Protisvěty Ladislava Fukse
- 222 stránok
- 8 hodin čítania
Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě pořádané ke 100. výročí autorova narození v letohrádku Hvězda ve dnech 20.6.-31.10.2023.Zdroj: Národní knihovna ČR
Ladislav Fuks (* 24. september 1923, Praha – † 19. august 1994, Praha) bol český spisovateľ. Jeho texty bývajú označované za psychologické, inotajné, alegorické, temné, kafkovské, expresionistické či absurdné. Dva z jeho románov (Myši Natalie Mooshabrové, Oslovení z tmy) sú radené do science fiction. Hoci nebol Židom, často sa venoval téme židovského osudu, zrejme preto, že sám bol príslušníkom inej menšiny - homosexuálnej - a o pocitoch s tým spojených nemohol či nechcel prehovoriť priamo.







Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě pořádané ke 100. výročí autorova narození v letohrádku Hvězda ve dnech 20.6.-31.10.2023.Zdroj: Národní knihovna ČR
Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923–1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), kterého proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.
Podtitul: Vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem Své paměti dopsal Ladislav Fuks koncem roku 1993, kdy odevzdal poslední dvě kapitoly redaktoru a příteli Jiřímu Tušlovi. V následujících měsících oba spolupracovali na konečné úpravě knihy. Po smrti Ladislava Fukse rozšířil Jiří Tušl paměti o svá „intermezza“ podle dohody, uzavřené již při vzniku rukopisu v roce 1992. Vzniklo tak pozoruhodné svědectví o velkém českém spisovateli.
Strhující příběh o patnácti bohatých vídeňských Židech, kterým je po anšlusu "dovoleno" emigrovat po Dunaji na vratké kocábce. "Nemáte průjezdní víza, loď nesmí nikde přistát..." Nejprve si cestu užívají, ale pak dojde k poruše motoru. Třikrát se pokoušejí s lodí s hákovým křížem přistát, třikrát jsou zahnáni zpět na řeku. Přistanou na liduprázdném slovenském břehu, opraví závadu ale mezitím klesne voda a loď je na suchu, nemají sílu ji dostat k vodě, hledají řeku, postupně ztrácí veškerou naději. Zbytky trosečníků nalezne slovenský kněz, přesvědčuje je ....aby se pokusili, nevdzali, zachránili .... Rabbi říká: Pořád někdo někoho pronásleduje a bere volnost, pořád někdo někoho viní, štve a bere mu život. Pořád někdo utlačuje jiné ve jménu pravdy....pořád někdo někomu brání jíst, spát, bydlet, hledat štěstí a žít. A Židé na to od počátku dopláceli nejvíc. Proto volají šalom, mír vzdáleným i blízkým, mír všem. Cesta do zaslíbené země vede už jen vzhůru. V den, kdy začala válka, volí dobrovolně smrt. Představuje vrchol Fuksovy povídkové tvorby. Motivem, kdy se ze ctihodných, slušných lidí během krizové situace velmi rychle stanou špinavé a jakékoli akce neschopné trosky, může poněkud připomínat Goldingova Pána much.
Pan Theodor Mundstock. Romeo, Julie a tma. Mariana Radvaková
Kniha obsahuje 3 příběhy:1. Ladislav Fuks - Pan Theodor Mundstock : Psychologický román Ladislava Fukse vydaný roku 1963. Patří k vrcholům Fuksovy tvorby. Šílený člověk, konající dobro, v ještě šílenějším světě musí nutně dojít k tragickému konci. Dílo zobrazuje, jak obyčejného člověka ponižuje a pokřivuje diskriminace a strach.,2. Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma: Rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.,3. Jan Kozák - Mariana Radvaková: Pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.
Život viděný jinak, Umění v nás a kolem nás, \lidé a jejich příběhy. Kniha představuje výběr z nejlepších fejetonů a esejí divadelního kritika a novináře Aleše Fuchse.