlenem. Příběh je zasazen do prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Historický román, za který autorka získala Nobelovu cenu za literaturu.

Tři novely (Paní Waagová, Cizinka, Gunvald a Emma) o ženách, zklamaných osobním životem, které hledají svůj citový vztah a touží nalézt opravdovou lásku a porozumění. Snaží se překlenout osamocenost, bojují se svými vnitřními představami, jsou nuceny se smiřovat se skutečností, přičemž jejich úsilí vede často ke kompromisům. Autorka zavádí své hrdinky do malebné severské přírody a obohacuje tak děj o citlivé a výstižné vylíčení přírodních krás.

Román vypráví příběh Paula Selmera, mladého muže s velkými sny a touhy žít dobrý a krásný život.Cesta je dlouhá a osamělá...

Měli zdánlivě všechno. Pak Sigurd podvede Nathalii a jako kdyby jejich 16-leté manželství nebylo. Život Nathalii se rozpadne, je to tak neuvěřitelně ponižující... S. Undset popisuje co se děje ve skrytých koutech naší mysli. Že se dokážeme zvednout a odpovědět si na základní otázku, conás dělá dobrými lidmi a kdy jsme nejšťastnější.

Ústřední postavou obou románů je mladá žena Uni s uměleckými sklony, která touží uplatnit své nadání, ale není o svém talentu natolik přesvědčena, aby se zřekla lásky a rodinného života. Vzdává se tedy umělecké dráhy a po letech šťastného rodinného života však dospěje do období, kdy vyvrcholí její vnitřní konflikt mezi touhou po uměleckém uplatnění a rolí manželky a matky. Nakonec přijme roli obyčejného řadového vojáka, který nesmí zběhnout ze svého životního postu.

Závěrečná část románu Bílé orchideje. Název je vzat od biblické symboliky: jako se v ohni zjevil Bůh, tak se zde zjevuje život v plné hloubce i mělkosti, bolesti i banalitě. Děj začíná roku 1905, ale zahrnuje i dobu po I. světové válce, jejíž mravní povrchnost je zpodobena s obdivuhodnoupřímostí a odvahou.

Set in 14th century Norway, the final book of the "Kristin Lavransdatter" trilogy follows Kristin as she returns to her childhood farm after losing her husband's inheritance. Struggling to earn the respect of her community, she faces various family and personal conflicts that lead to a tragic conclusion. The trilogy is acclaimed for its realistic depiction of Norwegian life, showcasing Kristin's journey from a rebellious youth to a woman grappling with adult responsibilities and societal expectations.

Delve into a captivating exploration of a significant historical figure's life, revealing the complexities of their character and the impact of their actions on society. This biography offers an in-depth analysis of personal struggles, achievements, and the broader historical context, making it a compelling read for those interested in the interplay between individual lives and historical events. The narrative is rich with detail, providing a vivid portrayal that brings history to life.

The acknowledged masterpiece of the Nobel Prize-winning Norwegian novelist Sigrid Undset, Kristin Lavransdatter has never been out of print in this country since its first publication in 1927. Its story of a woman's life in fourteenth-century Norway has kept its hold on generations of readers, and the heroine, Kristin—beautiful, strong-willed, and passionate—stands with the world's great literary figures. Volume 1, The Bridal Wreath, describes young Kristin's stormy romance with the dashing Erlend Nikulausson, a young man perhaps overly fond of women, of whom her father strongly disapproves.

"The Mistress of Husaby, tells of Kristin's troubled and eventful married life on the great estate of Husaby, to which her husband has taken her."-- provided by publisher

A Scandinavian classic by the recipient of the 1928 Nobel Prize for Literature. The trilogy provides a dynastic account of life in a medieval community. Kristin is a daughter of the Dark Ages and the time when faith in the old gods has receded in the wake of the new religion, Christianity.

Inspired by tales of the hero Vilmund Vidutan and his fellow knights, Sigurd Jonsson and his young friends Ivar and Helge set out to reenact these exploits on their medieval Norwegian farm. But when the summer is nearly over, the three boys stumble into real trouble and must prove their courage in an adventure all their own.

Set in medieval Norway, the narrative follows Kristin as she navigates the challenges of marriage and motherhood. This volume delves into her personal struggles and the complexities of her relationships, highlighting the societal expectations of the time. As Kristin faces both joys and hardships, her character evolves, revealing the intricacies of love, duty, and identity against the backdrop of a richly depicted historical setting.

The narrative follows Paul Selmer as he navigates the tumultuous effects of his conversion to Catholicism amidst the backdrop of the Great War. Rather than finding tranquility, he faces escalating conflicts in his personal and professional life, with his business experiencing volatile fortunes and his marriage suffering from deepening strains. The novel explores the theme of conversion as an ongoing journey rather than a singular moment, emphasizing the complexities of faith and the heart's gradual return to God.

Set against the backdrop of a looming world war in Norway, Paul Selmer grapples with the complexities of modern life as the son of divorced Protestant parents. Raised by his mother to embrace freethinking, he navigates relationships, including a mistress and marriage, while feeling a profound longing for deeper meaning and purpose. The story explores themes of personal growth and the search for order amidst the chaos of contemporary existence, capturing the struggles of a typical child of the enlightened age.

