Jan Suk Poradie kníh

Básník a esejista Jan Suk podruhé v opeře. Po knížce, v níž portrétoval vybrané operní divy (V aréně prachu, stínů a večerů, 2010), je tu soubor textů na téma, které zní hned v názvu: Příroda v opeře. Čili přírodní versus umělé, spontánní a mimorozumové proti stylizaci, která ovšem propojuje mnohé: báseň s divadlem, divadlos hudbou, hudbu s čímsi nadosobním, možná rovnou mytickým. To je ostatně autorovi odjakživa vlastní; je pro něj nezbytné, esenciální. Mýtus jako věčně se navracející příběh, jako jistota existence, jako základní stavební kámen díla. Suk je poučený, vnímavý a všímavý esejista-básník, pevně zakotvený v tradici, ve vývojové logice dějin, v dávných textech stejně jako v současných kontextech; jakkoli je v něm i mnoho romantického, subjektivně bouřlivého. Jeho psaní je tak v permanentním pohybu, v živé oscilaci: mezi vnějším a vnitřním, minulým a přítomným, tragickým a nadějným. Opera je „jenom“ výchozím bodem…

An einem Sommertag folgt Alice einem weißen Kaninchen bis in seinen Bau und gerät in ein wunderbares Reich skurriler Tiere und Menschen, in dem Größen und Maße sich plötzlich ändern können und es insgesamt sehr unvernünftig zugeht. Schließlich sieht sich Alice gezwungen, in dem Chaos für Ordnung zu sorgen, obwohl ihr das eigentlich gar nicht liegt … Eines der bekanntesten Kinderbücher der Weltliteratur liegt endlich in einer zeitgemäßen Manhwa-Version für junge Leser vor. Die Titel dieser Reihe zeigen Klassiker der Kinder- und Jugendliteratur im angesagten Stil koreanischer Manhwas: Junge koreanische Künstler nehmen sich der bekannten, beliebten Stoffe an und überführen sie in durchgehend vierfarbige Bildergeschichten, bei denen auch der Text inner- und außerhalb der Sprechblasen nicht zu kurz kommt. Alice im Wunderland und Heidi, Arsene Lupin und Sherlock Holmes erwachen so auf 192 durchgehend farbig illustrierten Seiten als Manhwa-Figuren neu zum Leben. Die Reihe ist konzipiert, den Klassikern sowohl neue als auch ältere Leser zu erschließen und wird fortgesetzt. • Das beliebte Kinderbuch im koreanischen Manhwa-Stil • Leichter Zugang zu Weltliteratur für junge Leser • Durchgehend vierfarbig

Exploring the innovative work of Forced Entertainment, this book delves into their unique approach to performance art, emphasizing the concept of immanence. It examines how the company challenges traditional narratives and engages audiences through experimental storytelling and theatrical techniques. The text highlights key performances, the creative process, and the philosophical underpinnings that inform their art, making it a vital resource for understanding contemporary performance practices and the role of art in society.

Jiří Gold patří mezi nejdůležitější a zároveň nejvíc opomíjené autory české poezie po druhé světové válce. Kniha je průřezem celoživotní tvorbou příslušníka silné hiršalovsko-grögerovské generace domácích experimentálních tvůrců konkretistů, ale také básníka-esejisty, jehož úvahy a filosofická tázání jsou nepřetržitě aktuální. Jiří Gold, pro něhož jsou básně „mezerami v mlčení“ (titul výboru z let 1968–85), zcela volně slučuje nespojitelné: bravurně zvládnutý experiment s výsostnou existenciální lyrikou temné metafyzické ražby. Výbor z básnického díla Jiřího Golda Červi železa, rez hlíny je průřezem jednak jeho oficiálně vydanými básnickými knihami, jednak jeho rukopisnými a časopisecky tištěnými texty. Výbor je rozdělený na třináct částí, řazených chronologicky: nikoli podle roku vydání sbírek, ale podle roků vzniku textů, které jsou do sbírek zařazeny. V prvních dvou autorových sbírkách (Nebe jasně zelené, Minotaurus) nejsou texty datovány, proto je v podtitulku kapitoly uveden rok vydání knihy; v následujících osmi sbírkách texty datovány jsou, proto jsou uvedeny roky jejich vzniku. Závěrečný rozhovor s autorem byl publikován v časopise Weles (2007, r. 12, č. 30–31, s. 14–23) a později přetištěn v knize Alena Blažejovská, Radim Kopáč: Popiš mi tu proměnu: rozhovory s básníky (Pulchra, 2010, s. 80–90).

Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935). Skladatelův příběh slouží jako východisko k polyfonické úvaze o charakteru umělecké tvorby na pozadí doby, která až na výjimky bývá vůči umění a umělcům spíš nepříznivá, nechápavá nebo dokonce lhostejná. Sukův esejistický text se vyznačuje množstvím literárních, hudebních, výtvarných a filosofických paralel i kontrastů vytvářejících barvitou mozaiku osudu českého skladatele, ale postihujících i obecnou charakteristiku údělu tvůrců v přelomové epoše devatenáctého až jednadvacátého století. Sukův básnivý esej není pouhou uměleckou biografií nebo memoárovou knihou. Souznívá s texty věnovanými fenomenologii umění a esenci tvůrčího procesu, jaké kdysi napsali Gaston Bachelard nebo Antonin Artaud. Podobně jako oni také Jan Suk je kritický vůči dnešní společnosti do značné míry rezignující na duchovní a estetické hodnoty. Přesto v knize o „melancholickém století oblaku“ vyslovuje naději v návrat „orfického“ nebo múzického principu čelícího barbarizaci a medializaci současného světa.

Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o "čase nad propastí". Navazuje volně na autorovy esejistické svazky Krysy v Hadrianově vile (2004) a V aréně prachu, stínů a večerů (2010), ale liší se od nich výraznou koncentrací na problematiku současného globálního a virtuálně koncipovaného světa. Proč nás existenčně ohrožují úřady a státní aparát, proč žijeme uprostřed technických vymožeností, které se nám vymkly z rukou, proč je domnělým vrcholem současného umění do formaldehydu naložený žralok Damiena Hirsta a proč je na billboardu supermoderní gril nazýván "svatým grálem"? Pronikavé, básnivě laděné, ale rovněž velmi kritické texty hledají odpověď na tyto a jiné složité otázky vztahující se k přítomnosti. Jako záchytné body k vytříbeným esejům připojuje Suk jména filosofů, teologů, literátů, skladatelů, malířů, filmových režisérů, jejichž obraz světa konfrontuje se svým.

Soubor lyrických reflexí básníka, filosofa a esejisty, pocházejícího z hudební rodiny Antonína Dvořáka a Josefa Suka, nabízí poněkud jinou poetiku než jakou čtenáři znají z jeho předchozích básnických svazků (např. Spojené kameny, nebo z knihy Sukových básní a fotografií Petry Růžičkové Tajná schodiště). Tentokrát se jedná o civilně laděné, verbálně úsporné a razantní texty, přinášející vedle zprávy o současném světě také naději "dohlednosti v mlze".

Unikátní projekt spojuje fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou a básnickými texty od tří významných českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka. Každý obraz je doplněn třemi básnickými variacemi, což vytváří zajímavou konfrontaci mezi obrazovým a literárním pojetím. Tento projekt nabízí unikátní symbiózu výtvarného a literárního přístupu, reflektující současnou filosofii umění, která podporuje vzájemnou prostupnost různých žánrů. Kniha se zaměřuje na průzkum multikulturního prostoru a na setkání různých tvůrčích poetik, což je v českém i světovém umění méně obvyklé. Projekt byl také realizován jako výstava v roce 2009 v Galerii Břehová, s plánem na její putovní charakter. Publikace byla vydána jako výtvarně-básnický bibliofilský tisk v nákladu 333 ručně číslovaných výtisků.

Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy. Jeho analýzy, obsahové, psychologické, estetické i komparativní, mají přesnost Leksellova gama nože a sondy do "záhudbí" jsou vzrušujicím putováním za operními paradigmaty. Přes jistou literárnost, ba snad svým způsobem básnivost, má kniha pevné odborné základy. Hluboké znalosti jsou patrné z každé kapitoly. Kniha V aréně prachu, stínů a večerů nabízí netradiční, jiný pohled, a možnost pochopit osudovost Carmen, Julietty, Salome, Rusalky, Šárky, vztah Tristana a Isoldy nebo Táni a Oněgina. Eseje Jana Suka, geneticky spjatého staletým svorníkem s génii české hudby, jsou ve své vybroušenosti a stylové čistotě vzacným kořením. Je to opus, který čtenáři pomůže lépe pochopit živý svět opery.

Umění je jedno. Tradice všech žánrů je ve svých počátcích propojena. Kreativitě umělců se však postupem času vymezovaly a zužovaly hranice mezi jednotlivými formami. Přesto ale byly přesahy vždy lákavé a využívané právě proto, že umění je jedno a vychází z podstaty potřeby člověka sdělovat vnitřní prožitek. Tato kniha prezentuje ty současné žijící autory, jejichž forma sdělení obsahu je v rovinách vyjádření (tedy v rovině slova i v rovině obrazu) umělecky závažná. Zastoupeni jsou např. M. Coufal, R. Erben,B. Jakubčíková, V. Kokolia, L. Kundera, P. Nikl, V. Ondráček, J. Róna, A. Šimotová, J. Švankmajer, V. Třešňák a další.