Knižný rozhovor s uznávaným odborníkom na rehabilitáciu prof. Pavlom Kolářom o pohybe v medicíne, športe aj v bežnom živote
„Hýbeme sa buď málo, alebo zle a pohyb sa vytráca nielen zo života, ale i z medicíny,“ tvrdí renomovaný fyzioterapeut profesor Pavel Kolář, ktorý už tridsať rokov pôsobí na poli rehabilitačnej medicíny vrátane športovej. V dômyselnom mechanizme ľudského tela a mysle sa snaží nájsť skutočné príčiny, ktoré ho pokazili, a správnou liečbou navrátiť pacientom stratené zdravie.
Kniha je prvním uceleným přehledem oboru rehabilitace. Je rozdělena na obecnou a speciální část. V obecné části jsou popsány jednotlivé oblasti rehabilitace, jejímž hlavním cílem je sociální integrace jedince (rehabilitace léčebná, sociální, pedagogická a pracovní). Dále jsou popsány diagnostické a léčebné postupy zaměřené na ovlivnění funkčního, především motorického de?citu. V diagnostice jsou podrobně popsány klinické vyšetřovací postupy pohybové soustavy, testování a hodnocení motorického postižení a omezení aktivit denního života. Nechybí ani psychologické vyšetření u bolestivých stavů používané v rehabilitaci a funkční laboratorní vyšetření, včetně funkčních postupů u zobrazovacích metod. V terapeutických postupech se autoři věnují léčebné rehabilitaci u poruch hybného systému a zaměřují se i na poruchy dalších orgánových systémů. Kromě fyzioterapeutických postupů se zabývají i fyzikální terapií, balneologií a ergoterapií.
Ve speciální části knihy je zpracována rehabilitace u jednotlivých klinických oborů, kde léčebná rehabilitace zastává významnou roli v léčbě a prevenci. Samostatné kapitoly jsou věnovány rehabilitaci v neurologii, ortopedii, interně, gynekologii, onkologii a psychiatrii, problematice bolesti a psychosomatickým onemocněním. Specifikou této publikace je větší prostor věnovaný pohybovému vývoji člověka a možnostem jeho využití v diagnostických a terapeutických postupech pohybové soustavy.
V současné době se mimo jiné změnil i pohled na sportovní aktivity člověka, zejména v dětském věku. Sedavý způsob života se snažíme kompenzovat organizovanou aktivitou, která však obvykle přináší tělesnou zátěž nesmíšenou, na rozdíl od zátěže, s níž se naši předkové setkávali při fyzické práci. Sport má u dnešního dítěte reagovat na změněný způsob života, měl by stimulovat aktivní zdraví, výkonnost, ale i proces růstu a vývoje. V první řadě musí přinášet radost ze hry, nikoli řeholi organizovaného tréninku, protože mnohdy se sport u současných dětí stává rizikovou činností, zejména v nejmladších věkových kategoriích. Autoři publikace se proto snaží poukázat na některé základní požadavky mladého organismu, který se dokáže nadchnout, ale často nikoli bránit. Pořadatelé přizvali ke spolupráci zástupce všech specializací: lékaře, pedagogy, psychology i trenéry, aby monografie nabídla komplexní multidisciplinární pohled. Kniha bude užitečná pro orientaci praktického lékaře v této oblasti, pro odborníka, který chce využít přínos pohybu pro svého pacienta, pro rehabilitačního pracovníka i pro studenty medicíny a rehabilitace.
Miliony lidí po celém světě se ve 20. století upsaly myšlence komunismu. Ať byly jejich pohnutky jakékoliv, žádná jiná ideologie neovlivnila moderní dobu tak pronikavě a trvale jako právě vize spravedlivé beztřídní společnosti. Kniha Soudruzi a jejich svět podniká cestu do hlubin této pro nás již exotické mentality: rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů. Dějiny komunismu, jeho vzestupů a pádů, mohou v tomto pojetí sloužit jako vodítko k pochopení toho, jak fungují ideologie v soudobém světě.
