Gayatri Chakravorty Spivak Poradie kníh

Die Auseinandersetzung von Gayatri Spivak mit Marx bildet den zentralen Fokus dieses Bandes, der erstmals ihre oft übersehene Dimension des Denkens beleuchtet. Über vier Jahrzehnte hinweg hat Spivak intensiv mit Marx' Schriften gearbeitet, die sie sowohl kritisiert als auch als ständigen Begleiter ihres eigenen Schreibens betrachtet. Ihre Texte und begleitenden Gespräche zeigen eine »affirmative Sabotage« von Marx' Ideen und reflektieren ihr Bestreben, Widersprüche und Ambiguitäten auszuhalten, anstatt nach einfachen Lösungen zu streben.

The book features a dynamic dialogue between historian Romila Thapar and theorist Gayatri Chakravorty Spivak, exploring the complexities of Indian identity. Through anecdotes and reflections, they navigate the historical narratives that have shaped the notion of India, addressing the challenges of essentialism and exclusion. The authors highlight the importance of education in fostering an inclusive understanding of the nation's diverse history, while tackling themes of nationalism and religion. Ultimately, they pose a critical question about contemporary Indian identity.

This collection offers a broad range of Spivak's recent essays, lectures, and other writings that speak to her groundbreaking work in feminism, deconstruction, Marxism, and subaltern studies. The pieces collected in Spivak Moving touch on a variety of topics, including her crucial thinking on pan-Africanism and W. E. B. DuBois, reproductive heteronormativity, art and film, class apartheid in education, practices of institutional critique, and the training of imaginative activism through a sustained engagement with the humanities. She moves from a look at the unsystematized first languages of continental Africa into a broader consideration of human rights, international civil society practice, the question of terror, the "freedom" of the academic, and the place of the digital. About half the essays are collected here for the first time and are not found in Spivak's several published essay collections.

Gayatri Chakravorty Spivak's landmark essay in decolonial thought is animated for a new generation with art by Estefanía Peñafiel Loaiza In 1985, Indian scholar Gayatri Chakravorty Spivak (born 1942) published what would become a landmark essay in the academic study of colonialism. "Can the Subaltern Speak?" interrogates the obstructions that prevent certain subjects from being heard and how this state-enforced silence maintains the degradation of those at the peripheries of society. Over three decades later, Spivak's piece is perhaps even more compelling in its affirmation of Marxism's relevance to contemporary decolonial thought. This volume revives Spivak's text for yet another generation of thinkers, placed in dialogue with artwork by Ecuadorian artist Estefanía Peñafiel Loaiza (born 1978). Loaiza's preoccupation with questions of occlusion and the need for and absence of image makes for an art series that shares a clear kinship with Spivak's line of reasoning. Loaiza's visual vocabulary echoes and refracts the central ideas put forth by Spivak in a compelling new interpretation of this essential text.

Exploring the intersection of culture wars, gender struggle, and class dynamics, Gayatri Spivak delves into the responsibilities of the postcolonial critic. She critically examines the role of the "native informant," offering insights into how this figure influences contemporary discourse and understanding within postcolonial contexts. Spivak's work challenges readers to reconsider the implications of these cultural conflicts and their relevance today.

In diesem Buch der renommierten indisch-amerikanischen Literaturwissenschaftlerin geht es zunachst um die kritische Sichtung einfluss- und folgenreicher philosophischer Denkansatze seit Kant, die das Mittel- und Westeuropaische mit Hilfe von Minderwertigkeitskonstrukten als menschliche Norm etablieren. Eine solche kolonialpolitische Normierung mitsamt ihrer "naturlichen" Denkstrukturen bedarf einer dekonstruktiven Kritik. Gezeigt wird sodann anhand einschlagiger literarischer Texte, wie Kolonialismus und Postkolonialitat Gestalt annehmen: Charlotte Bronte, Mary Shelley, Charles Baudelaire, Rudyard Kipling, Jean Rhys, Mahasweta Devi, John M. Coetzee. Es gilt sich der Geschichte der verrinnenden Gegenwart als einem differenzierenden Ereignis zuzuwenden: "unserer Kultur" - dem Wechselspiel von Multikulturalismus und Globalitat.

Výbor teoretických studií a esejů je čtvrtým svazkem série Postkoloniální myšlení. Tato série má volně chronologickou návaznost a obsahuje jak překlady ucelených knih (Frantz Fanon – Černá kůže, bílé masky a Homi K. Bhabha – Místa kultury), tak dvě antologie vybraných textů. Stávající svazek se zaměřuje na následující období od osmdesátých let dvacátého století po současnost. V průběhu této doby se postkoloniální reflexe autorů a autorek působících na převážně anglo-amerických univerzitách rozvinula napříč celou sférou humanitních disciplín. Tato reflexe přináší kritickou revizi filosofických, historických, antropologických, literárních, kulturních i genderových či jinak předsudečně zaměřených reprezentací, identit a narativů/vyprávění dějin. Klíč pro pochopení současné situace nejen v kolonizovaných zemích, ale také v kontextu globalizace je možné nalézt v rozličných proměnách pojmu postkoloniality. Sám tento pojem není však nikterak homogenní a byl či je často problematizován pro svoji historickou neurčitost, teoretickou nezakotvenost či obecně pojmovou proměnlivost. Smyslem výboru je českému čtenáři nabídnout pluralitu přístupů a kritických stanovisek teoretického postoje, jenž vedl ke změně společenskovědního paradigmatu v posledních třiceti letech.

Strategie postkolonialne to zbiór wywiadów Gayatri Chakravorty Spivak, indyjskiej intelektualistki, jednej z najważniejszych przedstawicielek filozoficznej refleksji nad kolonializmem i postkolonializmem. Spivak, która od lat mieszka i wykłada w Stanach Zjednoczonych, rozmawia ze swoimi studentkami, współpracowniczkami i przyjaciółmi. Przedstawia zręby swojej myśli i rekonstruuje historyczno-społeczną przestrzeń, w której myśl ta się artykułuje. Opowiada o własnych doświadczeniach, pokazując, w jaki sposób biografia przekłada się na wybory intelektualne i polityczne.

Exploring the intersection of philosophy and classical literature, this reader delves into Luce Irigaray's innovative interpretations of Ancient Greek texts. It presents a transdisciplinary approach, highlighting Irigaray's unique perspective on gender, language, and the philosophical implications of these ancient works. By examining her re-readings, the collection fosters a deeper understanding of both Irigaray's contributions and the enduring relevance of Greek literature in contemporary discourse.