Milena Flodrová Knihy

V knize se autorka Milena Flodrová zamýšlí nad historickámi souvislostmi různých dějinných jevů v Brně a spřístupnou formou se snaží vzbudit mezi širokou veřejností o Brno a jeho historii zájem. Jedná se o články vycházející v letech 1999 - 2000 v deníku Moravské noviny Rovnost. Apeluje zejména na občany Brna, aby pochopili, že Brno je a zůstane městem mezi Prahou a Vídní a že má své spletité, ale zajímavé dějiny, jež by měli právě Brňané znát a vážit si předevěím toho, co se mu Brnu podařilo a daří i dnes. Spíše než strohý historický výklad se jedná o krátká zamyšlení nad různými aspekty Brna, jako například jednotlivé městské části Brna, domovní znamení, která již povětšinou vymyzela, pověsti, které Brno opřádají, hřbitovy, které postupem doby měnily svá místa i mizela, dále také hovoří o náměstích, hygieně, studných, válkách, školství, lékárnách, knihtisku, hradu Veveří i židovské historii Brna. Většinu svých úvah zakončuje otázkou ke čtenáři, která budí zájem nad probraným tématem a ponouká k zamyšlení.

V této knize autorka neotřelým a osobitým způsobem seznamuje čtenáře s historií hradu a současně se snaží vzbudit v nich zájem o jeho tíživou situaci a napomoci tak řešení jeho zatím nejasné budoucnosti.

Fotografický průvodce městem Brnem potěší jak turistu tak rodilého brňana. Krásné fotografie, historie a popis nejzajímavějších míst a památek.

Nová publikace z pera významné brněnské historičky se věnuje působení architekta Dušana Samuela Jurkoviče v Brně i jeho úzké spolupráci s tehdejší Ženskou vzdělávací jednotou Vesna. Spolu s autorkou se tak můžeme vydat na pomyslnou procházku a podrobně se seznámit se stavbami či interiéry, na nichž se Jurkovič podílel. Součástí knihy je také kapitola věnovaná historii a současnosti ŽVJ Vesna a osobnostem, které s ní spolupracovaly. Text doprovází obrazová příloha. Edice Regiony.

Názvy ulic v Brně se objevují od 2. poloviny 13. století a až do 1. poloviny 19. století slouží především jako orientační pomůcka. Odráží polohu, charakter, směr nebo osídlení řemeslníků. V této době se používaly názvy v latině, němčině a češtině. První ulice pojmenovaná po významné osobnosti se objevila v roce 1836. Až do 2. poloviny 19. století byly oficiálně používány německé i české názvy, poté převládly německé až do roku 1918, kdy došlo k přejmenovávání ulic podle osobností spjatých s idejemi I. republiky. Od poloviny 19. století se ulice častěji pojmenovávaly po osobnostech, což reflektovalo uznání jejich zásluh o město. V průběhu historie došlo k mnoha přejmenováním ulic, zejména po roce 1918, kdy byly nahrazeny jmény osobností podle dobových hodnot. Další změny nastaly v letech 1939, 1945, 1948-1950, 1967-1968 a v 90. letech 20. století. Jazykové změny se projevily v úředních názvech; mezi lety 1919-1939 byly úředně české s neoficiálním německým překladem, v letech 1939-1945 převládaly německé názvy, a od roku 1945 jsou názvy ulic v Brně úředně pouze české.

Milena Flodrová chtěla celý život připomenout některé zajímavé postavy, které zůstávaly trošku ve stínu — protože to byly ženy. Když ji novinář Miloš Šenkýř oslovil s nabídkou, že by tento dluh mohli společně srovnat, kývla. Ne ovšem na knihu, ale na sérii rozhovorů, jaké už předtím společně vedli v novinách a jaké absolvovala v rozhlase i na stovkách besed. Vybrali spolu patnáct žen tak, aby jejich příběhy rozprostřeli napříč časem i různými oblastmi — a vždy doplnili i další zajímavosti spojené s obory jejich činnosti. A zatímco Kateřina Škrabalová tvořila jejich podobizny, autoři doplnili i další jména včetně několika žijících osobností. Zůstává na každém čtenáři, aby si dopsal jména, která podle něj na seznam patří. Konečně, šestnáctá kapitola tu je od toho, zkuste si to.

Historií zobrazených míst provází text významné brněnské historičky Mileny Flodrové. Čtenáři se tak nabízí možnost srovnávání změn převážně v centru města a možnost úvah nad významem těchto změn. Kniha je česko-anglická.