O stresu se hovoří zejména jako o umělé, lidstvem vyrobené zátěži. Člověk se musel naučit porozumět a vzdorovat rozmanitým stresovým vlivům od počátku své existence. Tělesná zátěž, zima střídaná horkem, nedostatek jídla a tekutin, bakterie, viry, nedostatek spánku či bolest zasahovaly do našich životů od nepaměti. V dnešní době vnímáme stres především jako významnou příčinu vzniku řady tělesných a duševních onemocnění, a chápeme jej jako nebezpečný. Pavel Kolář, celosvětově uznávaný fyzioterapeut a odborník na celostní medicínu, ve své knize Posilování stresem – Cesta k odolnosti mimo jiné rozebírá opačnou úlohu stresových vlivů, a to zejména z hlediska zvýšení odolnosti našeho organismu. Naše tělo a duše v sobě skrývá obrovský potenciál udělat nás nejen silně odolnými, ale také šťastnými. Využijme ho a vezměme odpovědnost za své zdraví a kvalitu svého života do vlastních rukou!
Mnohovrstevnatý fenomén bolesti očima profesora Pavla Koláře Ačkoli to nemusí být jasné na první pohled, bolest má v našem životě užitečnou a smysluplnou roli – upozorňuje na to, že se v těle něco děje. Problém nastává, když se mění v chronickou nemoc. Renomovaný fyzioterapeut Pavel Kolář rozebírá fenomén bolesti z nečekaných úhlů a sdílí i své zkušenosti z pozice člověka, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Vydejte se cestou vedoucí přes hlubiny vědomí, podvědomí i prožívání a odhalte, jak bolest využít jako příležitost k sebepoznání a růstu.
Stejně jako Lipany nebo Bílá hora nebyla ani tzv. normalizace jen temnou skvrnou na našich dějinách. Chceme-li na toto historické období pohlédnout bez předsudků, musíme obrátit pozornost od samotné represe ke společenským silám, které diktaturu držely pohromadě. Jen tak pochopíme trvání systému založeného na „klidu na práci“ i důvody, proč se koncem osmdesátých let tak snadno zhroutil.
Soubor studií Co byla normalizace? se snaží vylíčit pozdně socialistickou společnost v její rozmanitosti, neomezuje se jen na politické špičky nebo opozici. Autoři zachycují pestrou škálu postojů, které se vzpírají jednoznačnému dělení na viníky a oběti. Diktatura podle nich nebyla jen výsledkem vnější mocenské svévole, nýbrž opírala se i o určitý vnitřní konsenzus. Důrazem na sociální rozměr moci zpochybňují takový výklad, který komunistický režim chápe jako odchylku od domněle přirozeného vývoje našich dějin a tím zbavuje společnost odpovědnosti za to, co se stalo.
V červnu roku 2018 přivezli do nemocnice St. Paul ve Vancouveru neznámého muže, jehož objevili indiánští lovci na břehu divoké řeky v oblasti Yukonu. Neznámý v bezvědomí vypráví, záznamové zařízení běží. Mluví o spisovatelce Sofii Hartenové, která je již delší dobu na listině pohřešovaných. Příběh byl sepsán na základě skutečných událostí, má však svoji literární podobu. Ohromující vyprávění Pavla a Josefa jde až na samotnou dřeň existence. Na hranici života a smrti vede cesta až ke kořenům lidstva. Od současnosti přes jednotlivá historická období až do africké příkopové propadliny. Sen, realita, anebo zjevení. Kdoví… Na příběhu tajemného muže je ukázáno, co v lidském životě znamená čas. Jedna etapa končí, druhá začíná, kulisy se mění – člověk je však stále pod nátlakem extrémních situací, jež musí překonávat a činit v nich rozhodnutí. Řeka pod hladinou jako naše přání, touha a naděje – právě ta dává člověku sílu putovat stinnými fázemi života s odvahou a důvěrou.„Řeka Tatshenshini existuje, stejně jako kurzy, které v zahraničí pravidelně pořádáme,“ usmívá se Pavel Kolář. A Josef? Žije mezi námi a svůj tajemný příběh si stále nosí pod hladinou vědomí.