Während die Welt um sie herum immer undurchschaubarer und bedrohlicher wird, gerät auch Kristins eigene Welt zunehmend ins Taumeln: Entfremdet von ihren einstigen Verbündeten, gebeutelt von Schicksalsschlägen und verbittert ob des Niedergangs ihrer Familie, den sie ihrem Mann nicht verzeihen kann, begeht sie einen fatalen Fehler. Und dann beginnt auch noch die Pest zu wüten im Norwegen des 14. Jahrhunderts. Ob Kristin am Ende ihren Frieden finden wird, liegt allein in ihren eigenen Händen. Gabriele Haefs hat Kristin Lavranstochter vollständig neu übersetzt, und zwar erstmals aus dem norwegischen Original, wie es scheint. Beim Vergleich beider Übersetzungen fällt es einem wie Schuppen von den Augen, was eine kongeniale Übersetzung vermag: Gabriele Haefs hat den Text regelrecht zum Erstrahlen gebracht. Band 1 und 2: "Der Kranz" und "Die Frau", sind bereits erschienen.

Ein eigenwilliges junges Mädchen im Norwegen des 14. Jahrhunderts, der strahlende Liebling ihres Vaters und von diesem versprochen an den Sohn eines benachbarten Bauern. Ein Leben wie im Buche, bis sich der Tod ins Leben der jungen Kristin Lavranstochter schleicht und ein brutaler Mord ihr ihre Jugendliebe entreißt. Sie flüchtet ins Kloster – und verliebt sich Hals über Kopf in den schönen Erlend von Husaby, dem ein übler Ruf vorauseilt. Gegen alle Widerstände und obwohl sie damit ihren geliebten Vater fast umbringt, entscheidet sie sich dafür, diese Liebe zu leben. Sigrid Undsets ganz große Stärke ist die Charakterzeichnung, und so lachen und weinen, leiden und lieben wir mit der liebreizenden Kristin, einer starken Frau, die es mit der norwegischen Männergesellschaft des 14. Jahrhunderts aufnimmt und aufnehmen kann. Dass Undset für die Trilogie mit dem Literaturnobelpreis ausgezeichnet wurde, ist nur konsequent. Gabriele Haefs hat Kristin Lavranstochter vollständig neu übersetzt. So kommen nun endlich auch deutsche Leser in den vollen Genuss von Undsets außergewöhnlicher sprachlicher Ausdruckskraft. Den Anfang macht Band 1, Der Kranz, Band 2 und 3, Die Frau und Das Kreuz, folgen jeweils in halbjährlichem Abstand.

Die Geschichte von Vigdis und Viga-Ljot könnte heute kaum relevanter sein, obwohl sie vor über hundert Jahren veröffentlicht wurde. Eindrücklich beschreibt die Literaturnobelpreisträgerin Sigrid Undset das Ringen der schillernden jungen Vigdis um Emanzipation und Gerechtigkeit im von Männern und Gewalt dominierten Norwegen der Wikingerzeit. Als der Isländer Ljot den Hof ihres Vaters besucht, verliebt sich Vigdis in den impulsiven Fremden. Ljot aber will nicht auf ihre Entscheidung warten und vergewaltigt sie. Den Sohn, den Vigdis neun Monate später zur Welt bringt, zieht sie allein groß. Auf sich gestellt kämpft sie um ein autonomes Leben – und die Ehre ihrer Familie. Wütend trotzt sie den unzähligen Widerständen, denen sie im patriarchalen System ihres Heimatlandes ausgesetzt ist, und stellt sich nicht nur ihrem Vergewaltiger, sondern auch den Mördern ihres Vaters mutig entgegen. Ein Klassiker der norwegischen Literatur in eleganter Neuübersetzung von Gabriele Haefs. Mit einem Vorwort von Kristof Magnusson

Teil I Mit diesem dramatischen Epos um Liebe und Schuld, Tod und Sühne ist der norwegischen Nobelpreisträgerin Sigrid Undset ein großes poetisches Zeitgemälde gelungen, das dem Leser die ganze Welt des Mittelalters im hohen Norden lebendig macht. Viele Menschen, viele Sippen tauchen auf und verschwinden wieder aus dem Umkreis der Erzählung, im Mittelpunkt aber bleibt Olav Audunssohn. Wie schon in ihrer historischen Romantrilogie ›Kristin Lavranstochter‹ führt die Erzählerin den Leser auch in diesem zweiteiligen Schicksalsepos zurück in Norwegens Mittelalter, in das ausgehende 13. und beginnende 14. Jahrhundert.

Een realistisch portret van een vrouw in tweestrijd over tijdloze thema's als liefde, overspel en de moederrol. ‘Ik ben mijn man ontrouw geweest.’ Aan het woord is Marta Oulie, die na elf jaar huwelijk met deze woorden haar dagboek opent. In onze tijd klinkt deze zin niet bepaald spectaculair, maar Marta Oulie verscheen voor het eerst in 1907 en veroorzaakte destijds een klein schandaal. Want Sigrid Undset, de schrijfster van deze moderne roman, laat haar hoofdpersoon niet alleen uiting geven aan haar ontrouw en haar lichamelijke verlangens, maar ook aan haar liberale politieke ideeën en haar twijfel aan God en religie. Undset, die vond dat schrijvers ‘de verborgen oorlogen van de instincten’ aan het licht moesten brengen, schildert in deze roman een realistisch en herkenbaar portret van een vrouw die moet kiezen tussen haar verlangen een goede moeder te zijn en haar hunkering naar liefde en ontplooiing. Die tweestrijd maakt dat Marta Oulie in alle opzichten een klassieke roman genoemd kan worden.