Otakar Antoň Funda Knihy

Ačkoli v pozadí této knížky jsou odborné diskuse k problematice evropanství, kultury, civilizace, kulturní identity, ekologie a hranic i nových obzorů vědy a techniky, je poslední práce Otakara A. Fundy především "filosoficky laděným zamyšlením nad námi lidmi, nad naší planetou, nad naší civilizací, nad naší Evropou".

Ze všech mýtů, které v lidských dějinách vznikly, představuje mýtus o Kristu jedno z nejhlubších pochopení lidské existence. Kolik lidských životů dal tento mýtus do pohybu směrem k lásce. Kolik lidských životů přivedl k věčnosti, to jest k naplnění. K naplnění láskou, která dává a nečeká, co z toho bude mít. V této lásce je zdroj všech nadějných a pozitivních činů, navzdory všem pochybnostem, skepsi, pocitům absurdity a rezignaci. V této lásce je zdroj proměny světa, života a člověka. Tato láska je víc než naše mravní velikost. Zakoušíme ji v životě jako obdarování, jako to, co nás přesahuje. Zakoušíme ji jako moc, která člověka podmaní. Toto podmanění, přijetí tohoto podmanění, vydání se tomuto podmanění, se jmenuje víra. Zde již člověk nežije sám ze sebe a sám pro sebe. Kdo něco z této proměňující a podmaňující lásky zakusil, již nemůže říci, že neví co si představit pod pojmem Bůh.

Pro děti převyprávěné texty z Nového i Starého zákona.

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování. Kniha obsahuje poslední - upravenou - kapitolu knihy "Ježíš a mýtus o Kristu" a další nové texty.

Tato studie je psána z religionistického pohledu, přičemž autor se snaží uchopit téma historicko-kritickou metodou, nezávisle na křesťanské víře. Křesťanství je zde zkoumáno jako lidský jev v dějinách a kultuře, bez zohlednění nadpřirozených zásahů. Vznik křesťanské víry není interpretován jako boží zjevení, ale jako psychický proces v myslích Ježíšových přívrženců, kteří po jeho zatčení a ukřižování, plní zklamání, opět shromáždili v Jeruzalémě. Spojeni vírou, že Bůh Ježíše vyvýšil a že se brzy vrátí jako Syn člověka, měli v této fázi charakter židovské sekty. V helénistickém prostředí prochází jejich víra významnými transformacemi. Ježíš je postupně vyznáván jako Kristus, syn boží, vzkříšený a spasitel, a jeho kříž je chápán jako mesiášská událost a oběť za lidské viny. Na konci 1. století, pod vlivem gnose, začínají teologické úvahy o Kristu jako vtěleném Logu a jeho jednotě s Bohem, která se později stále více chápe ontologicky.

Jak je již z názvu patrné, tato kniha, třebaže přináší filozofické fragmenty a texty, je sbírkou spíše osobních autorových výpovědí a otevřeného přemítání než uzavřenou odbornou studií. Filozof a teolog Otakar A. Funda se v ní ohlíží za dosavadní cestou svého myšlenkového směřování. Kniha zachycuje jeho klíčová životní témata, dává nahlédnout do jeho myšlenkového vývoje i do současné názorové pozice. V tomto smyslu může čtenářům sloužit také jako klíč k lepšímu porozumění Fundovým předchozím textům. Publikace přináší rovněž kompletní autorovu bibliografii z let 1965-2008.

Die Anfänge des Christentums und seine gesamte Geschichte sind mit der historischen Figur Jesus von Nazareth verbunden. Sein Einfluss reicht über die Grenzen der Kirchen hinaus, und selbst dort, wo Jesus nicht anerkannt wird, sehen die Menschen die Notwendigkeit, sich mit ihm auseinanderzusetzen. So prägen seit fast zwei Jahrtausenden verschiedene christliche Traditionen die Geschichte Europas und setzen sich in gewissem Maße weltweit durch. In der Literatur und Kunst aller Zeiten begegnen wir unterschiedlichen Darstellungen von Jesus von Nazareth, was das Interesse an seiner Person widerspiegelt. Traugott Holtz, Professor für biblische Theologie an bedeutenden europäischen Universitäten, versucht, die grundlegende Frage zu beantworten: Wer war er und was wollte er? Er betrachtet außerbiblische (jüdische und heidnische) Berichte über Jesus, wendet sich an Paulus von Tarsus als den ältesten biblischen Zeugen und untersucht das Bild, das die Evangelien von Jesus zeichnen. Dabei berücksichtigt er auch die politischen, sozialen und religiösen Verhältnisse Palästinas zu Beginn des ersten Jahrhunderts. Holtz ist dabei stets der historischen Wahrheit verpflichtet und untersucht sorgfältig deren Auswirkungen auf die Formulierung der grundlegenden Prinzipien der christlichen Ethik.

