Ödön von Horváth Knihy

Vedecká monografia k problematike textových reprezentácií subjektu na príklade modernistických literárnych diel, t. j. diel smerovo priraďovaných k prvej a druhej moderne, expresionizmu, naturizmu a romantizmu v slovenskej a poľskej literatúre. Subjekt je chápaný ako historický kultúrny konštrukt prejavujúci sa prostredníctvom rôznych reprezentácií, čo si z perspektívy literárnovedného výskumu vyžaduje analýzu na viacerých úrovniach a v prepojení s ostatnými zložkami textovej štruktúry. Historické a teoretické podložie pre prípadové interpretácie transformácií subjektu vytvára vstupná kapitola Úvod k poetike subjektu, zameraná na postihnutie kľúčových momentov historických premien koncepcií subjektu. Jednotlivé kapitoly o dielach vybraných autorov (Ján Hrušovský, Peter Kompiš, Kosorkin, Ivan Minárik, Gejza Vámoš, František Švantner; Seweryn Goszczyński, Stefan Grabiński, Antoni Lange) akcentujú rôzne výskumné témy a hľadiská: autobiografické stratégie, transformácie konceptu subjektu, modernistická melanchólia, žánrové problémy hororu, fantastiky a balady.

Tři hry rakouského prozaika a dramatika, jehož díla jsou jakousi moderní uměleckou reinkarnací vídeňské lidově hry (Černý). Ve hře Povídky z Vídeňského lesa je mladá dívka v den svého zasnoubení s počestným vdovcem svedena hejskem a končí jako nahá tanečnice v baru a její dítě hyne nedostatečnou péčí. Hra Neznámá u Seiny líčí neznámou dívku, která poskytne lupiči a vrahu alibi v domnění, že získá jeho náklonnost, tento muž však odejde se svou starou láskou a neznámá končí v řece. Hra Figarův rozvod je míněna jako pokračování Beaumarchaisovy Figarovy svatby a sleduje osudy hraběte Almavivy a jeho sluhy Figara po Velké revoluci.

Obsáhlý výbor z divadelních her rakouského dramatika Ödöna von Horvátha, tvůrce moderní lidové hry, který ve svém díle jasnozřivě odhalil povahu nastupujícího fašismu i hrůzně komickou mentalitu tzv. obyčejného člověka a jeho nikdy nekončící touhu po lásce, víře a naději. Obsahuje známé tituly jako Povídky z Vídeňského lesa nebo Kazimír a Karolína, ale i dosud v češtině nevydané nebo méně známé autorovy texty, například Na krásné vyhlídce, Don Juan se vrací z války nebo Sládek, voják černé armády. Vychází ke stému výročí autorova narození.

Kniha obsahuje dva romány: Mládež bez Boha a Dítě naší doby. Předmluvu ke knize napsala Lucy Topoľská.

Výbor z povídkové tvorby rakouského dramatika a spisovatele. V široké škále jeho témat dominuje především 1.světová válka a její následky a vznik fašismu v Německu. Vedle těchto motivů však sleduje ve svých povídkách také přežívání starých měšťáckých představ v nové sociální situaci, ilegální politickou práci, problémy prostituce a nejrůznější kavárenské imprese, ale také rodinná dramata prostých lidí. Povídky jsou psány se svéráznou ironií a s přesvědčením, že lidstvo nelze vychovat a lidská společnost bude mít stále stejné chyby i v daleké budoucnosti.

Jde o příběh zdánlivě banální: milenci Kazimír a Karolína si vyrazí na mnichovskou pouť, brzy mezi nimi dojde ke konfliktu, v závěru oba odcházejí v náručí jiného partnera. Dnes již klasický text mistra moderní verze tzv. „lidové hry“ Ödöna von Horvátha má ale mimořádnou vnitřní sílu a přesvědčivost. Nekárá, nemoralizuje. Odsuzuje ale lež a straní pravdě. Hru uvádí mottem: A láska neumírá nikdy.... celý text

This never-before translated work by a major yet overlooked mid-20th century writer is a brutally funny look at the human comedy on the eve of Europe's decent into Fascism. It tells the tale of a failed used car salesman who wants to live the high life, and so decides to travel by train from Munich to Barecelona to attend the World's Fair — in hopes of meeting a beautiful, rich woman who will provide for his every whim. It's a highly-stylized and, at times, raucously funny tale of the almost-absurd: a dark and satiric look at Europeans, and especially Germans, on the brink of cataclysm. Adrift in their acquisitive desires, they are vulnerable to the propaganda of the State — making this novel brilliantly foresightful in its understanding of politics and human nature at a crucial point in modern history. Ödön von Horváth’s scathing insight, in fact, led to his having to flee the very society he depicted when, living in Berlin, he drew the wrath of the Nazis. And yet this hilarious tour-de-force — written just after his escape, and just before his death in a tragic accident — eschews bitterness for rambunctious perseverance and compassion, and provides ample evidence of why von Horváth deserves renewed appreciation.

Dvě hry významného rakouského dramatika, dva pohledy na maloměšťáckou společnost. Povídky z Vídeňského lesa nabízejí pohled na zdánlivě idylický život ve městě na Dunaji, ve kterém zní okouzlující Straussovy valčíky, odhaluje krutý osud mladé dívky, která se zamiluje a musí bolestně čelit kruté morálce vídeňské společnosti třicátých let. Láska a smrt a melodie valčíku, za zády blížící se nástup nacismu. Neznámá ze Seiny je rovněž příběhem mladé dívky, se kterou se společnost nemazlí. Je inspirován tehdejším objevením těla utopené dívky s tajemným úsměvem na tváři. Obě hry vycházejí jako 183. svazek edice D v překladu J. Stacha.

Horváth's setting for this black political farce is a seedy hotel in Central Europe in the 1920s where the only guest is a drunken, ageing nymphomaniac - wealthy and despotic. Under her sole occupancy the hotel is falling apart and sliding even deeper into decadence. There is no future and no hope until a young woman arrives with a fortune to spend. What follows is a riot of confusion and mistaken identities, satirising the despair and futility of a continent poised on the brink of fascism.Horváth (1901-1938) was accidentally killed in Paris after fleeing from the Nazis. The Belle Vue , one of 16 plays, was not performed until 1969. This translation marked the British premiere, in a production by the Actors Touring Company.