Kniha zachycuje dvě fáze autorova myšlenkového směřování. V první, teologické, se soustředil k problematice demytologizace a existenciální interpretace zvěsti křesťanské víry. Ve druhé, filosofické, se orientuje na ritickém racionalismu a v rámci religionistiky se zábývá studiem křesťanství jako lidského jevu lidských dějin a kultury.

Výbor z religionistických, pedagogických a filozofických textů českého teologa.

Glosy a Fragmenty nejsou a nechtějí být odborným textem. Nekladou si za cíl zachytit konkrétní významové podhoubí, z něhož Fundovy texty geneticky vyrostly, a přímo neodkazují ani k doložitelné stránce jejich různočtení. Nezdržují se kritickým aparátem. Zachycují autorovy torzovité poznámky i jeho reakce na jiné vybrané podněty, které filozoficky poučený čtenář dobře rozpozná. Má-li být filozofie lidem užitečná, musí se pokusit o co možná vysokou míru sdílné srozumitelnosti. Kniha se v tomto povýtce utilitárně výchovném ohledu, majícím současně interdisciplinární platnost, otevírá i těm vnímavým čtenářům, kteří neprošli filozofickým školením. Knihu doprovázejí reprodukce obrazů autorova otce, které organicky doplňují biograficko- filozofický obsah výpovědí.

Pochopit fenomén, jenž provází lidstvo po dvě tisíciletí a je jedním ze základních determinantů jeho dějin, není lehký úkol. Tím fenoménem je křesťanství a učencem, který mu zasvětil své celoživotní bádání, je prof. Otakar A. Funda. Na své cestě musel překonat nejednu překážku od otevřeného nepřátelství až po otevřené nepochopení, ale jeho vytrvalé úsilí přineslo své plody nejen v podobě jeho prací, zejména takových jako Křesťanství, jev lidských dějin a kultury (1992), Víra bez náboženství (1994), Mezi vírou a racionalitou (2003) a zvláště Ježíš a mýtus o Kristu (2007), ale také prostřednictvím mnohých studentů, jež ovlivnil a zasvětil do tohoto bádání. V knize, do níž přispěla nikoli malým dílem i jedna z jeho nejmladších studentek, se vrací ke klíčové fázi dějin křesťanství, k jeho vzniku a ranému období. Funda a jeho spoluautorka sumarizují své myšlenky a interpretace tématu a zároveň je aktualizují některými odkazy k současným kontextům. Dokazují tak, že jde o stále otevřené a živé téma.

Sborník prací pojednávající o problematice myšlení a působení T. G. Masaryka.

Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje. Text by měl zaujmout zejména ty, kterým není lhostejná polemika mezi ateismem a křesťanstvím, vedená na vysoké filosofické úrovni moderního teologického diskursu.

Podnázev: Znavená Evropa mezi Skyllou absolutních pravd a Charybdou bezbřehého relativismu.

Podnázev: Dílčí informace o křesťanství v religionistickém pohledu.

Die vorliegende Studie ist ein Versuch, das philosophische und religiöse Denken des ersten Präsidenten der Tschechoslowakei auszulegen und zu werten. Der Verfasser stellt den politischen, religiösen und philosophischen Werdegang dieses bedeutenden Mannes dar, der nicht nur ein grosser Politiker, sondern auch ein hervorragender Mann des Geistes - Philosoph, Religionsphilosoph - war. Masaryks Denken repräsentiert den neuzeitlichen Versuch, die durch dogmatische und institutionelle Verknöcherung der Kirche existente Krise zu überwinden, den Versuch um eine neue Konzeption der religiösen Frage als einer Frage nach dem Sinn des Lebens. Im Interesse der monographischen Vollständigkeit ist den Auslegungen von Masaryks Philosophie, seiner Religion und seiner Auffassung politischer Fragen eine informative Abhandlung über seinen Lebenslauf und über seine bedeutendsten Lehrer vorangestellt.